24. 4. 2026
Politico se odvolává na tři evropské diplomaty a zástupce amerického ministerstva obrany obeznámeného s plánem. Podle nich byla práce na tomto seznamu provedena na prahu návštěvy generálního tajemníka aliance Marka Rutteho ve Washingtonu začátkem dubna. V rámci této práce američtí představitelé hodnotili přínos každé země ke kolektivní obraně a poté jednotlivé státy kategorizovali.
Tento koncept nastínil americký ministr války Pete Hegseth už v prosinci loňského roku. "Vzoroví spojenci, kteří jsou stále aktivnější, jako Izrael, Jižní Korea, Polsko, Německo, pobaltské státy a další, obdrží naši zvláštní přízeň. Spojenci, kteří stále neplní svou část kolektivní obranné práce, budou čelit důsledkům," řekl. Pentagon později upřesnil, že "bude upřednostňovat spolupráci a zapojení s příkladnými spojenci" a zároveň zvýší pobídky pro ostatní.
Konkrétní mechanismy pro odměny nebo tresty zatím nejsou zcela jasné. "Zdá se, že nemají konkrétní představy, jak trestat 'špatné' spojence," řekl evropský představitel. "Přesouvání vojáků je jednou z možností, ale v podstatě je to trest pro Spojené státy, že?" Jakýkoli potenciální plán pravděpodobně zahrne přesun amerických vojáků z jedné země do druhé, ale to by mohlo být nákladné a časově náročné. Další možná opatření zahrnují omezení společných cvičení a zastavení prodeje zbraní.
Hlavními příjemci mohou být Rumunsko a Polsko, které si stále užívají Trumpovu přízeň. Rumunsko umožnilo Spojeným státům využívat leteckou základnu Mihaila Kogalniceanu během války proti Íránu a Polsko hradí téměř všechny náklady na udržování 10 tisíc amerických vojáků na svém území. Bílý dům také pochválil baltské země – Litvu, Lotyšsko a Estonsko – za trvale vysokou úroveň vojenských výdajů. Bulharsko naopak podporovalo americkou logistiku na Blízkém východě.
Současně Španělsko, Spojené království a Francie nepodporovaly Spojené státy během íránského tažení. Současně už Španělsko mělo třenice s Trumpovou administrativou kvůli odmítnutí cíle obranných výdajů ve výši 5 % HDP.
Bílý dům otevřeně vyjádřil nespokojenost s partnery. "Zatímco Spojené státy vždy byly oporou svých takzvaných spojenců, země, které chráníme tisíci vojáků, s námi nebyly po celou dobu operace Epická zuřivost. Prezident Trump byl ohledně této nespravedlivé situace jasný a jak sám řekl, Spojené státy si to budou pamatovat," uvedla tisková mluvčí Bílého domu Anna Kelly.
Dříve, 8. dubna, Trump uspořádal schůzku s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, po níž alianci kritizoval. "NATO tu nebylo, když jsme ho potřebovali, a nebude tu, když ho budeme potřebovat znovu," napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Rutte naopak řekl, že evropské země "nesplnily Trumpův test" tím, že odmítly pomoci ve válce proti Íránu, a dodal, že chápe zklamání amerického vůdce. Šéf ministerstva zahraničí Marco Rubio také kritizoval země Severoatlantické aliance za nedostatek podpory a poznamenal potřebu přehodnotit účast Spojených států v ní, přičemž zdůraznil, že konečné rozhodnutí učiní Trump.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse