Francie a USA usilují o jednadvacetidenní příměří mezi Hizballáhem a Izraelem v Libanonu, šéf OSN varuje, že se rozpoutává peklo

26. 9. 2024

 

Ve společném prohlášení vydaném americkým prezidentem Joem Bidenem a francouzským protějškem Emmanuelem Macronem se uvádí: „Je čas na urovnání izraelsko-libanonské hranice, které zajistí bezpečnost a ochranu, aby se civilisté mohli vrátit do svých domovů. Výměna palby od 7. října, a zejména v posledních dvou týdnech, hrozí mnohem širším konfliktem a zraňováním civilistů.“

Oba vedoucí představitelé, kteří se setkali na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedli, že pracovali na dočasném příměří, „aby dali diplomacii šanci na úspěch a zabránili další eskalaci na hranicích“.

Vyzvali Izrael a Libanon, aby tento krok, který podpořily rovněž Spojené království, Austrálie, Kanada, Evropská unie, Německo, Itálie, Japonsko, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Katar, podpořily.

Vysoce postavený představitel americké administrativy ve středu večer uvedl, že jak Izrael, tak Libanon, který byl pochopen jako zástupce Hizballáhu při jednáních, by měly na výzvu reagovat „v nejbližších hodinách“.

Úředníci v podkladové informaci rovněž zdůraznili, že návrh na příměří se nevztahuje na konflikt mezi Izraelem a Hamásem v Gaze.

USA uvedly, že 21denní lhůta byla zvolena proto, aby byl poskytnut prostor k vyjednání komplexnější dohody mezi oběma stranami, která by umožnila obyvatelům vrátit se do svých domovů podél izraelsko-libanonské hranice bez obav z dalšího násilí nebo „útoku podobného 7. říjnu v budoucnu“.

V prohlášení dvanáctičlenného bloku se uvádí: „Situace mezi Libanonem a Izraelem od 8. října 2023 je neúnosná a představuje nepřijatelné riziko širší regionální eskalace. To není v zájmu nikoho, ani lidu Izraele, ani lidu Libanonu.“

Toto prohlášení přišlo na závěr bouřlivého zasedání Rady bezpečnosti OSN, na kterém libanonský premiér obvinil Izrael z porušování suverenity své země. Nadžíb Mikátí prohlásil, že libanonské nemocnice jsou přetížené a nejsou schopny přijmout další oběti.

Izraelský vyslanec v OSN Radě bezpečnosti řekl, že jeho země neusiluje o plnohodnotnou válku a že Írán je „hnací silou“ nestability, která zmítá Blízkým východem.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí zase uvedl, že „neochvějná podpora Izraele ze strany USA a Spojeného království jim dala carte blanche pro všechny druhy zlovolného chování“.

Američtí diplomaté  naznačili, že výzva k bezpodmínečnému příměří ve formě společného prohlášení Rady bezpečnosti by mohla být vnímána jako přijetí morální ekvivalence mezi chováním Izraele a Hizballáhu, skupiny, kterou USA označují za teroristickou skupinu.

Návrh na dočasné třítýdenní zastavení nepřátelských akcí by mohl poskytnout platformu pro znovuotevření zastavených rozhovorů o diskusích o příměří mezi Hamásem a Izraelem v Gaze. Hizballáh prohlásil, že zastaví své údery, pokud bude Hamás souhlasit s příměřím v Gaze, ale v současné době nic nenasvědčuje tomu, že by se vedení Hamásu nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu dohodli.

Netanjahu měl ve čtvrtek přijet do New Yorku a očekává se, že se vyjádří, zda podporuje 21denní přerušení bojů.

Zástupce amerického vyslance Robert Wood prohlásil, že „diplomacie bude jen obtížnější“, pokud se konflikt bude dále stupňovat, a dodal, že je vážně znepokojen zprávami, že v posledních dnech zemřely stovky libanonských civilistů.

Trval však na tom, že původcem konfliktu je situace  statisíce libanonských civilistů a 65 000 izraelských civilistů, kteří byli vysídleni v důsledku rozhodnutí Hizballáhu z 8. října porušit mír, který do značné míry vydržel.

Řekl, že nikdo si nepřeje opakování války z roku 2006, a dodal, že „válka musí skončit komplexním závazkem, který má skutečné prováděcí mechanismy“.