0,001% lidí vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina lidstva
10. 12. 2025
Údaje ze Zprávy o světové nerovnosti také ukázaly, že 10 % lidí s nejvyššími příjmy vydělává více než zbývajících 90 %
Méně než 60 000 lidí – 0,001 % světové populace – ovládá třikrát více bohatství než celá spodní polovina lidstva, uvádí zpráva, která konstatuje, že globální nerovnost dosáhla takových extrémů, že je nutné přijmout urgentní opatření.
Autoritativní Světová zpráva o nerovnosti 2026, založená na datech shromážděných 200 výzkumníky, také zjistila, že 10 % nejbohatších lidí vydělává více než zbývajících 90 % dohromady, zatímco nejchudší polovina lidstva získává méně než 10 % celkových globálních příjmů.
Bohatství – hodnota majetku lidí – bylo podle zprávy ještě více koncentrované než příjmy, tj. výdělky z práce a investic, přičemž nejbohatších 10 % světové populace vlastní 75 % bohatství a spodní polovina pouze 2 %.
Zpráva zjistila, že téměř ve všech regionech bylo nejbohatších 1 % bohatších než spodních 90 % dohromady, přičemž nerovnost v bohatství po celém světě rychle roste.
„Výsledkem je svět, ve kterém malá menšina disponuje bezprecedentní finanční mocí, zatímco miliardy lidí zůstávají vyloučeny i ze základní ekonomické stability,“ napsali autoři zprávy pod vedením Ricarda Gómeze-Carrery z Pařížské ekonomické školy.
Podíl globálního bohatství v rukou nejbohatších 0,001 % populace vzrostl z téměř 4 % v roce 1995 na více než 6 %, uvádí zpráva, zatímco bohatství multimilionářů se od 90. let zvyšovalo přibližně o 8 % ročně, což je téměř dvojnásobek tempa růstu bohatství spodních 50 % populace.
Autoři, mezi nimiž je i vlivný francouzský ekonom Thomas Piketty, uvedli, že ačkoli nerovnost „dlouho byla charakteristickým rysem globální ekonomiky“, do roku 2025 „dosáhla úrovně, která vyžaduje naléhavou pozornost“.
Snížení nerovnosti „není jen otázkou spravedlnosti, ale je nezbytné pro odolnost ekonomik, stabilitu demokracií a životaschopnost naší planety“. Autoři uvedli, že takové extrémní rozdíly již nejsou pro společnosti ani ekosystémy udržitelné.
Zpráva, která se vydává každé čtyři roky ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN, čerpá z největší volně přístupné databáze o globální ekonomické nerovnosti a je obecně považována za zdroj inspirace pro mezinárodní veřejnou debatu o této problematice.
V předmluvě nobelovský laureát Joseph Stiglitz zopakoval výzvu k vytvoření mezinárodního panelu srovnatelného s IPCC OSN pro změnu klimatu, který by „sledoval nerovnost po celém světě a poskytoval objektivní doporučení založená na důkazech“.
Při pohledu za hranice striktní ekonomické nerovnosti zpráva zjistila, že nerovnost příležitostí podporuje nerovnost výsledků, přičemž výdaje na vzdělání na jedno dítě v Evropě a Severní Americe jsou například více než 40krát vyšší než v subsaharské Africe – což je rozdíl přibližně třikrát větší než HDP na obyvatele.
Takové rozdíly „upevňují geografii příležitostí“, uvádí se ve zprávě, která dodává, že 3% globální daň pro méně než 100 000 stamilionářů a miliardářů by přinesla 750 miliard dolarů ročně – což odpovídá rozpočtu na vzdělávání zemí s nízkými a středními příjmy.
Nerovnost byla podle zprávy také podpořena globálním finančním systémem, který je nastaven ve prospěch bohatých zemí, přičemž vyspělé ekonomiky si mohou levně půjčovat a investovat v zahraničí s vyššími výnosy, což jim umožňuje fungovat jako „finanční rentiéři“.
Každý rok přibližně 1 % globálního HDP proudí z chudších do bohatších zemí prostřednictvím čistých transferů příjmů spojených s vysokými výnosy a nízkými úrokovými platbami ze závazků bohatých zemí, což je téměř trojnásobek částky globální rozvojové pomoci.
Pokud jde o genderovou nerovnost, zpráva uvádí, že rozdíly v odměňování žen a mužů „přetrvávají ve všech regionech“. Bez započítání neplacené práce vydělávají ženy v průměru pouze 61 % toho, co vydělávají muži za pracovní hodinu. Po započítání neplacené práce tento podíl klesá na pouhých 32 %, dodává zpráva.
Zpráva také zdůraznila klíčovou roli, kterou hraje vlastnictví kapitálu v nerovnosti emisí uhlíku ovlivňujících klima. „Bohatí jedinci přispívají ke klimatické krizi svými investicemi ještě více než svou spotřebou a životním stylem,“ uvádí se ve zprávě.
Globální data ukazují, že nejchudší polovina světové populace se podílí pouze 3 % na emisích uhlíku spojených s vlastnictvím soukromého kapitálu, zatímco nejbohatších 10 % se podílí na emisích přibližně 77 %, vypočítala zpráva.
„Tato nerovnost souvisí se zranitelností,“ uvádí se ve zprávě. „Ti, kteří emitují nejméně, tedy převážně obyvatelstvo v zemích s nízkými příjmy, jsou také nejvíce vystaveni klimatickým šokům. Ti, kteří emitují nejvíce, jsou více chráněni před dopady klimatických změn.“
Důkazy ukazují, že nerovnosti lze snížit, zejména prostřednictvím veřejných investic do vzdělávání a zdravotnictví a prostřednictvím účinných daňových a redistribučních programů. Zpráva poukazuje na to, že v mnoha zemích se ultra bohatí vyhýbají daním.
„Účinné sazby daně z příjmu pro většinu obyvatelstva postupně stoupají, ale u miliardářů a multimilionářů prudce klesají,“ uvádí se ve zprávě. Poměrně „tyto elity platí méně než většina domácností s mnohem nižšími příjmy“.
Diskuse