V Evropě pravděpodobně vznikne „islámský Vatikán“
23. 9. 2024 / Adam Ročárek
čas čtení
4 minuty
Bektášíjové
mají v Albánii dlouhou tradici – ačkoliv řád vznikl ve
13. století na území dnešního Turecka z následovníků
islámského mystika Hadži Bektáše Veliho, po rozpadu Osmanské
říše a následné násilné sekularizaci země řád uprchl do
Albánie, kde se rychle stal součástí národní identity. Pro nově
vzniklou zemi, rozdělenou na křesťanské a muslimské poloviny, se
stala přítomnost řádu, vycházejícího z velice tolerantní
alevitské tradice a hlásajícího toleranci a mír mezi vírami,
symbolem jednotnosti státu v době, kdy se odlišné náboženské
komunity po celém světě snažily navzájem zničit. Ačkoliv
následně bektášíjové zažili další perzekuci v letech
1967 až 1990, v době absolutního zákazu náboženství
v zemi, svou silnou pozici si udrželi, a zhruba 2-5 %
albánské populace se dnes hlásí k příslušnosti k řádu.
Nový
stát by měl, dle prohlášení baby Mondiho, fungovat na
alevitských-bektášíjských principech tolerance a míru, a tudíž
nebude mít armádu ani pohraniční stráž. Měl by být otevřeně
přístupný všem bez rozdílu pohlaví a vyznání; omezení se
nebudou týkat ani pití alkoholu či pojídání haram
pokrmů, jako vepřového – mnozí alevité sami podobná omezení
nedodržují, naopak při ceremoniích pijí dem, nápoj
z ovocné brandy rakija. Sám baba Mondi k nedodržovaní
těchto omezení na území potenciálního státu prohlásil „Bůh
nic nezakazuje; proto nám dal vlastní mysl“.
Nový
stát by se měl „rozkládat“ na zhruba 110 metrech čtverečních
v chudší oblasti Tirany. Premiér Rama i baba Mondi si
slibují, že existence tohoto mikrostátu pomůže zlepšit vnímání
muslimů v Evropě i po celém světě, a zlepší povědomí o
bektášíja a alevismu; alevité jsou dodnes světu poměrně
neznámí, a často čelí diskriminaci, čemuž napomáhá fakt, že
je silně rozšířen mezi tureckými Kurdy (dle některých odhadů
dnes dokonce Kurdi tvoří většinu alevitů). Dle baba Mondi by
nový stát mohl navíc podpořit „umírněnou“ verzi islámu i
mezi samotnými muslimy.
Ačkoliv
se vznik bektášíjského státu může zdát jako překvapení,
především v zemi, kde bektášíjové žádnou rozsáhlou
diskriminací netrpí, vznik nové súfijské země dává
z náboženského hlediska smysl. Súfijští muslimové, a to
sunnitských i šíitských vyznání, v mnoha zemích trpí
diskriminací, neboť bývají často označováni za více věrni
svému řádu, než dané zemi; súfisté také tradičně odmítají
sloužit v armádě, neboť většinově vyznávají princip
absolutní neagrese, což posiluje jejich stereotypní image jako
neloajálních. Nemalá část súfistů, mimo jiné i těch
bektášíjských, jsou navíc dervišové žijící v chudobě,
a jsou tak vnímáni jako ekonomická zátěž.
Ačkoliv
vznik nového státu bude muset ještě schválit albánský
parlament, Ramova Socialistická strana v něm má samostatnou
většinu 74 ze 140 křesel, a není tedy důvod předpokládat, že
by nedošlo ke schválení. Problém však může nastat při získání
mezinárodního uznání; především pro Turecko může
představovat stát, který bude napojen na alevitské & kurdské
organizace a de facto jim poskytne hlas v mezinárodních
organizacích, skutečnou hrozbu.
2052
Diskuse