Výbuchy pagerů v Libanonu jsou velkou eskalací.

18. 9. 2024

 

Není jasné, jak byly výbuchy způsobeny, a přestože se nevyhnutelně spekuluje o hackerských útocích, je nejpravděpodobnější, že byly výsledkem sabotáže zařízení. Podle prvních zpráv byly pagery, které explodovaly, novým modelem vyrobeným společností, jejíž dodavatelský řetězec mohl být pachateli útoku kompromitován.

Yossi Melman, spoluautor knihy Špióni proti Armagedonu a dalších knih o izraelské rozvědce, zdůraznil, že se zdá, že explodující pagery byly „dodány nedávno“, a dodal: „Víme, že Mossad je schopen proniknout a infiltrovat Hizballáh opakovaně.“  Zpochybnil však strategickou moudrost útoku, při němž zemřela desetiletá dívka.

„Zvyšuje to šanci na eskalaci pohraniční krize ve válku,“ varoval Melman a tvrdil, že jde ‚spíše o projev paniky‘, protože útok sice podle něj ukázal mimořádnou schopnost zasáhnout srdce Hizballáhu, ale nebyl ani příliš cílený, ani nezměnil širší strategický obraz. „Nevidím v tom žádný pokrok,“ uzavřel.

Podle Melmana je přinejmenším pravděpodobná nějaká reakce ze strany Hizballáhu. Již dříve v úterý vyšlo najevo, že tato libanonská skupina, která je na straně Íránu a která již několik měsíců vede násilný boj s Izraelem, plánovala podle izraelské domácí bezpečnostní služby Šin Bet zabít bývalého izraelského bezpečnostního úředníka dálkovým odpálením výbušného zařízení z Libanonu.

To by mohlo naznačovat, že útok na pagery byl chmurným varováním ve stylu „cokoli dokážete vy, my dokážeme lépe“. Nebylo by to však zdaleka poprvé, kdy se Izrael zapojil do atentátu nebo jiného spektakulárního útoku a výsledek se pak obrátil proti němu - nebo se situace nevyvíjela tak, jak bylo zamýšleno.

Již v lednu 1996 byl ve městě Gaza použit sabotovaný mobilní telefon, který vyhodil do povětří Jahjá Ajjáše, tehdejšího hlavního výrobce bomb Hamásu. Ajjáš, známý jako „Inženýr“, byl považován za zodpovědného za zavedení strategie provádění sebevražedných útoků na izraelské osobní autobusy - jeho zabití však vyvolalo novou vlnu bombových útoků na autobusy a k uklidnění tehdejší krize příliš nepřispělo.

Cháled Mešál, další vůdce Hamásu, přežil pokus o atentát v roce 1997. Mešálovi, tehdejšímu politickému vůdci Hamásu, byl při operaci schválené izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem během pobytu v Jordánsku do ucha vstříknut jed. Mešál přežil a někteří z odpovědných izraelských agentů byli zatčeni, což přimělo jordánského krále Husajna vypovědět mírovou dohodu a pohrozit, že pokud nebude dodán protijed, budou spiklenci oběšeni. Ztrapněný Izrael byl nucen tak učinit.

Pět hodin po příletu do Dubaje v únoru 2010 byl Mahmúd al-Mabhúh, vůdce Hamásu odpovědný za nákup zbraní, zabit ve svém hotelovém pokoji týmem 11 atentátníků, kteří použili falešné evropské pasy, aby skryli svou totožnost. Hamás obvinil Izrael, že stojí za spiknutím, jehož některé aspekty bylo možné vidět na záběrech z průmyslových kamer, které zveřejnily dubajské úřady. Někteří z agentů při smrtící operaci, která byla přes veškerou svou propracovanost odhalena, měnili své převleky.

Od začátku poslední izraelské války s Hamásem došlo k mnoha dalším pokusům o odstranění vůdců palestinské militantní skupiny. Ismail Haníja, tehdejší politický vůdce skupiny, byl v srpnu v Teheránu zabit „střelou krátkého doletu“ - což vyvolalo varování Íránu, že odpoví přímou vojenskou akcí proti Izraeli.