Británie, Německo a Francie jednají o vyslání svých jednotek do Grónska

11. 1. 2026

 

Evropské státy se domnívají, že výrazné posílení jejich vojenské přítomnosti v Arktidě by umožnilo americkému prezidentovi prohlásit vítězství s argumentem, že spojenci Ameriky nesou větší část finanční zátěže.

Trump odmítl vyloučit použití vojenské síly k převzetí kontroly nad Grónskem s odkazem na obavy, že by Rusko nebo Čína mohly jednat jako první. Trvá na tom: „Nechceme mít Rusko nebo Čínu jako sousedy.“ Ostrov je také bohatý na cenné přírodní zdroje, včetně mědi, niklu a vzácných zemin, které jsou nezbytné pro moderní technologie.

Vládní zdroje uvedly, že sir Keir Starmer bral hrozbu ze strany Ruska a Číny v této oblasti „velmi vážně“ a souhlasil, že je třeba přijmout opatření. „Sdílíme názor prezidenta Trumpa – rostoucí agresivitu Ruska na severu je třeba odradit a posílit euroatlantickou bezpečnost,“ řekl jeden z nich deníku.

„Diskuse NATO o posílení bezpečnosti v regionu pokračují a my bychom se nikdy nechtěli dostat před ně, ale Spojené království spolupracuje se spojenci z NATO na posílení odstrašování a obrany Arktidy.
„Spojené království bude i nadále spolupracovat se spojenci – jako vždy – na operacích v našem národním zájmu a na ochraně lidí doma.“

Trump již dříve navrhl, aby každý z 30 000 obyvatel Grónska dostal až 100 000 dolarů, pokud přejde na stranu Ameriky. Na otázku ohledně použití síly odpověděl: „Uděláme něco s Grónskem, ať se jim to líbí, nebo ne.“

Jeho snaha o získání tohoto území vyvolala v NATO rozruch a vzbudila obavy, že by se tato 75 let stará aliance mohla rozpadnout.

Evropské země nyní doufají, že krizi odvrátí nabídkou rozmístění vojsk na ostrově. Návrh byl projednán na čtvrtečním zasedání spojenců NATO v Bruselu, kde členové pověřili Vrchní velitelství spojeneckých sil v Evropě, aby prozkoumalo možnosti zajištění bezpečnosti Arktidy.

Zdroje uvedly, že potenciální operace by mohla sahat od plného vojenského nasazení až po kombinaci cvičení, sdílení zpravodajských informací a přesměrování výdajů na obranu.

Jakákoli mise by pravděpodobně probíhala pod záštitou NATO a byla by oddělena od stávajících operací v Pobaltí a Polsku. Britští představitelé potvrdili, že ozbrojené síly se již připravují na rozšířenou roli v oblasti bezpečnosti Arktidy.

Přípravy zahrnují účast komand a plavidel Královského námořnictva na cvičení Joint Viking, což je cvičení NATO v mrazivých podmínkách Norska. Letos bude 1 500 příslušníků královské námořní pěchoty nasazeno v Norsku, Finsku a Švédsku v rámci cvičení Cold Response, které se zaměřuje na obranu tohoto  terénu.

Evropská unie údajně také připravuje sankce proti americkým společnostem, pokud Trump odmítne nabídku NATO na nasazení. Technologické giganty jako Meta, Google, Microsoft a X by mohly čelit omezením svých evropských operací, stejně jako americké banky a finanční společnosti.

Zvažuje se i drastičtější možnost, která by zahrnovala vyhoštění amerických vojsk z jejich evropských základen, čímž by Amerika přišla o klíčové základny pro operace na Blízkém východě.

Marco Rubio, americký ministr zahraničí, se má příští týden setkat se svým dánským protějškem a evropští představitelé doufají, že se mu podaří zmírnit postoj Donalda Trumpa.

Analytici naznačili, že agresivní postoj prezidenta je součástí jeho typické vyjednávací strategie, která spočívá v kladení extrémních požadavků, aby získal ústupky od jiných zemí.

Justin Crump, generální ředitel společnosti Sibylline zabývající se analýzou rizik, uvedl, že Trump „pravděpodobně zvažuje jednotu a odhodlání evropských zemí“ ohledně Grónska.

Řekl, že spojenci by mohli „prokouknout Trumpův bluf“ návrhem na rozmístění sil NATO v Grónsku, což by naznačovalo, že bezpečnost není skutečným důvodem, proč prezident ostrov chce.

K tomuto vývoji došlo v době, kdy bývalý šéf RAF zpochybnil schopnost Británie bránit Arktidu a varoval, že vojenské schopnosti země se staly „křehkou fasádou“.

Maršál letectva Edward Stringer uvedl, že rozdíl mezi vnímáním vojenské síly Spojeného království a jeho skutečnými schopnostmi se dramaticky zvětšil. Ve zprávě pro Policy Exchange varoval, že v současné době není ani jedna britská vojenská formace schopna samostatně bojovat.

Napsal: „USA nyní jasně signalizují, že upřednostňují ‚Ameriku na prvním místě‘ a zbytek NATO se bude muset postarat o svou vlastní obranu.

To zásadně zpochybňuje model, do kterého jsme se takřka náhodou dostali – naše národní obrana se ukázala být křehkou fasádou.

Rozdíl mezi obrazem, který jsme si o sobě vytvořili, a skutečnou silou, kterou můžeme v praxi uplatnit, je obrovský.

Prvním nezbytným krokem je uznat tuto skutečnost a uvědomit si, že metody, které nás do této situace dostaly, je třeba bezohledně zavrhnout.“