Čína v rámci příprav na válku s USA buduje největší vojenskou základnu na světě

5. 2. 2025

Čínská lidová osvobozenecká armáda (PLA) údajně buduje nové velitelské centrum v hlavním městě Pekingu, které bude po dokončení nejméně desetkrát větší než americký Pentagon.

Financial Times uvedly, že výstavba zařízení, o které široce informovala mainstreamová média, vyvolala poplach mezi západními zpravodajskými agenturami, které si myslí, že se Peking připravuje na rozsáhlou nebo dokonce jadernou válku.

Zpráva FT uvedla, že nově analyzované satelitní snímky ukázaly, že projekt ve výstavbě je na pozemku o rozloze 1 500 akrů 30 kilometrů jihozápadně od Pekingu. Snímky ukázaly nejméně 100 jeřábů pracujících na ploše pěti kilometrů čtverečních.

Zpráva uvádí, že vojenští experti se domnívají, že zařízení bude zahrnovat silně opevněné bunkry na ochranu nejvyšších představitelů Komunistické strany Číny (ČKS), pokud vypukne rozsáhlá válka. Uvedla, že výstavba zařízení začala v polovině roku 2024.

Zpravodajští analytici údajně přezdívají projektu "Pekingské vojenské město", protože se po dokončení stane největším vojenským velitelským centrem na světě.

FT uvedl, že jeho reportéři se pokusili dostat do blízkosti staveniště, ale byli zablokováni bezpečnostními strážemi. Místní majitel obchodu řekl prodejně, že místo je vojenskou oblastí.

Zpráva se časově shodovala s výzvou amerického prezidenta Donalda Trumpa k vybudování rozsáhlého protiraketového štítu nové generace "Iron Dome" pro pevninskou část USA. Štít, který bude mít mnohem větší pokrytí než izraelský, bude navržen tak, aby sestřeloval hypersonické střely a mezikontinentální balistické rakety (ICBM).

Čínské ministerstvo zahraničí zatím nereagovalo na zprávu FT a Trumpův program Iron Dome, protože země slaví čínský Nový rok od 28. ledna do 4. února.

Není však žádným tajemstvím, že Čína již má jaderné bunkry a podzemní vojenská velitelská centra. V roce 2017 Čínská centrální televize oznámila, že velitelství ČLOA v Si-šanu na jihozápadě Pekingu je 100 metrů pod zemí. Uvedla, že důstojníci ČLOA odtud začali od roku 2013 vydávat příkazy k vojenským cvičením.

"Naše země přijímá aktivní obrannou strategii," řekl Čchien Čchi-chu, čínský vojenský inženýr, v rozhovoru pro CCTV v srpnu 2022. "Protože nevystřelíme první výstřel, musíme se chránit před prvním útokem našeho nepřítele, pak se můžeme bránit."

"Naše strategické zbraně musí být plně chráněny. Musíme být schopni se ochránit před jakýmkoli nepřátelským útokem, včetně jaderných úderů," řekl Čchien. "Jak se nepřátelské prostředky útoků neustále vyvíjejí, musí se vyvíjet i naše obranné metody. A neměli bychom se spoléhat na jedinou metodu obrany."

Po absolvování Harbinské inženýrské univerzity v roce 1961 byl Čchien poslán na Kujbyševovu vojenskou inženýrskou akademii v Sovětském svazu, která je nyní známá jako Vševojsková akademie ozbrojených sil Ruské federace, aby studoval vojenské inženýrství a geologii.

V Kujbyševu (známém jako Samara před rokem 1935 a po roce 1991) se Čchien dozvěděl, jak Sovětský svaz v roce 1942 postavil bunkr pro svého nejvyššího vůdce Josifa Stalina.

Zařízení 37 metrů pod zemí mělo sloužit jako alternativní vojenské velitelství Stalina. Stalin ji však nikdy nepoužíval a v 90. letech byla dokonce turistickým místem.

Poté co Čína v červnu 1967 s pomocí Sovětského svazu úspěšně otestovala svou první vodíkovou bombu vedl Čchien čínský vývoj budov odolných vůči jaderným hlavicím.

V 80. letech vedl Čchien tým výzkumníků, kteří navrhovali podzemní bunkry, protože Západ vyvinul masivní munici MOP, které mohlo zničit cíle desítky metrů pod zemí.

Dnes může americký MOP GBU-57A/B proniknout 60 metrů silným betonem a až 200 metrů pod zem.

Hsu Jen-čchi, výzkumný pracovník Rady pro strategická a válečná studia, mozkového trustu se sídlem v Tchaj-peji, řekl médiím, že probíhající stavební projekt v Pekingu je větší než vojenská škola a je spíše administrativní organizací nebo velkou výcvikovou základnou než jaderným bunkrem.

Ve skutečnosti PLA již identifikovala blízké místo pro vybudování svého jaderného bunkru.

V lednu 2018 Čchin Ta-ťün, zástupce výzkumného pracovníka Ústavu geologie a geofyziky Čínské akademie věd, řekl South China Morning Post, že čínští vědci našli jeskyni vhodnou pro stavbu bunkru odolného vůči jaderným hlavicím

Řekl, že prostorná vápencová jeskyně, která se nachází v lesoparku Si-šan, 20 kilometrů jihozápadně od Pekingu, má přírodní zdroj vody. Řekl, že jeskyně je 2 000 metrů pod zemí, ve srovnání s hloubkou 2 200 metrů jeskyně Krubera v Gruzii.

Čchinovy komentáře přišly poté, co se Severní Korea v roce 2017 vzepřela varování Pekingu a otestovala své jaderné bomby.

Někteří komentátoři uvedli, že i když má Komunistická strana Číny schopnost a hlubokou jeskyni k vybudování jaderného bunkru, nebylo by moudré skrývat všechny stranické vůdce v době války na jednom místě.

V Kanadě žijící čínský komentátor Wen Čao na svém kanálu YouTube říká, že když vypukne válka, vůdci Komunistické strany Číny by se měli skrývat na různých místech, aby maximalizovali své šance na přežití. Říká, že megalomanské vojenské velitelské centrum přiláká více vojenských útoků od nepřítele než obvykle.

Ve skutečnosti někteří další pozorovatelé uvedli, že je pravděpodobné, že generální tajemník KS Číny Si Ťin-pching se během války přesune do Sienu v Ša-an-si, protože město je dobře chráněno vysokými horami a raketovými systémy.

V roce 1900, když vojska Osmičlenné aliance vedená USA, Francií a Německem vpochodovala do Pekingu, čchingská císařovna Cch'-si uprchla do Sienu, kde tvrdila, že má zálibu v lovu, a zůstala tam rok.

Zdroj v angličtině: ZDE