Ursula von der Leynová na válečné stezce

23. 9. 2020

Ve svém projevu o stavu unie minulý týden předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová překvapila. Znenadání se zdá, údajně nová technokratická administrativa může být o něco více politicky aktivní, než se původně očekávalo. Projev trval 79 minut a pokrýval řadu témat, od změny klimatu přes migraci a silnější Evropské zdravotní unie. Podívejme se, jak se tento projev slučuje s postoji stávající maďarské vlády, napsal András Vaski.

Je dost zjevné, že toto ani zdaleka není projev, který by přednesl Viktor Orbán. To je zvlášť zajímavé, protože von der Leyenová patří ke stejné frakci v Evropském parlamentě jako Fidesz, k EPP, a Fidesz podpořil její kandidaturu. Zdá se však, že EPP je strana s opravdu širokým záběrem, protože tento projev byl v mnoha případech přesným opakem toho, co by se líbilo Fidesz.

Začněme slonem v porcelánu: Migrací. Orbán (a maďarští voliči v referendu z roku 2016) dali výslovně najevo, že Maďarsko se nechce účastnit žádné formy evropského migračního kompaktu. I když předsedkyně komise neřekla výslovně, jak by mělo dojít k novému evropskému přístupu k migraci, zjevně nezahrnuje využití agentury Frontex k výstavbě masivní zdi a odmítnutí migrantů à la Fidesz. Tento přístup komise je překvapující, protože Maďarsko není jedinou zemí, která vyjádřila silnou opozici vůči migraci a migračním kvótám. Jde o pozici, která ve Východní Evropě získala značnou podporu a má příznivce i v západoevropských zemích.

Další téma nicméně zřetelně ukazuje, že se von der Leyenová rozhodla nebrat si ve svém projevu servítky. Nejenže výslovně zmínila Polsko, když řekla, že zóny bez LGBT v některých polských městech jsou pro EU nepřijatelné, ale také hovořila o vyrovnání se s porušováním právního státu v některých členských státech. Ať už je tento přístup oprávněný nebo ne, stáčí komisi na nevyhnutelný kolizní kurz s polskou a maďarskou vládou. Tak jako v řadě politických oblastí zmíněných v projevu se ještě uvidí, jak přesně bude k těmto otázkám přistoupeno.

Cíl zredukovat emise skleníkových plynů k roku 2030 o 55 % není nezbytně ve sporu s pozicí maďarské vlády. Další integrace zdravotní péče se může také setkat s maďarským odmítnutím, ale migrace a právní stát představují dvě oblasti, kde maďarská vláda ukázala, že není ochotná dělat kompromisy.

Dále je důležité analyzovat motivy tak rázného postoje komise. Je komise prostě rozčílena směrem, jímž se některé členské státy vydaly, takže se rozhodla veřejně vyprat špinavé prádlo před celou EU? Je tu také otázka, zda tento projev je ukázkou síly, nebo nebo jde o hlasitý štěkot lídra, který chce být slyšet na jednotném trhu, jenž kvůli pandemii obnovil hranice. Navíc Cuy Verhofstadt z frakce Renew Europe správně podotkl, že polovina slibů daných Ursulou von der Leyenovou je právě blokována Evropskou radou, což znamená, že komise prostě nemá sílu je implementovat.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2125

Diskuse

Obsah vydání | 29. 9. 2020