Výjimka sem, výjimka tam! A z nadějného návrhu zákona o regulaci lobbování bude brzy ementál. Poslanci budou už za dva týdny znovu jednat na ústavně-právním výboru sněmovny o chystaném zákoně o regulaci lobbování. Pravidla pro transparentní lobbing jsou v české politice diskutována už nejméně 20 let, ale nyní to vypadá, že skutečně budou přijata - pokud tedy Česko nechce přijít o peníze z evropského Národního plánu obnovy. Zůstává ale otázkou, v jaké podobě bude zákon přijat. 

Hrozí výjimka pro asistenty poslanců a senátorů?

Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) a místopředseda tohoto výboru Marek Benda (ODS) se už před minulým jednáním Ústavně-právního výboru (ÚPV) veřejně vyjádřili (Události ČT, 18. dubna 2024, reportáž od 42. minuty) proti tomu, že se zákon má vztahovat i na asistenty poslanců a senátorů. Zájem o tuto výjimku potvrdili i na ÚPV konaném 4. září. Vládní návrh zákona vnímá asistenty poslanců a senátorů jako lobbované osoby. V praxi to znamená, že každý lobbista by měl v budoucnu vykazovat komunikaci (schůzky, telefonáty aj.) nejen s poslanci, ale i s jejich asistenty.

Jsou známy případy, kdy sám asistent zákonodárce nabízel legislativní monitoring profesní komoře nebo ovlivňování legislativy. Z naší dlouhodobé komunikace se zástupci českého parlamentu také víme, že v řadě případů připravuje asistent poslanci či senátoru veškeré podklady včetně odborného stanoviska a disponuje tak značným vlivem na jeho rozhodování. 

Pokud by proto někdo z poslanců předložil pozměňovací návrh, aby byli asistenti poslanců a senátorů z návrhu zákona o regulaci lobbování vyňati, umožnilo by to skutečně masivní obcházení zákona v praxi. Taková výjimka je pro Rekonstrukci státu zcela nemyslitelná.

První již předložená výjimka poslancem: na komoru!

Jeden pozměňovací návrh pro rozšíření výjimek už předložil poslanec ANO Milan Brázdil, a to za vynětí profesních komor zřízených ze zákona, kteří podle něj nemají být počítáni mezi lobbisty. 

Pokud by však šlo o lobbing zástupců komor nad rámec těchto standardních cest, tak ten podle Rekonstrukce státu musí mít jasná pravidla a musí být transparentně vykazován stejně jako jakýkoliv jiný lobbing.

Zmizí z návrhu výjimka pro lobbisty státních firem?

Návrh zákona o regulaci lobbování má z pohledu snah o vyšší transparentnost jednu velkou vadu: vládní návrh nezahrnuje lobbisty státem vlastněných firem (ČEZ, České dráhy, Česká pošta atd.), přestože tyto firmy reálně najímají lidi speciálně pro lobbing zákonodárců či sami lobbují volené zastupitele na národní úrovni.

Zástupci patnácti nevládních organizací včetně Rekonstrukce státu již v červnu žádali dopisem zákonodárce, aby opravili problémové části návrhu zákona, který má nastavit pravidla pro lobbování v Česku. 

V minulosti lobbing zástupců státních a polostátních firem pořádně zamával s podobou konkrétních zákonů. Ze známějších pokusů o lobbing můžeme uvést příklad z roku 2019, kdy zástupci České pošty lobbovali komunistického poslance Leo Luzara nebo nedávný lobbing zástupců ČEZu za omezení konkurence v návrhu novely energetického zákona.

Ministerstvo spravedlnosti absenci zařazení lobbistů státních firem do hledáčku zákona vysvětluje tím, že zaměstnanec státem ovládané firmy je de facto státním zaměstnancem a ten nemůže být současně lobbistou, neboť pouze plní úkoly vlády. V reálitě však tento vztah občas mívá opačnou dynamiku: mocné státní firmy umí otáčet míněním politiků a ne vždy reprezentují stejný zájem, jako má stát. 

Pozměňovací návrh pro zařazení lobbistů státních a polostátních firem do zákona už podal poslanec Jakub Michálek (Piráti), místopředseda Ústavně-právního výboru sněmovny. Tento návrh omezuje výjimku pouze na vertikální komunikaci, tj. komunikaci mezi státní firmou a organizační složkou státu, která je jejím zřizovatelem, zakladatelem nebo v ní uplatňuje za stát práva akcionáře. Tedy by nemusela podléhat reportingu např. komunikace zástupce ČEZu a Ministerstva financí ohledně úpravy zákona, ale naopak ovlivňování poslanců v jejich rozhodování o konkrétní legislativě ze strany ČEZu ano.

Zavádějící debata o výjimce pro státní firmy na bezpečnostním výboru

V tomto směru bylo překvapivé jednání Výboru pro bezpečnosti ze dne 5. 9., který dal v rámci bodu s názvem „Bezpečnostní aspekty regulace lobbingu” prostor pro vystoupení zástupcům společností ČEPRO, ČEPS, ČEZ a NAKIT. Ti prezentovali obavy z návrhu J. Michálka s odkazem na bezpečnost citlivých informací, nedostatečnou ochranu kritické infrastruktury či hrozby kyberútoků. 

Návrh zákona o regulaci lobbování však rozhodně nesměřuje ke zveřejňování takových informací. Pod regulaci lobbování by většina z namítaného vůbec nespadla - reportování v registru se omezuje jen na informace kdo koho ovlivňoval v rámci přijetí daného zákona, mezinárodní smlouvy či koncepčního dokumentu. Pokud je žádoucí návrh zákona s ohledem na zajištění bezpečnosti citlivě zpřesnit, je to v pořádku. Plošná výjimka pro státní firmy je však problematická. 

Členové bezpečnostního výboru se vůbec nezabývali bezpečnostním hlediskem netransparentního lobbingu státních firem, na který upozorňovala v minulosti Bezpečnostní informační služba. Pominuli také stanovisko Legislativní rady vlády, jež uvedla, že pokud právnická osoba ovládaná státem jakkoliv cíleně ovlivňuje jednání osob zařazených mezi lobbované, je žádoucí, aby taková činnost byla transparentní, což je plně v souladu s cíli připravovaného zákona.

Nové povinnosti padnou převážně na hlavu lobbistů

Je pochopitelné, že mnoho zástupců organizací lobbujících u politiků nevítá nový zákon s otevřenou náručí. Lobbisty čekají nové povinnosti: budou se muset přihlásit do elektronického registru lobbování, uvést v něm za koho a za co lobbují a minimálně jednou za půl roku vložit do registru zápis o své činnosti. Současně lobbistům vzniká povinnost informovat volené zástupce při lobbingu, že jsou lobbisty ve smyslu zákona. 

Politici oproti tomu budou ze zákona povinni vykazovat jedinou věc: zapsat změnu postoje vůči návrhu zákona či strategie apod., pokud k ní dojde po konzultaci s lobbistou, do tzv.lobbistické stopy zákona. 

Administrativa spojená se zákonem je však přiměřená vůči přínosům nového zákona. Podobná pravidla pro transparentní lobbing již platí v mnoha jiných zemích nebo i v Evropském parlamentu a považují se dnes za běžný standard. Aktuální návrh zákonné úpravy proto považujeme za racionální a přiměřený. 

Rekonstrukce státu hájí přínos zákona i jeho podobu bez výjimek. Občané mají právo vědět, kdo ovlivňuje konkrétní podobu zákonů, národních strategií a dalších klíčových dokumentů a norem na národní úrovni. Zákon o regulaci lobbování může pomoci zvýšit důvěru v politiku a zúžit prostor pro korupci a klientelismus. 

Další výhodou zákona, který vnese světlo do toho, kdo za co v Česku lobbuje, je to, že pomůže nastavit základní standardy etického a transparentního prosazování zájmů a umožní tak prezentaci různorodých zájmů a otevřenou tvorbu politiky.