Netanjahu prohlásil, že Izrael nepřestane útočit na Hizballáh navzdory výzvám k příměří

27. 9. 2024

 
Izraelský premiér řekl novinářům, že politika jeho vlády je jasná, když přistál v New Yorku, kde má v pátek vystoupit na Valném shromáždění OSN.

„Pokračujeme v úderech na Hizballáh plnou silou a nepřestaneme, dokud nedosáhneme všech našich cílů - mezi nimi především bezpečného návratu obyvatel severu do jejich domovů,“ řekl Netanjahu.

Jeho úřad se již dříve distancoval od plánu příměří, který izraelská vláda označila za „americko-francouzský návrh, na který pan premiér ani nereagoval“.

Premiérův úřad uvedl, že Netanjahu „nařídil IDF [Izraelským obranným silám], aby pokračovaly v boji s plnou silou podle plánu, který mu byl předložen. Boje v Gaze budou rovněž pokračovat, dokud nebude dosaženo všech cílů války“.

Mezi tyto válečné cíle patří bezpečný návrat domů více než 60 000 Izraelců, kteří byli nuceni opustit své domovy v severním Izraeli v důsledku bombardování Hizballáhem, které začalo 8. října loňského roku, den po zahájení války v Gaze.

Američtí představitelé doufají, že se jim podaří přesvědčit Netanjahua, aby návrh na příměří přijal do pátečního projevu na Valném shromáždění OSN. Argumentují tím, že přerušení bojů mezi Izraelem a Hizballáhem by také mohlo poskytnout prostor k oživení dlouho přerušených jednání s Izraelem a Hamasem o propuštění izraelských rukojmích výměnou za příměří v Gaze.

USA, Francie a někteří jejich spojenci ve středu vyzvali k urychlenému zastavení bojů, které podle nich představují „nepřijatelné riziko širší regionální eskalace“.

„Vyzýváme k okamžitému 21dennímu příměří na libanonsko-izraelské hranici, aby byl vytvořen prostor pro diplomacii,“ uvádí se ve společném prohlášení. „Vyzýváme všechny strany, včetně vlád Izraele a Libanonu, aby okamžitě schválily dočasné příměří.“

Hizballáh na výzvu k příměří zatím nereagoval, zatímco izraelská reakce byla převážně negativní. Po Netanjahuově vyjádření izraelskýministr obrany uvedl, že se sešel s nejvyššími generály země, aby projednali další vojenské operace na severní frontě Izraele.

„Pokračujeme v našem sledu operací - likvidujeme teroristy Hizballáhu, likvidujeme útočnou infrastrukturu Hizballáhu a ničíme rakety a střely,“ řekl Yoav Gallant.

„Musíme dokončit další mise, abychom zajistili bezpečný návrat severních obcí Izraele do jejich domovů. Budeme i nadále vyvádět Hizballáh z rovnováhy a prohlubovat jeho ztráty.“

Američtí představitelé naléhali na Izrael, aby přijal příměří s odůvodněním, že by mohlo vést k vyjednanému stažení sil Hizballáhu z pohraniční oblasti, odkud ostřelují Izrael raketami a střelami. Americký ministr zahraničí Antony Blinken tvrdil, že diplomacie je nejlepším způsobem, jak vytvořit podmínky, které by umožnily návrat obyvatel do jejich domovů.

„Pustit se do plnohodnotné války není způsob, jak tohoto cíle dosáhnout,“ řekl americké televizi MSNBC. „V takové situaci neexistuje způsob, jak by se lidé mohli vrátit zpět.“

Rodiny rukojmích držených v Gaze rovněž uvedly, že usilují o to, aby jakákoli dohoda o příměří v Libanonu obsahovala ustanovení týkající se Gazy, zaměřená na zajištění propuštění zhruba 70 rukojmích, o nichž se předpokládá, že jsou stále naživu, a těl dalších asi 30 osob.

Izraelský nálet v Gaze ve čtvrtek zasáhl školu, v níž se ukrývají tisíce vysídlených Palestinců, a podle ministerstva zdravotnictví Gazy zabil nejméně 11 lidí a 22 jich zranil, včetně žen a dětí. Izraelská armáda potvrdila, že zasáhla školu v uprchlickém táboře Džabalíja, ale tvrdila, že útok byl zaměřen na bojovníky Hamásu, kteří se zde ukrývali.

Hizballáh prohlásil, že bude pokračovat v boji proti Izraeli, dokud budou IDF pokračovat ve vojenských operacích v Gaze, ale řady této Íránem podporované šíitské milice byly v uplynulých devíti dnech rozbity koordinovaným útokem s použitím nastražených komunikačních zařízení, po němž následovala zničující letecká bombardovací kampaň.

IDF uvedly, že jejich letadla v noci na čtvrtek zasáhla 75 míst v jižním a východním Libanonu, zatímco z Libanonu bylo na severní Izrael vypáleno nejméně 150 raket. Izrael uvedl, že většina přilétajících střel byla zachycena nebo dopadla do neobydlených oblastí, kde se údajně šíří požáry.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že při jednom čtvrtečním zásahu na severovýchodě Libanonu bylo zabito 19 syrských uprchlíků a jeden libanonský občan, čímž se počet obětí několikadenního izraelského bombardování zvýšil na více než 630 osob, z nichž asi čtvrtinu podle ministerstva tvořily ženy nebo děti.

IDF uvedly, že při úderu v jižním okrese Dahieh byl zabit šéf bezpilotního letectva Hizballáhu Mohammad Surur.

Spojené království bylo jedním ze spojenců, kteří podpořili americko-francouzskou výzvu k 21dennímu příměří. „Vyzývám prezidenta Netanjahua a vůdce libanonského Hizballáhu, aby věnovali pozornost spojeným hlasům v OSN a učinili právě toto,“ řekl britský ministr obrany po setkání se svými americkými a australskými protějšky v Londýně. John Healey uvedl, že na Kypr bylo vysláno 700 britských vojáků, aby pomohli případné nouzové evakuaci civilistů z Libanonu, pokud by vypukla plnohodnotná válka.

Hizballáh se zatím nevyjádřil, zda by americko-francouzský návrh přijal. Američtí představitelé tvrdí, že neočekávají, že by milice formálně podepsala jakoukoli dohodu o příměří, ale že by se libanonská vláda snažila zajistit, aby Hizballáh dohodu dodržoval.

„Obyvatele severu neopustíme. Každý den, kdy platí příměří a Izrael na severu nebojuje, není Otzma Jehudit zavázána koalici,“ řekl Ben-Gvir na stranické schůzi.

Proti závazku třítýdenního příměří se vyslovil také předseda opoziční strany Demokraté Yair Golan, podle něhož by měl Izrael zpočátku přistoupit na několikadenní příměří a zjistit, jak dobře se ho daří prosazovat.

Izrael prohlásil, že je připraven vedle leteckého bombardování zahájit i pozemní invazi do Libanonu, a ve čtvrtek IDF oznámily, že jejich jednotky dokončily cvičení u severní hranice, které simulovalo boj v Libanonu.

IDF ve středu narychlo povolaly dvě záložní brigády k nasazení na severní hranici, kde se připojí k izraelské 98. výsadkové divizi, která byla minulý týden předána pod kontrolu severního velení. Deník Haaretz to však označil za „relativně omezené povolání záložních jednotek“. Izraelský deník upozornil, že po útoku Hamásu na Izrael 7. října, který předcházel pozemní invazi do Gazy, byly „povolány stovky tisíc záložníků a několik divizí“.