Vítězství v Rakousku je dalším krokem na cestě krajní pravice Evropou

1. 10. 2024

 
 
FPÖ, kterou založili bývalí nacisté, byla u moci již dříve, a to jako menší partner v krátkodobých koaličních vládách se středopravicovou Rakouskou lidovou stranou (ÖVP) v letech 2000 a 2017, ale nikdy předtím neskončila v celostátních volbách na prvním místě.

Její nedělní výsledek 29 % představuje pozoruhodný comeback poté, co to před pouhými pěti lety vypadalo, že je blízko kolapsu, když skandál s penězi za ovlivňování Ibizy donutil jejího tehdejšího lídra rezignovat a položil vládu.

Završuje tak 12 měsíců voleb, v nichž neliberální strany získaly nejvíce křesel v parlamentech po celé Evropě. Loni touto dobou se na Slovensku dostal do čela volebních lístků populistický, autokratický a Bruselu nakloněný Robert Fico, který brzy poté sestavil vládu.

O necelé dva měsíce později skončila v nizozemských volbách na prvním místě Strana svobody (PVV) protiislámsky naladěného Geerta Wilderse, která nakonec sestavila kabinet, jenž slíbil historicky nejtvrdší politiku v oblasti přistěhovalectví a pořádku v zemi.

V květnu dosáhlo krajně pravicové Národní shromáždění (RN) Marine Le Penové ve volbách do Evropského parlamentu ve Francii nejlepšího výsledku v historii, čímž způsobilo centristickým silám prezidenta Emmanuela Macrona ponižující porážku a přimělo ho k rozpuštění parlamentu.

V následném hlasování RN dosáhla v prvním kole svého historicky nejvyššího výsledku. Ve druhém získala ještě vyšší podíl hlasů a navzdory bezprecedentnímu taktickému hlasování proti ní skončila jako největší jednotlivá strana ve sněmovně.

V Německu tento měsíc Alternative für Deutschland (AfD) dosáhla historického vítězství v zemských volbách v Durynsku, což je poprvé, kdy se krajně pravicová strana dostala na vrchol zemských volebních lístků, a v dalších dvou, v Sasku a Braniborsku, skončila těsně druhá.

V budoucnu by populistická, šovinistická strana ANO bývalého premiéra Andreje Babiše mohla  vyhrát parlamentní volby v České republice poté, co zvítězila ve volbách do Evropského parlamentu a tento měsíc ovládla hlasování v krajích a v Senátu.

V září příštího roku bude mít AfD - která nyní podle průzkumů předstihuje všechny tři strany roztříštěné a churavějící koalice kancléře Olafa Scholze a zaostává pouze za opozičními středopravicovými křesťanskými demokraty - velké naděje ve spolkových volbách, které se mají konat v Německu.

A pokud, což se zdá být docela dobře možné, pravicová vláda sestavená tento měsíc ve Francii dlouho nevydrží, mohou se nové volby konat v podstatě kdykoli po červenci příštího roku - a sázka proti tomu, že RN skončí první, by byla odvážná.

FPÖ nemá jistotu, že bude součástí příští rakouské vlády. ÖVP jako   strana sestavující vládu může usilovat o spojenectví s třetí středolevicovou SPÖ a liberály. Opakovaně prohlásila, že nebude vládnout se vznětlivým lídrem FPÖ Herbertem Kicklem.

Pokud se však podaří Kickla přesvědčit, aby se vzdal svých premiérských ambicí ve prospěch méně kontroverzní osobnosti FPÖ, a ÖVP překoná obavy z třetího - pravděpodobně bouřlivého - spojenectví s krajně pravicovou stranou, je koalice FPÖ a ÖVP možná.

Pro EU to znamená nevábnou vyhlídku na to, že se Rakousko stane součástí autokratického bloku přátelského k Moskvě a zaměřeného proti Bruselu, který by příští rok touto dobou mohl zahrnovat Maďarsko Viktora Orbána, Ficovo Slovensko a Babišovu Českou republiku.

To by mohlo mít významné důsledky, například pro politiku EU vůči Ukrajině - a její podporu. Krajně pravicové strany, které jsou již ve vládě nebo se tlačí před branami, již nyní vedou k dramaticky tvrdší imigrační politice napříč celým blokem.

Strany označované jako krajně pravicové nebo národně konzervativní jsou ve vládnoucích koalicích v sedmi státech EU: Chorvatsku, České republice, Finsku, Maďarsku, Itálii, Nizozemsku a Slovensku. Ve Švédsku podporuje menšinovou vládu krajně pravicová strana.

Ve Francii má RN Le Penové v rukou osud nové vlády, jejíž přežití závisí na tom, zda a kdy se její krajně pravicová strana rozhodne podpořit případné budoucí hlasování o nedůvěře předložené levicovým blokem Nová lidová fronta (NPF).

Nedělní úspěch FPÖ znepokojivě naznačuje, že - podobně jako AfD a Wildersova PVV, ale na rozdíl od RN a Bratrů Itálie - evropské krajně pravicové strany nyní možná již necítí naléhavou potřebu „umírňovat“ svůj obraz.

Rakouská krajně pravicová strana je pravidelně obviňována z používání antisemitských a fašistických tropů, což popírá. Kickl, který šíří konspirační teorie o covidu a klimatu, říká, že chce být Volkskanzlerem neboli „lidovým kancléřem“, což je termín používaný Adolfem Hitlerem.

Když před téměř 25 lety FPÖ pod vedením svého tehdejšího lídra Jörga Haidera získala necelých 27 % hlasů a vstoupila do vlády, způsobila v celé EU tak hluboký šok, že byly zrušeny diplomatické návštěvy a zavedena trestní opatření.