Dva vládní orgány dospěly k závěru, že Izrael záměrně blokoval humanitární pomoc Gaze. Antony Blinken toto zjištění odmítl

26. 9. 2024

Blinken a vláda prezidenta Joea Bidena však ani jedno z těchto zjištění nepřijali. O několik dní později, 10. května, Blinken předal Kongresu pečlivě formulované prohlášení, v němž se uvádí: „V současné době nehodnotíme, že by izraelská vláda zakazovala nebo jinak omezovala přepravu nebo dodávky americké humanitární pomoci.“

Ještě před vydáním zprávy zaslala USAID Blinkenovi podrobnou sedmnáctistránkovou zprávu o jednání Izraele. V memorandu byly popsány případy izraelského zasahování do humanitární pomoci, včetně zabíjení humanitárních pracovníků, demolice zemědělských objektů, bombardování sanitek a nemocnic, obsazování skladů zásob a běžného odmítání nákladních automobilů plných potravin a léků.

Podle memoranda byly v izraelském přístavu necelých 30 mil za hranicí uskladněny životně důležité potraviny, včetně mouky, která by stačila na nasycení asi 1,5 milionu Palestinců po dobu pěti měsíců. V únoru však izraelská vláda převoz mouky zakázala s tím, že jejím příjemcem je palestinská pobočka OSN, která byla obviněna z vazeb na Hamás.

Samostatně vedoucí Úřadu pro obyvatelstvo, uprchlíky a migraci ministerstva zahraničí také zjistil, že Izrael blokuje humanitární pomoc a že by měl být spuštěn zákon o zahraniční pomoci, aby se zmrazilo téměř 830 milionů dolarů z peněz daňových poplatníků určených na zbraně a bomby pro Izrael.

OSN už dříve oznámila, že v některých částech Gazy panuje hladomor. Přední světová nezávislá skupina odborníků na pomoc zjistila, že téměř polovina Palestinců v této enklávě bojuje s hladem. Mnozí z nich zůstávají celé dny bez jídla. Podle místních úřadů zemřely hlady desítky dětí, což je pravděpodobně značně podhodnocené číslo. Zdravotničtí pracovníci bojují s nedostatkem očkování, k němuž se přidává hygienická krize.

Úředníci USAID napsali, že kvůli chování Izraele by USA měly pozastavit další prodej zbraní do této země. ProPublica získala kopii dubnového memoranda agentury spolu se seznamem důkazů, které úředníci uváděli na podporu svých závěrů.

USAID, kterou vede dlouholetá diplomatka Samantha Powerová, podle memoranda uvedla, že hrozící hladomor v Gaze je důsledkem „svévolného odmítání, omezování a bránění americké humanitární pomoci“ ze strany Izraele. Připustila také, že na humanitární krizi se podílí Hamás. USAID, která dostává celkové politické pokyny od ministra zahraničí, je nezávislou agenturou odpovědnou za mezinárodní rozvoj a pomoc při katastrofách. Agentura se dlouhé měsíce snažila a neúspěšně dodávala hladovějícímu a zoufalému palestinskému obyvatelstvu dostatek potravin a léků.

USAID dospěla k závěru, že se jedná o „jednu z nejhorších humanitárních katastrof na světě“.

V odpovědi na podrobné otázky pro tento článek ministerstvo zahraničí uvedlo, že tlačilo na Izraelce, aby zvýšili přísun pomoci. „Jak jsme dali najevo v květnu, kdy byla [naše] zpráva zveřejněna, USA měly v období od 7. října hluboké obavy z jednání a nečinnosti Izraele, které přispěly k nedostatečnému trvalému poskytování potřebné humanitární pomoci,“ napsal mluvčí. „Izrael následně podnikl kroky k usnadnění zvýšeného přístupu humanitární pomoci a jejího přísunu do Gazy.“

Vládní experti a obhájci lidských práv uvedli, že ačkoli ministerstvo zahraničí možná zajistilo řadu důležitých závazků ze strany Izraelců, úroveň pomoci směřující k Palestincům je stejně nedostatečná jako v době, kdy bylo dosaženo obou rozhodnutí. „Domněnka, že se humanitární situace v Gaze výrazně zlepšila, je fraška,“ řekl Scott Paul, zástupce ředitele organizace Oxfam. „Výskyt dětské obrny v posledních několika měsících vám řekne vše, co potřebujete vědět.“

Zpráva USAID byla náznakem hlubokého rozkolu uvnitř Bidenovy administrativy v otázce vojenské pomoci Izraeli. V březnu zaslal americký velvyslanec v Izraeli Jack Lew Blinkenovi telegram, v němž tvrdil, že izraelský válečný kabinet, jehož členy jsou premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Joav Gallant, by měl mít důvěru, aby usnadnil dodávky pomoci Palestincům.

Lew připustil, že „jiné části izraelské vlády se snažily bránit pohybu humanitární pomoci“, uvádí se v kopii jeho telegramu, kterou získala agentura ProPublica. Doporučil však pokračovat v poskytování vojenské pomoci, protože „vyhodnotil, že Izrael nebude svévolně odmítat, omezovat nebo jinak bránit dodávkám potravin a léků poskytovaných nebo podporovaných Spojenými státy“.

Lew uvedl, že izraelští představitelé se pravidelně odvolávají na „převažující negativní izraelské veřejné mínění proti“ povolování pomoci Palestincům, „zejména když se Hamás zmocňuje jejích částí a když v Gaze zůstávají rukojmí“. Izraelská vláda na žádost o komentář nereagovala, ale v minulosti uvedla, že se na rozdíl od Hamásu řídí válečnými zákony.

Podle čtyř amerických představitelů obeznámených s činností velvyslanectví, kteří však stejně jako ostatní citovaní v tomto článku nebyli oprávněni o případech blokování humanitární pomoci hovořit, byl Lew v měsících předcházejících tomuto telegramu opakovaně informován o případech, kdy Izraelci blokovali humanitární pomoc. „Žádný jiný národ nikdy neposkytl tolik humanitární pomoci svým nepřátelům,“ odpověděl tehdy Lew svým podřízeným podle dvou z těchto úředníků, kteří uvedli, že tyto poznámky vyvolaly všeobecné zděšení.

„To lidi vyvedlo z míry,“ řekl ProPublice jeden z úředníků. „Byl by skvělým mluvčím izraelské vlády.“

Druhý úředník uvedl, že Lew měl přístup ke stejným informacím jako vedoucí představitelé USAID ve Washingtonu, navíc k důkazům, které shromáždili místní diplomaté ministerstva zahraničí působící v Jeruzalémě. „Jeho instinkty však hájí Izrael,“ řekl třetí úředník.

„Velvyslanec Lew stál v čele úsilí Spojených států o zvýšení přílivu humanitární pomoci do Gazy, jakož i diplomatického úsilí o dosažení dohody o příměří, která by zajistila propuštění rukojmích, zmírnila utrpení Palestinců v Gaze a ukončila konflikt,“ napsal mluvčí ministerstva zahraničí.

Otázka, zda Izrael brání humanitární pomoci, vzbudila širokou pozornost. Ještě před Blinkenovým prohlášením v Kongresu agentura Reuters informovala o obavách USAID ohledně počtu obětí v Gaze, který nyní činí asi 42 000, a o tom, že někteří úředníci uvnitř ministerstva zahraničí, včetně úřadu pro uprchlíky, ho varovali, že ujištění Izraelců nejsou důvěryhodná. O existenci memoranda USAID, Lewova telegramu a jejich obecných závěrech jsme rovněž informovali již dříve.

Úplné vyúčtování důkazů USAID, dubnové rozhodnutí úřadu pro uprchlíky a vyjádření expertů z velvyslanectví - spolu s Lewovým rozhodnutím je zpochybnit - však odhalují nové aspekty nápadného rozkolu uvnitř Bidenovy administrativy a způsob, jakým nejvýše postavení američtí diplomaté ospravedlňovali jeho politiku pokračujícího zaplavování Izraele zbraněmi navzdory námitkám vlastních expertů.

Stacy Gilbert, bývalá vysoká civilní vojenská poradkyně v úřadu pro uprchlíky, která pracovala na návrzích Blinkenovy zprávy pro Kongres, rezignovala kvůli formulacím v konečné verzi. „Existuje mnoho důkazů, které ukazují, že za blokování pomoci je zodpovědný Izrael,“ napsala krátce po svém odchodu v prohlášení, o němž informoval deník Washington Post a další média.

Podle osoby obeznámené s chodem velvyslanectví ústředí ministerstva zahraničí ve Washingtonu ne vždy vítalo tento druh informací od amerických expertů na místě. To platilo zejména tehdy, když experti informovali o malém počtu vpuštěných kamionů s pomocí.

„Mnohokrát to nechtěli přijmout, protože to bylo nižší číslo, než uváděli Izraelci,“ řekla tato osoba agentuře ProPublica. „Z Washingtonu zaznívalo: 'Chceme, aby se pomoc zvyšovala, protože nám to Izrael řekl'.“

Izrael má sice vlastní zbrojní průmysl, ale v Gaze se do značné míry spoléhá na americká letadla, bomby a další zbraně. Od října dodaly USA více než 50 000 tun zbraní, které jsou podle izraelské armády „klíčové pro udržení“ „operačních schopností Izraelských obranných sil během probíhající války“.

USA poskytují izraelské vládě každý rok přibližně 3,8 miliardy dolarů jako základní částku a podstatně více peněz během války - peníze, které Izraelci používají na nákup bomb a vybavení americké výroby. Kongres a výkonná moc stanovily právní mantinely pro to, jak Izrael a další partneři mohou tyto peníze využívat.

Jedním z nich je zákon o zahraniční pomoci. Část zákona týkající se humanitární pomoci je známá pod označením 620I, které pochází z doby tureckého embarga vůči Arménii v 90. letech. Tato část zákona nebyla nikdy široce uplatňována. V letošním roce ji však advokátní skupiny a někteří demokraté v Kongresu vytáhli ze zapomnění a vyzvali Bidena, aby 620I využil k nátlaku na Izraelce, aby umožnili volný přísun pomoci do Gazy.

V reakci na to Bidenova administrativa zveřejnila politiku nazvanou Národní bezpečnostní memorandum, která má ministerstvu zahraničí uložit, aby prověřilo ujištění Izraele o tom, zda neblokuje pomoc, a poté o svých zjištěních informovalo zákonodárce. Pokud by Blinken zjistil, že Izraelci pomoc neumožňují a naopak ji svévolně omezují, pak by vláda musela podle zákona vojenskou pomoc zastavit.

Blinken předložil 10. května oficiální stanovisko agentury, v němž se postavil na stranu Lewa, což znamenalo, že vojenská podpora bude pokračovat.

Podle sdělení USAID na začátku března uvízlo v Egyptě nejméně 930 kamionů plných potravin, léků a dalších zásob, které čekaly na souhlas Izraelců.

Úředníci napsali, že izraelská vláda často blokuje pomoc byrokratickými průtahy. Izraelcům trvalo týdny nebo měsíce, než odpověděli humanitárním skupinám, které předložily konkrétní položky ke schválení pro průjezd přes vládní kontrolní stanoviště. Izrael pak často tyto žádosti přímo zamítl nebo je některé dny přijal, ale jiné ne. Izraelská vláda „neposkytuje zdůvodnění, vydává plošná zamítnutí nebo uvádí svévolné faktory pro zamítnutí určitých položek,“ uvádí se v memorandu.

Izraelští úředníci sdělili právníkům ministerstva zahraničí, že izraelská vláda „zvýšila kapacitu bezpečnostních kontrol a tvrdila, že neukládá žádná omezení na počet nákladních vozidel, která mohou být zkontrolována a vjet do Gazy“, uvádí se v samostatném memorandu zaslaném Blinkenovi a získaném ProPublicou. Tito úředníci obviňovali z většiny zdržení humanitární skupiny, že nemají dostatečnou kapacitu pro dovoz potravin a léků. Odborníci z USAID a ministerstva zahraničí, kteří s těmito skupinami přímo spolupracují, tvrdí, že to není pravda.

V samostatných e-mailech, které ProPublica získala, úředníci distribující humanitární pomoc identifikovali položky v nákladních automobilech, které Izraelci zakázali, včetně vybavení pro nouzové přístřešky, solárních lamp, vařičů a odsolovacích souprav, protože byly považovány za prostředky ke„dvojímu použití“, což znamená, že Hamás by mohl tyto materiály použít. Z e-mailů vyplývá, že některé z odmítnutých kamionů převážely také věci financované Američany, například hygienické soupravy.

USAID ve své zprávě Blinkenovi rovněž citovala četné veřejně oznámené případy, kdy byla zařízení a pracovníci humanitární pomoci zasaženi izraelskými leteckými údery, a to někdy i poté, co se o své souřednici podělili s IDF.

USAID zjistila, že Izraelci často slibovali, že přijmou odpovídající opatření, aby těmto incidentům zabránili, ale často je nedodrželi. Například 18. listopadu se konvoj humanitárních pracovníků snažil evakuovat po trase, kterou jim určily IDF. Konvoji bylo odepřeno povolení překročit vojenské kontrolní stanoviště - navzdory předchozímu povolení IDF.

Poté na cestě zpět do svého zařízení zahájila IDF palbu na humanitární pracovníky a dva z nich zabila.

 

Celý text v anglickém originále ZDE