Jana Maláčová nám stejně jako Marian Jurečka žádnou naději nikdy nepřinesla…

3. 10. 2024 / Pavel Veleman

čas čtení 5 minut
"Sociální pracovník v terénu bez funkčních nástrojů sociální politiky je jako hasič bez vody u hořícího domu". 

Jana Maláčová narozdíl od Mariana Jurečky se v systému sociální politiky vyznala. Vždy byla brána odbornou veřejností jako expert, což zejména nás - sociální pracovníky velmi mátlo.

Nechápali jsme, proč nechává běžet věci na ministerstvu práce a sociálních věcí stále tak špatně. Jana Maláčová hrála vždy tak trochu dvojí hru - na jedné straně neustálá podpora tzv. kulatých stolů, kde jsme se neustále scházeli a diskutovali například o nutnosti dostupného bydlení nebo funkčních nástrojů k výkonu sociální práce.

Paní Maláčová vše odkývá, aby se následně v dalším setkání se zástupci  byznysu směje nám, naivním a užitečným idiotům sociální práce (viz. svědectví Martina Freunda, který byl spolutvůrce první koncepce dostupného bydlení a metody Housing First v tehdejším Brně).

A tady je někde zásadní problém paní Jany Maláčové, kdy například od Vladimíra Špidly opravdu postrádá autentický životní příběh sociální demokratky - vše je spíše vypočítavé, pragmatické, v každé chvíli vidíte jinou paní Janu - jednou skoro jako obhájce bossingu a mobbingu na Úřadu práce ČR a podruhé jako bojovnici za práva zaměstnanců.

Za ministryně práce a sociálních věcíJany Maláčové nastalo v Praze sjednocení úřadů práce do obrovských celků, které tehdy i dnes vytvářejí velké problémy v koncentraci různých skupin klientů. Ale pozor, toto se dělo v končící době covidu, začínající energetické krize a vzrůstající inflace. Dlouholetá krize na Úřadech práce ČR se prohloubila a paní ministryně tolerovala její zásadní represivní funkci vůči nejohroženějším klientům.

Pokračovala kampaň proti tzv. “nepřizpůsobivým” a reforma sociálních dávek se vlastně velmi podobala té současné Jurečkově - nepromyšlené sjednocení dávek, penalizace za jakýkoliv prohřešek, strop maximálně tří let dávky na bydlení u nejvíce vyloučených a deklasovaných na zaštěnicované ubytovně.

Jde bezpochyby o největší útok na chudé lidi od dob Drábkových reforem. Šílené je, že přichází od ministryně za sociální demokracii.“( Saša Uhlová, Deník Alarm, Maláčová chystá bezprecedentní útok na výplaty dávek na bydlení, Deník Alarm 21. 6. 2019)

Jana Maláčová se vždy snažila překrucovat realitu terénu (viz její časté diskuze s tehdy velmi kritickou opoziční “stínovou ministryni” práce a sociálních věcí za Piráty - Olgou Richterovou (paradoxně a až absurdně se po volbách role vyměnily a neměnný, špatný stav na Úřadu práce  ČR zase hájila O.R. a kritizovala J. M.

Na úřadech práce ČR tehdy i dnes stála a stojí  fronta důchodců ve frontách na příspěvek na bydlení a také řešení sociálních problémů pomocí potravinových bank a nadací se zdálo, paní Maláčové normální, přirozené.

Zkusme si představit, že by například z ČSSZ neodcházel v předmětném měsíci (zde je to dokonce přesný den) starobní nebo invalidní důchod. Ihned by nastal občanský, politický a mediální poplach. A přitom například příspěvek na bydlení je pro starobního důchodce úplně stejně důležitá dávka (pakliže ji nedostane, nezaplatí nájem a hrozí mu vystěhování). To se za úřadování paní Maláčové dělo opravdu masivně.

Její současná politická koncepce tzv. velké koalice levice ( po vzoru Francie), s kterou jde na sjezd sociální demokracie, nevychází z české reality. Národně populistická, xenofobní a proruská KSČM, která se pod nátěrem změny názvu STAČILO (s malými straničkami plných zapšklých politiků, kterým definitivně ujel levicový vlak současnosti) - by měla být hlavním tahounem k proniknutí nejstarší české politické strany zpět do Sněmovny? To by se musely tehdejší špičky vedení, které se zachránily útěkem do exilu nebo skončily ve vězení a 200 000 sociálně demokratických členů, kteří odmítli podepsat tzv. slučovací přihlášku a byli následně perzekuováni nebo také skončili v komunistických lágrech - obrátit v hrobě.

Současná předsedkyně KSČM paní Konečná  je myšlenkově přímo protipól současných evropských levicových hodnot (proto také není již společně s kolegou Dostálem v Evropském parlamentu součástí levicových stran - její hlasování podle statistik této frakce, vykazovalo největší shodu při hlasování s nacionálně konzervativními až fašistickými politickými stranami v EP).

Spojovat se s touto stranou a být ještě jen přívažek - může pouze politik “fierlingrovského typu”, povahy a charakteru. A takové političky nebo politiky si strana, která má ve svém dějinném DNA opravdovost, solidaritu, odvahu a hlavně věrnost ideálům komplexní lidské svobody, které jsou neslučitelné se současnou eticky a mravně zdegenerovanou KSČM nezaslouží.

To radši důstojný konec, přátelé a přítelkyně…


0
Vytisknout
3691

Diskuse

Obsah vydání | 7. 10. 2024