Na rozdíl od Fialy a Pavla, dánská premiérka v novoročním projevu varovala před zhoršující se vojenskou situací v Evropě

4. 1. 2025

čas čtení 3 minuty
Zajímavé je, že dánská premiérka Mette Frederiksenová vážně varovala ve svém novoročním projevu před zhoršující se vojenskou situací v Evropě a požadovala zvýšení výdajů na zbrojení.

Český premiér a český prezident nic takového kupodivu ve svých novoročních projevech neřekli. Česká armáda je rozložená. (JČ)


 


* * *

Premiérka Mette Frederiksenová ve svém novoročním projevu, který byl odvysílán v zemi, pokračovala v nedávném tématu, kdy hovořila o hrozbách, kterým Dánsko čelí.

Svůj projev částečně využila k tomu, aby posílila své nedávné výroky o zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě a o potřebě Dánska vydávat více peněz na své obranné schopnosti.

To představuje pozoruhodný odklon od dřívějších novoročních projevů, v nichž se soustředila na domácí záležitosti.

„Bohužel se obávám, že nadcházející roky přinesou více hrozeb pro naši zemi a způsob života,“ uvedla v projevu.

„Když svět hoří, spojíme se v Dánsku a najdeme cestu. Tentokrát jako vůdce,“ řekla také.

Dánsko bylo povinno převzít vůdčí roli, „protože víme, že je mnoho v sázce“, dodala.

Za dotyčné „temné síly“ označila Rusko, Severní Koreu a Írán a jako na strůjce války na Ukrajině ukázala také na Čínu, která Rusko neodsoudila.

„Ve světě, na který se nyní díváme, můžete vyhrát, nebo prohrát. Pokud nemáte vůli zvítězit, prohrajete,“ řekla tehdy.

V novoročním projevu dále uvedla, že „Moskva, Pchjongjang a Teherán“ jsou „tři hlavní města ve třech zemích, která stále těsněji spolupracují. Proti nám“.

To je podle Frederiksenové  nejzřetelnější na Ukrajině, kde se Ukrajinci „statečně brání“ nejen proti Rusům, ale také proti „vojákům ze Severní Koreje a dronům z Íránu, které pracují na straně Rusů, zde na evropské půdě“.

„A Čína stojí v zákulisí. Bez čínské podpory by Rusko nemohlo útočit na Evropu tak, jak útočí. To je jasné. Válka nikdy nebyla jen o Ukrajině,“ řekla.

Premiérka uvedla, že nevěří, že ruský prezident Vladimir Putin chce mír, i kdyby podepsal mírovou dohodu.

„Nesmíme být naivní. I když Putin podepíše mírovou dohodu s Ukrajinou, nesmíme věřit, že se u toho zastaví. Že bude spokojený. Protože Putin nechce mír. Chce Evropu podle ruských podmínek,“ řekla.
Reklama

Dánská vláda zastává názor, že válka v Evropě zavazuje Dánsko k tomu, aby se vyzbrojilo, aby zabránilo dalším konfliktům a zachovalo mír.

To dokládají i   listopadové výroky Poulsenové, v nichž uvedla, že Dánsko bude muset na obranu vynaložit navíc 300 milionů korun, aby splnilo cíle posilování NATO.

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
2055

Diskuse

Obsah vydání | 7. 1. 2025