26. 9. 2024
Tamim al-Hasan z bagdádských novin al-Mada uvádí, že v době, kdy se očekává brzké oznámení o stažení amerických vojsk z Iráku, vyhlásily irácké polovojenské skupiny solidaritu s libanonským Hizballáhem v boji s Izraelem.
Ve vzácném okamžiku izraelská armáda v neděli přiznala, že zachytila dva podezřelé vzdušné objekty přilétající z Iráku, ale že k žádným obětem nedošlo, píše Juan Cole.
K útokům se přihlásil „Islámský odpor Iráku“, koalice tří šíitských polovojenských organizací, které uvedly, že vypálily rakety a vypustily bezpilotní letouny na cíle v Izraeli. Koalice sdělila, že vypálila moderní řízené střely „al-Arqab“. Rovněž uvedla, že pomocí bezpilotních letounů zaútočila na vojenskou základnu v severním údolí Jordánu a rovněž se pokusila zasáhnout jižní Izrael. Skupina odporu prohlásila, že bude pokračovat v útocích na opěrné body nepřítele „ve stále rychlejším tempu v reakci na masakry, kterých se Izrael dopouští na palestinských civilistech, včetně dětí, žen a starých lidí“.
Samotný libanonský Hizballáh v neděli také vypálil desítky raket na izraelské muniční továrny v severní Haifě.
V souvislosti s tím vlivný irácký duchovní Muqtada al-Sadr vyzval ke snížení statusu americké diplomatické mise v Bagdádu a k iráckému bojkotu arabských zemí, které uznaly Izrael.
Islámský odpor v Iráku se skládá z Brigád Boží strany, Šlechticů (al-Nudžába') a Brigád prince mučedníků. Na všechny tři byly uvaleny sankce ze strany Spojených států.
Šíitské milice, které v letech 2014-2018 pomohly Iráku porazit ISIL (ISIS, Daeš), byly uznány iráckým parlamentem jako svého druhu národní garda, který je pomáhá financovat a který je podřídil poradci pro národní bezpečnost, jímž je v současnosti Kásim al-Arádží. Je to bývalý ministr vnitra (obdoba amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti).
Dohlíží na skupiny tvořící Lidové mobilizační síly (PMF), včetně sboru Badr, Ligy spravedlivých, Brigád imáma Alího a Brigád imámovy armády.
Tyto polovojenské jednotky obvykle také nasazují do iráckých voleb politické strany, přičemž strany spřízněné s PMF získaly v posledních volbách 43 křesel v parlamentu, což je významný blok vládnoucí koalice. Premiér al-Sudání je jim proto zavázán a skutečně se o něm říká, že má k PMF blízko - ačkoli má blíže ke sboru Badr a civilnímu bloku Núrího al-Málikího než k Islámskému odporu v Iráku.
Al-Mada citovala bývalého poslance Mithala al-Alusiho, který se domnívá, že USA vyvíjely nátlak na Izrael, aby proti Iráku nepodnikal odvetné akce. Dodal, že útoky šíitských milicí ztíží premiérovi al Sudánímu udržení neutrality jeho vlády v otázce izraelsko-hamasovské války.
Irácké vládě prý vadí účast milicí v izraelsko-libanonských bojích.
Abu al-Ala' al-Wala'i, vůdce Brigád prince mučedníků, po izraelském útoku na Hizballáh (a každého, kdo má u sebe pager nebo vysílačku) řekl: „Přijde záplava lidí z Iráku, kteří zaplní hranice a zákopy Libanonu. Pokud Hizballáh ztratí tisíc mučedníků, my mu poskytneme sto tisíc hrdinů.“
Ačkoli jsou tato čísla samozřejmě značně přehnaná, mnohonárodnostní koalice šíitských stran skutečně pomohla svrhnout povstání sunnitských fundamentalistů v Sýrii a jejich obrovskou personální sílu bychom neměli podceňovat. PMF si nárokuje 230 000 bojovníků, zatímco malý libanonský Hizballáh jich má pravděpodobně 45 000. Počet obyvatel Iráku je téměř desetkrát vyšší než počet občanů Libanonu. Skutečná investice iráckých šíitských milicí do libanonské fronty by tedy byla značná.
V pátek irácké Brigády Boží strany oznámily, že při izraelském úderu na Damašek zahynul jejich člen Abú Hajdar al-Chafádží, který byl do Damašku vyslán jako bezpečnostní poradce.
Očekává se, že premiér Sudání oznámí dvoufázové stažení 2 500 amerických vojáků v Iráku. Irácký parlament tento krok požadoval již v lednu 2020, ale al-Sudání je vzhledem ke své blízkosti k PMF prvním premiérem, který jej učinil prioritou. Hrstka amerických vojáků zůstane i po roce 2026, aby spolupracovala s 900 americkými vojáky v Sýrii.
Celý text v anglickém originále ZDE
Diskuse