Izraelské zavraždění libanonské novinářky vyvolalo mezinárodní odsouzení

24. 4. 2026

 

Její smrt vyvolala nové obvinění, že Izrael má politiku zaměřenou na pracovníky médií, a to navzdory opakovaným popřením.

Khalilová již dříve hovořila o tom, že obdržela výhrůžku z neidentifikovaného izraelského telefonního čísla, že bude zabita, pokud neopustí jižní Libanon, kde dlouhodobě působila.

Zabití Khalilové odsoudili přední představitelé libanonské politické scény, a to i přesto, že se ve čtvrtek připravovali na nové rozhovory ve Washingtonu zaměřené na prodloužení napjatého příměří s Izraelem.

Libanonský prezident Joseph Aoun uvedl, že „záměrné a soustavné útoky Izraele na novináře“ mají „za cíl zakrýt pravdu o jeho agresivních činech proti Libanonu a představují zločiny proti lidskosti, které jsou trestné podle mezinárodních zákonů a úmluv“.

V návaznosti na Aounovy komentáře premiér Nawaf Salam uvedl, že útoky na novináře představují válečné zločiny.

„Izraelské útoky na pracovníky médií na jihu země při výkonu jejich profesních povinností již nejsou ojedinělými incidenty, ale staly se zavedeným postupem, který odsuzujeme a odmítáme, stejně jako všechny mezinárodní zákony a úmluvy,“ napsal Salam na sociálních sítích a zdůraznil, že Libanon bude v reakci na chování Izraele podnikat kroky na mezinárodních fórech.

Khalilová byla devátou novinářkou zabitou v Libanonu v tomto roce. Minulý měsíc tři novináři zahynuli při dvojitém útoku.

Jak se ve čtvrtek objevovaly další podrobnosti o zabití, vyšlo najevo, že skupina, s níž Khalilová byla, byla několik hodin pod soustavným útokem – a že izraelské síly zřejmě znaly jejich totožnost.

K pocitu hrůzy přispěl fakt, že Khalilová  několik hodin uvízlav domě, který byl bombardován izraelskými silami. Zemřela navzdory zoufalým snahám její rodiny, redaktorů a Aouna zorganizovat záchranu.

Podle jejího zaměstnavatele a libanonského ministerstva zdravotnictví pracovala Khalil poblíž vesnice al-Tiri, když bylo vozidlo, za kterým jela, zasaženo izraelským leteckým úderem, při kterém zahynuli dva lidé a ona sama i její kolegyně Zeinab Faraj, nezávislá fotografka, byly zraněny.

Izrael je podle CPJ zodpovědný za dvě třetiny z rekordních 129 zabití novinářů v roce 2025.

Kolegové uvedli, že Khalilová a Farajová měly na sobě ochranné vybavení zřetelně označené novinářskými symboly a že se Khalilové podařilo zavolat do redakce a sdělit, že se ukrývá v domě a je v ohrožení.

Dům, ve kterém se ukrývaly, byl zasažen druhým izraelským leteckým úderem. Na místo dorazili záchranáři a vyprostili Faraj, ale izraelské síly střílely na ty, kteří se pokoušeli osvobodit Khalil.

Svaz novinářů v Libanonu uvedl, že když se zdravotníci pokoušeli Khalil zachránit, izraelské síly jim zablokovaly přístup na místo a použily omračující granáty. Khalilino tělo bylo nakonec vyproštěno krátce před půlnocí, nejméně šest hodin po úderu.

Izrael popřel, že by se zaměřoval na novináře nebo že by bránil záchranným týmům v přístupu do oblasti, a uvedl, že incident je předmětem šetření. Předchozí „šetření“ málokdy, pokud vůbec, přičítala vinu izraelským silám, které se obvykle snaží naznačit, že zabití novináři jsou členy ozbrojených skupin.

Ve čtvrtek Ophir Falk, poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro zahraniční věci, v pořadu BBC World at One uvedl, že incident je předmětem šetření, ale měl potíže vysvětlit, proč Izrael zabil tolik novinářů, pokud to nebyla záměrná politika.

„Mohu vám říci jedno: tento incident vyšetřujeme, ale co vám mohu říci na 100 % jistě, je to, že Izrael nikdy nemíří na civilisty. Nikdy nemíří na novináře. Naopak, děláme vše pro to, abychom minimalizovali riziko pro civilisty a novináře,“ řekl Falk.

V dřívějším prohlášení IDF uvedla, že identifikovala dvě vozidla, která „vyjela z vojenského objektu používaného Hizballáhem“, aniž by poskytla důkazy pro toto tvrzení. Uvedla, že jedno z vozidel se přiblížilo k izraelským vojákům způsobem, který představoval „bezprostřední hrozbu“ poté, co překročilo „přední obrannou linii“ a porušilo tak příměří.

Ve čtvrtek, den po smrti Khalilové, se v Bejrútu konaly protesty proti zabíjení novinářů. 

V roce 2024 Khalilová sdělila místním médiím, že obdržela izraelskou výhrůžku smrtí, v níž byla varována, aby opustila jih, že jí hrozí zničení domu a stětí. „Informovala jsem o tom příslušné úřady, protože nepřítel tuto taktiku v poslední době použil u mnoha dalších lidí v této oblasti,“ řekla tehdy.

Podle Khalilové varování – údajně zaslaného z izraelského telefonního čísla – obsahovalo podrobnosti o jejích nedávných pohybech a znělo: „Víme, kde jsi, a až přijde čas, dostaneme se k tobě.“ Nebylo jasné, kdo zprávu poslal.

Organizace Reportéři bez hranic odsoudila nejnovější zabití novinářky Izraelem. Clayton Weimer, její výkonný ředitel, uvedl, že IDF obdržela zprávy od jeho organizace i od novinářů s žádostí, aby umožnila sanitkám dostat se ke Khalilové.

„Červený kříž signalizoval, že se tam nemohou dostat kvůli pokračujícímu izraelskému bombardování. Jedná se tedy o bezcitné pohrdání lidským životem, navíc k tomu, co se jeví jako úmyslné a cílené zabití novinářky,“ řekl Weimer.

Útok odsoudil také Výbor na ochranu novinářů. „Opakované údery na stejné místo, zaměření se na oblast, kde se ukrývali novináři, a bránění přístupu lékařské a humanitární pomoci představují závažné porušení mezinárodního humanitárního práva,“ uvedla jeho regionální ředitelka Sara Qudah. „CPJ považuje izraelské síly za odpovědné za ohrožení života Amal Khalil a zranění, která Zeinab Faraj utrpěla po cíleném úderu na místo, kde se nacházely.“

Zdroj v angličtině ZDE