Hizballáh potvrdil smrt Nasralláha

28. 9. 2024

Útok na Nasralláha - i kdyby nebyl zraněn - by znamenal ohromující eskalaci na izraelské straně. Představuje nejdůležitější regionální aktivum Íránu a je dlouhodobě považován za spojovací článek takzvané osy odporu. Přítomnost rozsáhlého raketového arzenálu Hizballáhu na severní hranici Izraele dlouho působila jako odstrašující prostředek pro izraelský útok na Írán a jeho jaderný program.

Poslední eskalace prudce zvýšila obavy, že by se konflikt mohl vymknout kontrole a mohl by do něj být zapojen Írán, hlavní podporovatel Hizballáhu, a také USA, 

Po pátečních těžkých úderech nebyl Nasralláhův osud bezprostředně potvrzen, ale zdroj blízký Hizballáhu agentuře Reuters sdělil, že není k zastižení. Libanonská ozbrojená skupina neučinila žádné prohlášení. Jiná média citovala zdroje Hizballáhu, podle nichž je „naživu a v pořádku“.

Izraelská armáda v sobotu brzy ráno v prohlášení uvedla, že zabila velitele raketové jednotky Hizballáhu Muhammada Alího Ismaila a jeho zástupce Hosejna Ahmeda Ismaila.

Po neúprosné noci se zdálo, že údery kolem šesté hodiny ranní ustaly, ačkoli v několika oblastech stále doutnaly požáry.

„Měla jsem pocit, že se na mě budova zřítí,“ řekla čtyřicetiletá učitelka Abir Hammoudová.

Libanonské zdravotnické úřady potvrdily šest mrtvých a 91 zraněných při prvním pátečním izraelském útoku - čtvrtém na jižní předměstí Bejrútu kontrolované Hizballáhem během jednoho týdne a nejtěžším od války v roce 2006 - který srovnal se zemí několik obytných domů v hustě obydlené čtvrti Haret Hreik na předměstí Dahíja. Televize al-Manar, která patří Hizballáhu, oznámila, že bylo zničeno sedm budov.

Podle některých prvních odhadů je počet mrtvých při úderu 300. Očekávalo se, že počet mrtvých výrazně vzroste, protože záchranáři odklízejí trosky. Po úderech údajně zůstaly krátery široké až pět metrů, uvedl fotograf agentury Agence France-Presse a dodal, že ze všech stran přijížděly sanitky, zatímco hořelo.

Podle úřadů bylo při izraelských útocích za poslední týden zabito více než 700 lidí.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví v sobotu brzy ráno uvedlo, že nemocnice na jižním předměstí Bejrútu budou evakuovány, a vyzvalo nemocnice v nezasažených oblastech, aby přestaly přijímat neurgentní případy.

Izraelské údery byly v sobotu brzy ráno hlášeny také v horském městě Bhamdoun jihovýchodně od Bejrútu a v údolí Bekaa na východě Libanonu.

Páteční úder přišel krátce poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém bojovném projevu na Valném shromáždění OSN, který poznamenal odchod desítek diplomatů, řekl, že izraelská kampaň proti Hizballáhu bude pokračovat navzdory mezinárodnímu úsilí o zajištění třítýdenního příměří.

Íránský prezident Masúd Pezeškán útok odsoudil jako „flagrantní válečný zločin“.

„Útoky spáchané ... sionistickým režimem v bejrútské čtvrti Dahíja představují flagrantní válečný zločin, který znovu odhalil povahu státního terorismu tohoto režimu,“ uvedl v prohlášení, které přinesla oficiální tisková agentura Irna.

Netanjahuův úřad uvedl, že úder údajně namířený proti Nasralláhovi osobně schválil, a zveřejnil fotografii, na níž Netanjahu telefonuje se svým vojenským tajemníkem a náčelníkem generálního štábu ve svém newyorském hotelu. Jeho úřad rovněž oznámil, že přerušil svou návštěvu USA a okamžitě se vrátí do Izraele.

Izraelská média zdůraznila význam úderu a uvedla, že průběh operace sledoval ministr obrany Yoav Gallant ve velitelském centru izraelského letectva v Tel Avivu spolu s náčelníkem izraelského generálního štábu Herzim Halevim a dalšími vrchními veliteli.

Ačkoli některá izraelská média naznačovala, že USA byly informovány několik minut před útokem, americký prezident Joe Biden to důrazně popřel a novinářům řekl, že USA o útoku „nevěděly ani se na něm nepodílely“.

O několik hodin později izraelská armáda vyzvala obyvatele jižních předměstí Bejrútu, aby se evakuovali, protože se zaměřila na odpalovací zařízení raket a sklady zbraní, které se podle ní nacházely pod civilními domy.

Hizballáh popřel, že by se v zasažených budovách na předměstí Bejrútu nacházely zbraně nebo sklady zbraní, uvedla mediální kancelář libanonské ozbrojené skupiny ve svém prohlášení.

Alaa al-Din Saeed, obyvatel čtvrti, kterou Izrael označil za cíl, řekl agentuře Reuters, že prchá se svou ženou a třemi dětmi.

„Dozvěděli jsme se to z televize. Ve čtvrti nastal obrovský rozruch,“ řekl. Rodina sebrala oblečení, doklady a nějakou hotovost, ale uvízla v zácpě s ostatními, kteří se snažili utéct.

„Jedeme do hor. Uvidíme, jak přečkáme noc - a zítra uvidíme, co se dá dělat,“ dodal.
Satelitní snímky ukazují zkázu v Chouaghiru na severu Libanonu, kterou způsobily izraelské nálety.

Tento týden bylo v Libanonu vysídleno asi 100 000 lidí, čímž se počet vykořeněných obyvatel země zvýšil na hodně přes 200 000.

Izraelská vláda uvedla, že návrat 70 000 izraelských evakuovaných osob do jejich domovů je válečným cílem.

Hizballáh vypálil stovky raket a střel na cíle v Izraeli, včetně Tel Avivu. Skupina uvedla, že v pátek vypálila rakety na severoizraelské město Safed, kde byla jedna žena ošetřena s lehkým zraněním.

Izraelské systémy protivzdušné obrany zajistily, že škody jsou zatím minimální.

Írán, který uvedl, že páteční útok překročil „červenou linii“, obvinil Izrael z použití „bunkrovacích“ bomb vyrobených v USA.

V OSN, kde tento týden zasedalo výroční valné shromáždění, vyvolalo toto zintenzivnění útoků znepokojení, včetně Francie, s níž USA navrhly 21denní příměří. Netanjahu návrhy na příměří odmítl.

„Je třeba to okamžitě ukončit,“ řekl francouzský velvyslanec Nicolas de Riviere na zasedání Rady bezpečnosti.