Konec politiky v Česku: populistickému ANO dokáží konkurovat jenom kmotrové
24. 9. 2024 / Albín Sybera
Krajské volby napověděly, že proti populistickému modelu Andreje Babiše otevřeně snoubící byznys a politiku stojí už jenom kleptokratický model krajských bossů s kmotry v zádech reprezentovaný Martinem Půtou na Liberecku či Martinem Kubou v Jižních Čechách.
Voliči, co mají ještě luxus vlastní hrdosti, nechtějí být součástí takové Sofiiny volby po česku, ze která v každém případě těží domácí oligarchie.
Kromě očekávaného vítězství ANO stojí krajské volby za zmínku pro stále větší letargii, kterou česká politika vyvolává. Společně s výsledkem tak může být politickým dědictvím Petra Fialy, jako člověka, který vydláždí cestu Andreji Babišovi zpět k moci, také mizející zájem o politiku v Česku.
Ta se stále více dělí na populistický tábor vedený ANO a konzervativní tábor vedený SPOLU s tím, že nejvíce pravicové a národovecké konce obou táborů ještě soupeří o elektorát s krajně pravicovým a nacionalistickým táborem s pestrou nabídkou možností od zavedené SPD, přes souputníky jako Trikolóra, PRO až STAČILO!, čili pod národoveckou taktovkou obrozenou KSČM, která zároveň může plnit něco jako parodii na levicovou politiku a strašáka komunismu v jednom balení.
Skutečně není divu, že volební účast v krajských volbách klesla ke 30% (33.23% pro hnidopichy). Lidé, co ještě mají prostor politiku sledovat bez toho, aby podléhali oprávněnému rozhořčení, že jejich příjmy nedokáží pokrýt nezbytné výdaje, tak si asi nebudou vybírat mezi partou, co nemá nic lepšího na práci než blokovat přijetí eura, či Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách a mezi partou, jejíž hlavním cílem je zabezpečit obrat Agrofertu pro následujících několik účetních období, a raději se té trapnosti nebudou účastnit.
Samozřejmě, že to je ideální podhoubí pro extrémní politické projevy, kterými se část politicky rezignované populace ještě nějak dá mobilizovat.
Na výsledku krajských voleb ovšem také stojí za povšimnutí, že kraje vedené pohrobky kmotrovské éry, proti které se profilovalo Babišovo ANO v minulém desetiletí, a který dokázala na krajské úrovni uzamknout podstatnou část byznysového a politického děni šedého polo-systému vztahů úplatků a známostí, jako je Martin Kuba v Jihočeském kraji či Martin Půta na Liberecku, jsou vlastně jedinou Babišovou „konkurencí“ ve vypleněné české politické krajině.
V praxi se to dá označit za absolutní vítězství oligarchického modelu, či za systematickou likvidaci zbytků autenticity v politice.
Buďto si vyberete mezi populisty, kteří kašlou na nějaké oddělování byznysu a politiky, a mezi trochu decentněji vyhlížejícími konzervativně-pravicovými strážci oligarchického pořádku, anebo si zůstaňte doma.
Je to mj. takové zpustošení politiky, ze kterého dlouho těží také Viktor Orbán v Maďarsku, či Aleksandar Vučić v Srbsku. Dlouhá léta z něj také těžil Vladimír Putin v Rusku než přešel do otevřeně agresivního módu snoubícího neofašistické tendence s imperiálními vizemi rozdělení světa, a poté co se s jeho pojetím politiky jako nástroje ke generování prostředků pro vládnoucí elity a s jeho místními emisary odvážili obyčejní Ukrajinci nesouhlasit.
Diskuse