Libanon: Nebezpečí pro slabý stát

30. 9. 2024

Začátkem tohoto týdne během mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku libanonský premiér Nadžíb Mikati prohlásil, že Izrael vede "špinavou válku" proti jeho zemi. Řekl, že Izrael je zodpovědný za bezprecedentní eskalaci v Libanonu a za smrt stovek civilistů během několika dní, "včetně mladých lidí, žen a dětí". Proto řekl, že spoléhá na společné komuniké Francie a USA, které by získalo mezinárodní podporu a ukončilo "válku". Izrael odmítá výzvy k příměří.

Mikatiho projev ukázal, že libanonská vláda je do značné míry bezmocná, pokud jde o to zastavit eskalující konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem. Nemá žádný skutečný vliv na akce Izraele nebo Hizballáhu. Opět se ukazuje slabost libanonské vlády a libanonského státu.

Historie slabého státu

Tato slabost má historické kořeny. "Libanon byl založen na počátku 20. století jako stát křesťanských maronitů ve spojenectví s Francouzi jako ochrannou mocností," říká Markus Schneider, který v libanonském hlavním městě Bejrútu vede regionální projekt Nadace Friedricha Eberta pro mír a bezpečnost na Blízkém východě.

"Vrozená vada spočívala v tom, že od samého počátku zahrnoval velké oblasti nemaronitské populace," řekl Schneider DW. "Konfesionalismus byl kompromisem za účelem integrace dalších složek obyvatelstva. To však zabránilo vzniku silného národního státu."

Tato konfesní struktura se dále zakořenila v libanonské občanské válce, která vypukla v roce 1975 a postavila proti sobě tři největší denominace v zemi – šíity, sunnity a maronitské křesťany. Po skončení občanské války v roce 1990 byl zaveden systém, který měl lépe vyvažovat zájmy jednotlivých konfesních skupin.

"Tento systém však vedl k tomu, že se tyto skupiny opakovaně snažily prosazovat své vlastní zájmy na úkor ostatních skupin," říká Schneider. "To nadále oslabuje stát. Svědčí o tom například to, že se země od roku 2022 nedokázala dohodnout na prezidentovi." S těmito rozpory je spojena i rozbujelá korupce, která zamořuje Libanon. "Pokud nebude existovat silný stát, který může podniknout kroky proti odstředivým silám ve své vlastní zemi a institucích, pak se může snadno objevit oligarchický systém, ve kterém si každý slouží sám," řekl Schneider.

Hizballáh

Mnozí pozorovatelé se také domnívají, že Libanon je poškozován přítomností Hizballáhu, šíitské skupiny klasifikované USA, Německem a několika sunnitskými arabskými státy jako teroristická organizace. Hizballáh byl založen v roce 1982 během libanonské občanské války a od samého počátku se mu dostávalo značné podpory – včetně a především vojenské pomoci – z Íránu. V roce 2022 Wilsonovo centrum se sídlem ve Washingtonu popsalo ozbrojené křídlo Hizballáhu jako pravděpodobně "nejimpozantnějšího nestátního vojenského aktéra na Blízkém východě – a pravděpodobně i na světě". Byl to Hizballáh, kdo zahájil palbu na Izrael po začátku války v Gaze loni na podzim – aniž by vzal v úvahu zbytek libanonské populace. "Hizballáh si v podstatě vzal libanonskou politiku jako rukojmí," říká expert na Blízký východ Kelly Petillo z Evropské rady pro zahraniční vztahy.

Slabá libanonská armáda

Slabost libanonského státu je také patrná v pasivitě libanonských ozbrojených sil (LAF), které se ocitají v dilematu na jihu země, kde spolupracují s mírovými jednotkami Prozatímních sil OSN v Libanonu (UNFIL) na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1701.

Obě síly se skládají z 15 000 vojáků. Jejich přítomnost je spojena s libanonskou válkou v roce 2006, kdy Izrael okupoval oblasti jižního Libanonu. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701 uvádí, že po stažení Izraele budou LAF a UNFIL spolupracovat, aby zajistily, že se do jižního Libanonu nevrátí žádné ozbrojené libanonské milice. Na jihu mohou být přítomny pouze jednotky schválené libanonskou vládou. Hizballáh však tuto dohodu dosud ignoroval a zůstává v oblasti aktivní.

LAF je z vojenského hlediska relativně bezmocná. Umístila se na 118. místě z celkových 145 v Global Firepower Index, který porovnává sílu národních armád po celém světě. Nebyla by schopna klást žádný vážný odpor izraelské armádě, která je na 17. místě v Globálním indexu palebné síly, ani by nebyla schopna zadržet Hizballáh. "To by zatáhlo Libanon do občanské války," říká Schneider.

Největší problém LAF mezitím zůstává politický. Protože není kontrolována žádnou konfesní skupinou v zemi, je armáda považována za jednu z mála nekonfesních institucí v Libanonu, říká Schneider. "Ale samozřejmě je armáda také oslabena národní a ekonomickou krizí v Libanonu," vysvětluje. "Proto dostává finanční podporu, například v souvislosti s vyplácením mezd. Panují obavy, že pokud armáda zkolabuje, mohl by se zhroutit i samotný libanonský stát. Ale samozřejmě, armáda nemůže vyřešit politické problémy státu."

Zdroj v němčině: ZDE