Britský generální štáb: Rusko riskuje, že ztratí pět let a 1,5 milionu lidí, aby dosáhlo "minimálních cílů" na Ukrajině

26. 7. 2024

Kromě ztrát na živé síle ztratí ruská armáda vojenské vybavení v hodnotě "nesčetných miliard dolarů", dodal generál během projevu na konferenci RUSI Land Warfare. Walker poznamenal, že nechápe, jak může být válka na Ukrajině pro Rusko užitečná.

Zároveň připustil, že ukrajinská armáda také utrpí vysoké ztráty během vojenského konfliktu s Ruskou federací. "V dlouhé válce nejsou žádní vítězové… Je to naprostá devastace a ztracené generace pro obě strany," citoval ho deník Bild.

Den předtím britské ministerstvo obrany oznámilo, že od začátku invaze na Ukrajinu ztratilo Rusko 550 tisíc vojáků. Ministerstvo se domnívá, že Vladimiru Putinovi bude trvat pět let, než se armáda vrátí na sílu z února 2022, dalších pět let bude věnováno "nápravě slabin", které válka odhalila.

Podle britské rozvědky byly květen a červen pro ruskou armádu jedněmi z nejvíce smrtících měsíců kvůli otevření nové fronty v Charkovské oblasti a zintenzivnění ofenzívy na Donbasu. Za dva měsíce ztratily ozbrojené síly Ruské federace 70 tisíc bojovníků, aniž by dosáhly vážného úspěchu.

Ministerstvo obrany oficiálně počty ztrát dlouho nezveřejnilo. Na začátku června je však Putin poprvé odhadl. Ztráty ruské armády jsou podle něj asi 10 tisíc vojáků měsíčně, tedy 270 tisíc za 27 měsíců války, z nichž bylo 135 tisíc zabito.

Tento odhad se zhruba shoduje s americkou rozvědkou, která uvedla, že do konce roku 2023 ztratila ruská armáda asi 120 tisíc vojáků zabitých na Ukrajině. Podobné číslo uvedl na začátku května francouzský ministr pro Evropu a zahraniční věci Stéphane Séjourne, který uvedl 150 tisíc mrtvých ruských vojáků.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov mezitím uvedl, že "mírový proces" je Kremlem preferovanou možností, jak ukončit válku na Ukrajině. "Rusko nikdy neopustilo mírový proces a my zůstáváme připraveni. Naším úkolem je zajistit naši bezpečnost jak pro nás, tak pro budoucí generace. Samozřejmě, že mírový proces je vhodnější," řekl 24. července.

V Kyjevě se začalo diskutovat o možnosti mírového ukončení konfliktu. Šéf ukrajinského ministerstva zahraničí Dmytro Kuleba tak v rozhovoru s čínským ministrem zahraničí Wangem Ji uvedl, že Ukrajina je připravena vést "racionální" jednání s Ruskem o ukončení války. "Ukrajinská strana je ochotna a připravena vést dialog a jednání s ruskou stranou. Samozřejmě, že jednání by měla být racionální a měla by mít praktický význam, měla by být zaměřena na dosažení spravedlivého a trvalého míru," řekl diplomat.

Wang Ji reagoval tím, že jak Moskva, tak Kyjev vyjádřily připravenost k jednáním "v různé míře". "I když podmínky a příležitosti k tomu ještě nedozrály, podporujeme veškeré úsilí, které přispěje k míru, jsme připraveni i nadále hrát konstruktivní roli pro příměří a obnovení jednání," zdůraznil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve připustil jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. "Buďme upřímní, pokud chceme ukončit válku a máme k tomu veškerou sílu, a pokud je svět sjednocený kolem Ukrajiny - no, dobře, budeme mluvit s těmi, kteří rozhodují o všem v Rusku," vysvětlil ukrajinský prezident. Dodal, že válka musí skončit co nejdříve.

V polovině června Vladimir Putin poprvé předložil své požadavky na zahájení jednání: Západ by měl zrušit mezinárodní sankce proti Rusku a Kyjev by měl odmítnout vstup do NATO a stáhnout vojska ze čtyř Ruskem okupovaných regionů: Chersonu, Záporoží, Doněcka a Luhansku. Putin také požadoval "denacifikaci" Ukrajiny a upevnění jejího neutrálního a bezjaderného statusu. Zelenskyj tyto podmínky odmítl a označil je za další ultimátum.

Zdroj v ruštině: ZDE