Nová studie: Schopnost bojovat proti koronavirové nákaze ochromují genetické vady a vady imunitního systému

25. 9. 2020

Podstatný počet osob, které vážně onemocněly koronavirem, má vrozené genetické chyby  nebo chyby imunitního systému, zjistily studie

Ve studiích, které vyšly v časopise Science, popisuje mezinárodní konsorcium Covid Human Genetic Effort dvě chyby v organismu vážně nemocných pacientů, které brání tomu, aby jejich organismus dokázal vyrobit klíčovou frontovou imunitní molekulu zvanou interferon typu 1.

Pacienti mají tyto genetické chyby dlouhá léta, po celý život. Objevení těchto dvou chyb pravděpodobně pomůže vysvětlit záhadu, proč někteří nakažení vážne onemocní či umírají na jednotkách intenzivní péče, zatímco jiní mají jen lehký průběh nebo jsou asymptomatičtí.
 
Konsorcium analyzovalo celé genomy nebo části genomů 659 vážně nemocných pacientů na covid-19 z celého světa a také genomy 534 osob, jejichž nákaza byla mírná nebo asymptomatická. Zjistilo, že vážně nemocní pacienti jsou pravděpodobněji nositeli mutace, která způsobuje, že jejich organismus nedokáže vyrábět interferon. I když jsou takové mutace vzácné, celkem se vyskytly v 3,5 procentech vážných případů.

V druhé studii analyzující téměř 1000 vážně nemocných pacientů nakažených koronavirem, bylo zjištěno, že nejméně každý desátý pacient měl protilátky proti vlastnímu interferonu, které zablokovaly jeho činnost. Asymptomatiční pacienti a pacienti s mírným průběhem takové protilátky neměli.

Obě tyto chyby byly nalezeny asi v 15 procentech případů pacientů ohrožených koronavirem na životě.

Vědci předpokládají, že genetika nakonec vysvětlí většinu takovýchto případů, ovšem konsorcium zatím jen hledalo mutace v 13 z existujících asi 300 genů spojených s interferonem typu 1. Reakci organismu na virus může ovlivňovat mnoho dalších genů.

Interferon typu 1 je molekula, kterou začne imunitní systém produkovat, jakmile zaznamená infekci. Funguje tak, že brání viru, aby se množil. Pokud je tato první linie obrany efektivní, pacientovi ani není špatně. I když ta první linie obrany efektivní není, organismus získá čas vytvořit takovou imunitní reakci, která je přesněji zaměřena proti danému viru. Bez interferonu závisejí vážně nemocní pacienti na tom druhém obranném mechanismu, který se aktivuje až za několik dní, což dává koronaviru v těle náskok.

Vědci celou záležitost objevili náhodně, v roce 2011 u dvouleté Francouzsky, jejíž život byl ohrožen chřipkou. Lékaři ji zachránili a zkoumali, proč nedokázala chřipku překonat jako většina jiných dětí. Zjistili, že má dvě kopie recesivního genetického rysu, který znamená, že nedokáže vyrábět interferon. Od té doby dostává každoročně vakcínu proti chřipce a její protilátky fungují normálně.

95 procent vážně nemocných pacientů, kteří mají protilátky blokující interferon, jsou muži a je jim nad 50 let. Vysvětluje to, proč koronavirus vážně postihuje především starší muže.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 
0
Vytisknout
4527

Diskuse

Obsah vydání | 2. 10. 2020