Mali: Výbuchy a střelba otřásly hlavním vojenským táborem

27. 4. 2026

čas čtení 2 minuty
Malijská armáda uvedla, že neidentifikované "teroristické" skupiny zaútočily na několik pozic v hlavním městě i jinde v zemi, napsali Jenipher Camino Gonzalez a Dmytro Hubenko.

Dvě hlasité exploze a vytrvalá střelba otřásly oblastí poblíž hlavní vojenské základny Mali v Kati, nedaleko hlavního města Bamako, brzy ráno v sobotu, uvedly agentury AFP a agentury Reuters.

Svědek pro agenturu Reuters uvedl, že vojáci byli nasazeni k blokování silnic v oblasti. Kati je domovem vojenského vládce generála Assimiho Goity.

Mezitím AFP hlásila boje v Gao, největším městě severního Mali, stejně jako v Sevare, ve středním Mali.

Střelba byla také slyšet poblíž mezinárodního letiště v Mali, uvedla AP.

Podle AP byly na sociálních sítích zachyceny snímky konvojů militantů v nákladních autech a na motocyklech projíždějících opuštěnými ulicemi Kati.

Žádná skupina se k útokům nepřihlásila. Ve svém prohlášení armáda Mali uvedla, že neidentifikované "teroristické" skupiny zaútočily na několik pozic v hlavním městě i jinde v zemi, aniž by upřesnila jejich místa.

Později v sobotu armáda oznámila, že situace je pod kontrolou po útocích ozbrojených skupin v Bamaku a dalších městech.

Africká unie (AU) odsoudila útoky za to, že ohrožují civilisty. Organizace "důrazně odsuzuje tyto činy, které vystavují civilní obyvatelstvo vážnému ohrožení," uvedl předseda AU Mahmúd Ali Júsuf ve svém prohlášení.

Zdůraznil závazek AU ohledně stability a míru v Mali.

Bezpečnostní krize v Mali

Mali se již více než deset let potýká s džihádistickým povstáním, bojuje proti západoafrickým odnožím al-Kájdy a Islámského státu. Má také mnohem delší historii povstání vedených Tuaregy na severu.

Vojenské vedení převzalo moc v Mali po převratech v letech 2020 a 2021 a slíbilo obnovit bezpečnost v zemi, kde militanti ovládají rozsáhlá území na severu a ve středu a často útočí na armádu a civilisty.

Pod vedením Goity se vojenská vláda spoléhala na podporu ruských žoldáků, zatímco zpočátku usilovala o obrannou spolupráci se západními zeměmi. V poslední době však usiluje o užší vztahy se Spojenými státy.

Vojenské vlády tvrdě zasáhly proti kritikům a rozpustily politické strany. Ačkoliv junta slíbila předat moc civilistům do března 2024, v červenci 2025 přidělila Goitovi pětileté prezidentské období, které je možné prodloužit "kolikrát bude třeba" bez konání voleb.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
174

Diskuse

Obsah vydání | 27. 4. 2026