Klimatology znepokojily škody způsobené povodněmi ve střední Evropě

17. 9. 2024

čas čtení 3 minuty
 

Odborníci nejsou překvapeni intenzitou extrémního počasí, ale poukazují na to, že způsobené škody ukazují, jak je svět nepřipravený

 
Malebná města ve střední Evropě byla zaplavena špinavou povodňovou vodou poté, co vydatné víkendové deště změnily klidné potoky v dravé řeky, které napáchaly spoušť na infrastruktuře.

Záplavy zabily nejméně 15 lidí a poničily budovy od Rakouska po Rumunsko. Zkáza přichází po ničivých záplavách po celém světě, kdy byly minulý týden zatopeny celé vesnice v Myanmaru a téměř 300 vězňů uniklo ze zřícené věznice v Nigérii, kde záplavy postihly více než 1 milion lidí.

Klimatologové říkají, že jsou škodami znepokojeni, ale intenzita je nepřekvapuje. „Katastrofální srážky, které zasáhly střední Evropu, jsou přesně tím, co vědci v souvislosti se změnou klimatu očekávají,“ uvedla Joyce Kimutaiová z Granthamova institutu Imperial College v Londýně.


Podle ní mrtví a škody napříč Afrikou a Evropou poukazují na to, „jak špatně je svět na podobné záplavy připraven“.

Vědci jsou při přisuzování extrémních dešťů vlivu člověka opatrní, protože koloběh vody ovlivňuje mnoho faktorů. Ačkoli je dobře známo, že teplejší vzduch dokáže zadržet více vlhkosti, to, zda dojde k prudkým lijákům, závisí také na tom, kolik vody může spadnout.

Sonia Seneviratne, klimatoložka z ETH Zürich, uvedla, že bezprostřední analýzy středoevropských povodní naznačují, že většina vodní páry pochází z Černého a Středozemního moře, která se v důsledku lidmi způsobeného klimatického rozvratu oteplila, což vedlo k většímu odpařování vody do ovzduší.

„Intenzita přívalových srážek se zvyšuje v průměru o 7 % na každý stupeň globálního oteplení,“ uvedla. „Nyní máme 1,2 °C globálního oteplení, což znamená, že přívalové srážky jsou v průměru o 8 % intenzivnější.“

Údaje z meteorologických stanic ukazují, že přívalové srážky v září jsou od roku 1950 silnější v Německu, Polsku, Rakousku, České republice, Maďarsku a na Slovensku, uvedla Kimutaiová.

V Polsku podle místních médií záplavy zničily mosty a vyplavily domy. V České republice zachraňovaly vrtulníky uvízlé občany před stoupající vodou. V Rakousku při záchranných pracích zahynul jeden hasič.

V rakouském hlavním městě Vídni, kde se od roku 2005 koná největší evropská konference o počasí a klimatu, déšť zaplavil dálnici a uzavřel linky metra.

Erich Fischer, klimatolog z ETH Zürich, uvedl, že vědci na konferenci u oběda na břehu Nového Dunaje diskutovali o fyzikálních zákonitostech toho, jak změna klimatu zvyšuje intenzitu srážek. „Je ironií osudu, že tyto břehy, kde jsme seděli na slunci a diskutovali o vědeckých poznatcích o extrémních srážkách, jsou nyní zaplavené.“

Počet obětí povodní závisí na tom, jak dobře se obce na déšť připraví a jak budou reagovat na jeho následky. Vědci vyzvali vlády, aby investovaly do přizpůsobení se extrémním povětrnostním jevům prostřednictvím systémů včasného varování, odolnější infrastruktury a programů podpory pro oběti a zároveň ukončily svou závislost na fosilních palivech.

„Je jasné, že ani vysoce rozvinuté země nejsou před změnou klimatu v bezpečí,“ uvedla Friederike Ottová, klimatoložka z Granthamova institutu. „Dokud bude svět spalovat ropu, zemní plyn a uhlí, přívalové deště a další extrémy počasí budou sílit, což z naší planety udělá nebezpečnější a dražší místo k životu.“

Zdroj v angličtině ZDE

-1
Vytisknout
2035

Diskuse

Obsah vydání | 19. 9. 2024