Německou spolkovou vládu čeká "osudový podzim"

2. 10. 2024

Poslední troje zemské volby byly pro koalici Sociálně demokratické strany (SPD), Zelených a liberální Svobodné demokratické strany (FDP) dramatické – výsledky jako by odrážely náladu v zemi. Nikdy předtím v dějinách poválečného Německa nebyla spolková vláda tak nepopulární jako tato koalice.

Co se tedy bude dít dál? V týdnu po zemských volbách Zelení vyměnili své lídry a nyní se snaží přetvořit svou stranickou politiku. Sociální demokraté si oddechli, že alespoň vyhráli volby v Braniborsku, a hodlají pokračovat ve své práci bez dalších problémů, ale se silnějším důrazem na sociální otázky.

A FDP, nejmenší člen koalice a ten, jehož ideologické sklony nejméně vyhovují ostatním dvěma, se také snaží zpřesnit své zaměření. Tím, že strana vyhrožuje vystoupením z koalice, doufá, že zviditelní svou vlastní, neoliberální agendu.

Rozpad koalice je v současné době považován za špatný krok, protože nové volby by mohly být katastrofální pro všechny tři strany: V současné době mají všechny tři dohromady v průzkumech nižší preference než největší opoziční síla, středopravicová Křesťanskodemokratická unie (CDU) a její bavorská sesterská strana, Křesťanskosociální unie (CSU).

Spor o důchody v rámci koalice

A přesto FDP vyhrožuje v naději, že bude mít co největší vliv ve vládě, dokud to bude možné. Rozpočet, ekonomika, migrace, důchody – na mnoho legislativních projektů na pořadu jednání mají dvě levicovější strany, SPD a Zelení, jiné názory než ekonomicky liberální FDP. Vůdce strany, ministr financí Christian Lindner, varoval, že koalice bude posuzována podle svého výkonu – "a tak to budeme měřit i my jako FDP".

Lindner vyzval k "podzimu rozhodování" a vydal ultimátum. Může to fungovat a má koalice ještě šanci?

Nyní, pouhý týden po posledních ze trojice zemských voleb ve východním Německu, se konflikty znovu rozhořely, když strany minulý pátek debatovaly ve Spolkovém sněmu o důchodech – což je klíčové téma pro SPD, která chce do roku 2039 udržet důchodovou sazbu na 48 % průměrného příjmu.

Německé státní důchody jsou financovány z pojistného a státních dotací. V současné době je v Německu 21 milionů důchodců, ale demografické změny znamenají, že v nadcházejících letech bude muset stále méně přispěvatelů podporovat stále více důchodců.

To je důvod, proč FDP chce více soukromých penzijních plánů a restrukturalizaci penzijního systému na tržní penzijní program po vzoru švédského modelu. Je však před námi ještě dlouhá cesta a SPD chce zajistit, aby každý důchodce měl dostatek peněz na živobytí v důchodu.

"Pro většinu lidí v této zemi je nejdůležitější a pro mnoho lidí jedinou jistotou ve stáří zákonný důchod," řekl ministr práce a sociálních věcí Hubertus Heil v Bundestagu, než trval na tom, že vláda musí nabídnout větší jistotu.

Pojistné na sociální zabezpečení ve výši 40 %

Po dlouhých debatách na jaře vůdce FDP Lindner souhlasil s penzijním balíčkem, který by zahrnoval také zavedení tržních penzí – ale nyní jeho strana vyjádřila svůj nesouhlas. "Stabilizace penzí nemůže znamenat, že budeme jednoduše neustále zvyšovat příspěvky pro pracující střední třídu a mladé lidi," řekl Johannes Vogel, místopředseda frakce FDP ve Spolkovém sněmu.

Dodal, že příspěvky na sociální zabezpečení již v Německu tvoří 40 % mezd a platů. "Skutečnost, že jsme světoví šampioni, pokud jde o daně a poplatky, je již nyní problémem pro Německo jako místo pro podnikání," řekl a dodal, že jeho strana neschválí navrhovanou legislativu v její současné podobě.

Pro SPD je to jen další facka do tváře. Vůdce strany Lars Klingbeil trval na tom, aby dohoda byla respektována. "Musíme se držet toho, na čem jsme se dohodli. Nechápu, proč se frakce FDP nyní bouří proti svému vlastnímu stranickému předsedovi," řekl Klingbeil tiskové agentuře DPA.

Spory se očekávají také ohledně dalších záležitostí, které spolková vláda ještě musí řešit. Největší z nich je rozpočet na příští rok. Ten je v současné době projednáván ve Spolkovém sněmu, s termínem do konce listopadu, a jeho současný návrh má stále mezeru ve financování kolem 12 miliard eur (13 miliard dolarů).

Neústavní rozpočet?

Aby se díra zalepila, je tato částka rozpočtována jako "obecné nedostatečné čerpání". Jinými slovy, očekává se, že ministerstva tuto částku v příštím roce nějak sníží ze svých provozních rozpočtů. Experti při slyšení ve Spolkovém sněmu varovali, že je to protiústavní.

A co víc, mezera se může ukázat jako ještě větší. Daňový výměr na konci října upřesní, jak velké tržby lze očekávat v nadcházejícím roce. Vzhledem k hospodářskému poklesu Německa by vládu mohlo čekat nepříjemné překvapení.

Vláda také plánuje "růstovou iniciativu" se 49 opatřeními na pomoc soukromému sektoru. Ale i zde se střetávají různé politické myšlenkové směry. SPD a Zelení jsou pro vládní intervence a finanční pomoc, ale FDP se chce pevně držet německé ústavou zakotvené "dluhové brzdy" a odmítá dovolit vládě, aby si za jakýchkoli okolností brala nové půjčky.

Vláda navíc dosud nepředložila žádný návrh zákona pro některé klíčové body růstové iniciativy, což vede FDP k podezření, že SPD a Zelení chtějí zpomalit její implementaci. Někteří ekonomové mezitím pochybují, zda by tato iniciativa vůbec přinesla kýžený efekt: Někteří říkají, že zvýšení hospodářského růstu o 0,5 % v příštím roce je příliš optimistické.

To vše znamená, že koalice vstupuje do "osudového podzimu" stejně rozdělená jako v létě. Teprve se uvidí, zda ultimátum FDP skutečně vydrží až do začátku zimy. Schválení rozpočtu bude pravděpodobně bodem zlomu. Závěrečná schůze rozpočtového výboru Spolkového sněmu je naplánována na 14. listopadu, kdy mají být přijata konečná rozhodnutí.

Pokud FDP nebude schopna akceptovat výsledek a vystoupí z koalice, nebude to automaticky znamenat konec spolkové vlády a nové volby. Kancléř Olaf Scholz by mohl nadále vládnout se svou SPD a Zelenými v menšině. Ačkoli by strany neměly většinu pro schválení legislativy v parlamentu, měly by čas do příštích všeobecných voleb v září 2025 – v naději, že získají zpět voliče.

Zdroj v němčině: ZDE