Izraelská armáda rekrutuje africké žadatele o azyl do války v Gaze

18. 9. 2024

čas čtení 5 minut
Izraelská armáda údajně rekrutuje africké žadatele o azyl, aby podpořili její válečné úsilí v Gaze, a nabízí jim na oplátku příslib trvalého pobytu. Skupiny hájící zájmy uprchlíků však tvrdí, že mají důvod pochybovat o tom, že žadatelé o azyl dostávají to, co jim bylo slíbeno, píše Anaelle Jonah.

Izraelská média v neděli informovala, že vláda rekrutuje africké žadatele o azyl pro válku v Gaze výměnou za to, že jim bude udělen trvalý pobyt v Izraeli.

Vojenské zdroje, které hovořily s izraelským zpravodajským kanálem "Haaretz", potvrdily, že nábor byl organizován "s právními pokyny poradců obranného establishmentu", ale způsob, jakým budou rekruti použiti, nebyl zveřejněn.

V roce 2020 pobývalo v Izraeli přibližně 30 000 žadatelů o azyl, většinou ze Súdánu a Eritreje, ale schváleno je méně než 1 % žádostí o azyl, uvedla Shira Abbo, ředitelka veřejné politiky na Hotline for Refugees and Migrants, přední izraelské organizaci hájící zájmy uprchlíků.

Úmluva OSN o uprchlících z roku 1951 uvádí, že uprchlík je někdo, koho hostitelský stát nebo mezinárodní orgán uznává jako osobu, která se nemůže vrátit do domovské země kvůli "opodstatněnému strachu z pronásledování". Naproti tomu žadatel o azyl je někdo, kdo na toto uznání stále čeká.

"Pro mnoho z nich nejsou jejich žádosti zamítnuty, ale čekají na vyřízení pět, 10 let nebo déle, což je zanechává v právním vakuu," řekla Abbo.

Válka, která vypukla mezi Izraelem a Hamásem po útocích ze 7. října, při nichž byli mezi více než 1 100 zabitými tři žadatelé o azyl, vyvolala vlnu dobrovolnictví mezi těmi, kteří žijí a pracují v Izraeli. Mnoho žadatelů o azyl, zoufale se snažících upevnit svůj právní status, nabízelo, že se přihlásí do civilních velitelských středisek a na zemědělské práce. Tehdy podle Haaretzu vojenští představitelé viděli příležitost využít této touhy.

"Válka na život a na smrt pro Izrael"

Jeden žadatel o azyl, identifikovaný Haaretzem pouze jako "A", se podělil o svou zkušenost. Do Izraele přijel ve věku 16 let a snažil se integrovat do společnosti tím, že vstoupil do Izraelských obranných sil (IDF). Na začátku války mu někdo, kdo tvrdil, že je policista, telefonicky nařídil, aby se okamžitě ohlásil v bezpečnostním zařízení.

"Řekli mi, že hledají speciální lidi do armády. Řekli mi, že je to válka na život a na smrt pro Izrael," řekl Haaretz.

Po několika setkáních s úředníky byl A informován, že pokud narukuje, podstoupí dvoutýdenní výcvik spolu s dalšími žadateli o azyl a obdrží dokumenty od státu Izrael.

Nakonec se však rozhodl, že vojenský život není pro něj a z programu odstoupil ještě před zahájením výcviku.

Nesplněné sliby?

Horká linka pro uprchlíky a migranty vyjádřila znepokojení nad nedostatkem transparentnosti a uvedla, že zatímco kolují zvěsti o výhodách vojenské služby, organizace nebyla schopna potvrdit žádné případy, kdy by to, co bylo slíbeno, bylo splněno.

Náborová praxe se také setkala s kritikou za to, že vytváří něco za něco, kdy by se o azylu mělo rozhodovat na základě zásluh.

"Azylový status je udělován na základě pronásledování, ne jako součást dohody," řekla Julia Grignonová, profesorka mezinárodního humanitárního práva a ředitelka výzkumu na Institutu pro strategický výzkum (IRSEM). "Vstup do armády by nikdy neměl být podmínkou pro získání statusu uprchlíka."

Někteří tvrdí, že Izrael vykořisťuje zranitelné lidi, kteří uprchli ze svých domovů při hledání bezpečí.

"To málo informací, které máme, je alarmující," řekla Abbo. "Práva by měla mít přednost před povinnostmi. Je nebezpečné rekrutovat jednotlivce bez práv a očekávat, že budou riskovat své životy na základě vágních slibů."

Izraelský obranný establishment tvrdí, že jeho akce jsou v souladu se zákonem.

Tyto zprávy přicházejí uprostřed nedostatku izraelských vojáků, protože válka země proti Hamásu se blíží k hranici jednoho roku. Izraelský Nejvyšší soud v červnu rozhodl, že ultraortodoxní Židé, kteří byli historicky osvobozeni od branné povinnosti, budou nyní povinni sloužit.

Jak konflikt pokračuje, zůstávají otázky, zda tito lidé někdy uvidí splněné sliby, které jim byly dány, a jaké východisko, pokud vůbec nějaké, by mohli mít, pokud by sliby splněny nebyly. Grignonová připustila, že jejich možnosti jsou pravděpodobně omezené.

"Orgán OSN může upozornit na to, že Izrael porušuje mezinárodní právo, ale to je tak všechno," řekla.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2270

Diskuse

Obsah vydání | 20. 9. 2024