25. 9. 2024
Generální tajemník OSN António Guterres označil přijetí "Paktu pro budoucnost" na "Summitu budoucnosti", který v neděli zahájil touhu "vyvést mezinárodní systém zpět z okraje propasti". Dokument popisuje 56 kroků, které zahrnují:
"To bude vyžadovat obnovení našeho závazku k mezinárodní spolupráci založené na respektu k mezinárodnímu právu, bez kterého nemůžeme zvládnout rizika, kterým čelíme, ani využít příležitostí, které se před námi otevírají," uvádí se v paktu.
Dokument schválilo 143 zemí, 15 se zdrželo hlasování, 7 bylo proti. Rusko podporovali jeho tradiční spojenci Bělorusko, Sýrie, Severní Korea, Súdán, Írán, Nikaragua.
Jeden z kroků počítá s rozšířením Rady bezpečnosti OSN "tak, aby byla více v souladu se současným členstvím v OSN a odrážela realitu moderního světa". Otázka práva veta je diskutována samostatně. Nyní je má každý z pěti stálých členů - Velká Británie, Čína, Rusko, Spojené státy a Francie. "Zintenzivníme úsilí o dosažení dohody o budoucnosti veta, včetně diskuse o otázce omezení rozsahu a použití veta," uvádí se v paktu. Reforma Rady bezpečnosti by měla být provedena "prioritně a bezodkladně".
Právo veta zejména umožňuje Rusku blokovat pokusy Rady bezpečnosti podniknout jakékoli kroky proti válce, kterou rozpoutalo. Finský prezident Alexander Stubb oznámil záměr připojit se k reformě minulý týden. V rozhovoru pro Reuters řekl, že má v úmyslu navrhnout Valnému shromáždění, aby se počet stálých členů Rady bezpečnosti zvýšil z pěti na deset, včetně jedné země z Latinské Ameriky, dvou z Afriky a dvou z Asie. Zároveň "žádná země by neměla mít právo veta" v Radě bezpečnosti a každý, kdo vede nezákonnou válku, "jak to nyní dělá Rusko na Ukrajině," by z ní měl být vyloučen, dodal Stubb.
Náměstek ministra zahraničí Sergej Věršinin řekl, že nesouhlasící země neměly možnost vést další jednání (po diskusích, které trvaly asi devět měsíců). Předložil dodatek, podle něhož by OSN a její orgány "neměly zasahovat do záležitostí, které v podstatě patří do domácí jurisdikce jakéhokoli státu". Pokud nebude přidána do textu paktu, Rusko "se distancuje od konsensu o tomto dokumentu," dodal Věršinin. Ruská delegace trvala na odložení hlasování o dokumentu a na dodatečném schválení.
Celkem Rusko vzneslo námitky proti 25 ustanovením paktu: Kromě požadavku na uplatnění nadřazenosti národní jurisdikce trvalo na opuštění formulace týkající se všeobecného přístupu k právům na sexuální a reprodukční zdraví, stejně jako posílení postavení žen v širším měřítku. Tento postoj však odmítli zástupci Africké unie a Mexika, což někteří diplomaté a pozorovatelé vnímali jako ránu aspiracím Moskvy zapsat africké a latinskoamerické země jako své spojence.
Bezprostředně po prohlášení Ruska vyzvala Demokratická republika Kongo k zamítnutí jeho pozměňovacích návrhů.
Některá ustanovení paktu jsou v přímém rozporu s akcemi Ruska na Ukrajině. Konkrétně se v něm uvádí: "Abychom splnili náš základní slib chránit následující generace před metlou války, musíme dodržovat normy mezinárodního práva, včetně Charty... Zavázali se, že naše spory budou řešeny mírovou cestou, zdrží se hrozby nebo použití síly a aktů agrese, budou vzájemně respektovat svou suverenitu a územní celistvost, budou se řídit zásadami politické nezávislosti a sebeurčení, posílí odpovědnost a ukončí beztrestnost."
Zdroj v ruštině: ZDE
Diskuse