Uhlíková stopa a globální nerovnost

24. 9. 2020

čas čtení 2 minuty

Jedno procento nejbohatších obyvatel je zodpovědné za více než dvakrát větší množství emisí kysličníku uhličitého než chudší polovina planety, tedy 3,1 miliardy lidí. Tyto údaje platí pro období v letech 1990 až 2015.

Nová zpráva Oxfamu Confronting Carbon Inequality je založena na výzkumu, který byl proveden ve spolupráci se švédským Environment Insitute. Tato studie spatřila světlo světa právě v době, kdy se světoví lídři ve Valném shromáždění OSN chystají diskutovat o globálních výzvách, včetně klimatické krize.

Zpráva analyzuje množství emisí oxidu uhličitého, jež v letech 1990 až 2015 vyprodukovaly různé příjmové skupiny, tedy v době, kdy lidstvo objem emisí CO2 v atmosféře zdvojnásobilo. Níže je uvedeno několik klíčových poznatků:

Nejbohatších 10 procent globální populace vyprodukovalo za toto období více než polovinu emisí oxidu uhličitého (52 procent). Nejbohatší jedno procento planety v průběhu této doby vygenerovalo 15 procent emisí – více než všichni obyvatelé Evropské unie a více než dvakrát tolik, co chudší polovina lidstva (7 procent).

Nejbohatších 10 procent obyvatel za tuto dobu zmařilo třetinu uhlíkového rozpočtu stanoveného na oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře. Chudší polovina planety zhatila pouze 4 procenta z daného uhlíkového rozpočtu. Uhlíkový rozpočet představuje množství emisí CO2, které může být vypuštěno do atmosféry, aniž by globální teploty překročily 1,5 stupně Celsia, což je cíl stanovený pařížskou klimatickou dohodou, aby lidstvo zabránilo nejhorším dopadům nekontrolované klimatické změny.

V letech 1990 až 2015 uhlíkové emise ročně vzrostly o 60 procent. Nejbohatších 5 procent planety je zodpovědné za více než třetinu (37 procent) tohoto nárůstu. Celkový nárůst emisí nejbohatšího jednoho procenta byl více než trojnásobný ve srovnání s chudší polovinou lidstva.


Celý článek v angličtině ZDE

 

 

 

0
Vytisknout
11317

Diskuse

Obsah vydání | 29. 9. 2020