O Husovi, morálce a Dekameronu

6. 7. 2023 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

O co vlastně Husovi šlo v jeho kritice mravního stavu společnosti, ve které žil? Jako mnoha jinými lidem, dokonce ještě dnes, mu splýval apel na morálku s nadějí, že společnost bude lepší. Jenže jevy jako korupce, svatokupectví, nota bene pokrytectví obecně, nelze odstranit takto. Apely na morálku, na to, že musíme začít u sebe, že se máme bát pekla, nikdy nic nezlepšily, naopak staly se samy nástrojem pokrytectví a korupce. 

 
Mnohem účinnější je nebát se pravdy o našich životech, potřebách, společenských vztazích. Abychom tu neměli svatouškovskou nedotknutelnost, abychom nevěřili, že morálku lze stavět na strachu z pekla a nerealistických představách o člověku, nýbrž naopak abychom mohli světlo faktického poznání a veřejné pozornosti dostat do všude tam, kde je reálná moc, jež by bez kontroly zdegenerovala v to, co Husovi tak vadilo.

Vzniká z toho paradoxní závěr: chceme-li v lidských možnostech společnost bez strukturních jevů, které tak vadily Husovi, musíme mít otevřenost Dekameronu. Pro Husa by Dekameron byl cestou do pekla. Pro něj osobní morálka splývá s nápravou strukturních problémů společenských. 

Jenže to je ta zásadní otázka: má být evangelium a Bůh evangelia jenom rigidní pilíř tradiční pokrytecké společnosti, má být morálka fakticky jen dekou, kterou se zakryjí věci jako třeba znásilňování dětí kněžími, nebo si musíme říci o sobě pravdu, protože Bůh ji stejně zná a protože od nás čeká, že ho budeme milovat a spoléhat na jeho lásku? A kdybychom si tu pravdu řekli, dokázali bychom samozřejmě mnohem lépe zabránit těm věcem, jako je znásilňování dětí kněžími, dokázali bychom pochopit nebezpečí celé situace a zajistit větší práva a pomoc ohroženým dětem, větší pomoc realisticky chápané sexualitě kněží a větší obecné povědomí o tom, jak věci doopravdy jsou. 

Chcete svobodnou společnost, kde nebude víra ani morálka věcí strachu, nucení, oficiálního kultu, ale naopak se bude dbát o práva slabých, kde bude možné analyzovat skutečný stav společnosti a dělat na jeho základě kroky, které povedou k nízké úmrtnosti dětí, péči o objektivní psychické zdraví, veřejné hygieně, nezávislé justici, kde skutek milosrdného Samaritána bude obecně lidem srozumitelný jako výraz dobra bez ohledu na konfesi a na moralizování, pak musíte opustit Husův svět a vstoupit do světa Dekameronu. 

A proto také Dekameron byl samotnou církví po staletí chápán jako úhlavní nepřítel jejího mocenského postavení, které by pro dnešní svobodné lidi bylo zcela nepřijatelné, šokující, obscénní a děsivé. A samozřejmě plné pokrytectví, svatokupectví a zneužívání moci.  

0
Vytisknout
4310

Diskuse

Obsah vydání | 11. 7. 2023