7. 7. 2023 / Daniel Veselý
V první polovině července se v litevské metropoli Vilniusu uskuteční summit NATO, jehož primárním cílem má být podle slov generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga hlubší integrace Ukrajiny do jejích struktur, jakož i "posílení jejího odstrašujícího a obranného potenciálu". Vrcholná schůzka aliance se uskuteční v době, kdy ukrajinská protiofenziva neprobíhá podle představ západních a ukrajinských vojenských a politických představitelů a kdy se Ukrajina a Ruská federace navzájem obviňují z plánované sabotáže Záporožské jaderné elektrárny. Ačkoli by trvalým posláním všech zainteresovaných aktérů ukrajinské války měla být neutralizace lokálních a globálních rizik a hrozeb vyplývajících z eskalace ukrajinského konfliktu, existuje možnost, že plánované aktivity NATO povedou spíše k intenzivnější militarizaci a zahájení nekonečného válčení na evropském kontinentu.
Psáno pro Nowiny Polskie
Jestliže Kreml považuje členství Ukrajiny – jejíž interoperabilita se strukturami aliance byla prohloubena ještě před ruskou invazí – za existenciální hrozbu, lze tento krok považovat za obrovské riziko, a to nejen vzhledem k deklarovaným záměrům Putinovy „speciální vojenské operace“, ale i s přihlédnutím k periodickému chřestění ruským jaderným arzenálem.V tomto případě se nejedná o "appeasement", nýbrž o střízlivé zhodnocení eskalační dynamiky ukrajinského konfliktu.
Nicméně Kyjiv si je patrně vědom faktu, že mu vilniuský summit může přinést pouze příslib procesu, který by měl být ukončen členstvím Ukrajiny v NATO, a to až poté, co válka skončí. To ovšem předpokládá zásadní úspěchy ukrajinských ozbrojených sil ve válečném poli charakterizované výrazným prolomením fronty a ohrožením ruských pozic, neřku-li definitivní porážku okupačních vojsk, což se zdá být takřka nemožné. Navíc země NATO jsou v otázce případného členství Ukrajiny rozděleny, přičemž nejhlasitějšími stoupenci jejího začlenění do aliance jsou Polsko a pobaltské státy. Naopak další státy aliance – zejména Německo, Maďarsko a Turecko – příslib ukrajinského členství NATO v blízké budoucnosti rezolutně odmítají. Také další významní lídři, dokonce i americký prezident Joe Biden, se k této ožehavé otázce stavějí spíše zdrženlivě.
Summit NATO ve Vilniusu bude patrně probíhat ve zjitřené atmosféře rozporuplných postojů týkajících se Ukrajiny a jejího případného začlenění do aliance. Kyjiv tedy v této chvíli nedisponuje žádnými zárukami, že mu bude předložen pevně daný časový rámec pro vstup do aliance. Zkrátka a dobře, aliancí rezonuje nejen drtivá podpora pro přijetí Ukrajiny, ale i opatrné hlasy mající na vědomí neoddiskutovatelné riziko přímého konfliktu s jaderným Ruskem.
Jak už bylo řečeno, mezi nejhlasitější stoupence ukrajinského členství v Severoatlantické alianci patří Polsko. Varšava ústy svého premiéra Morawieckého nedávno Spojené státy požádala o vstup do Programu sdílení jaderných zbraní, nicméně Washington se vůči polskému požadavku staví zamítavě, neboť nyní neexistuje žádný náznak toho, že by se Ruská federace proti Ukrajině nebo Polsku chystala použít atomové zbraně. Přestože Moskva nedávno dislokovala jaderné zbraně na území Běloruska – což lze chápat jako významný eskalační krok – učinila tak podle slov Vladimira Putina v reakci na plánovanou zásilku munice s ochuzeným uranem z Velké Británie na Ukrajinu (Mezitím Bidenova vláda přislíbila Kyjivu nejen dodávky munice s ochuzeným uranem, ale i zásilky kazetové munice). Česká republika coby další významný představitel ostře protiputinovské linie se prozatím do Programu sdílení jaderných zbraní zapojit nehodlá.
Nicméně západní společenství během ukrajinského konfliktu již opakovaně překročilo své deklarované červené linie, takže nemůžeme kategoricky vyloučit případné rozmístění jaderných zemí ve východním křídle aliance. Tato případná strategie by signifikantně vyhrotila trajektorii ukrajinského konfliktu a ohrozila alianční země ve východní Evropě, neboť následná reakce Kremlu by ještě hlouběji narušila bezpečnostní rovnováhu v Evropě.
Pokud turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan ve Vilniusu podlehne tlaku aliančních kolegů, Švédsko se stane 32. členským státem NATO. Z výše uvedeného lze předjímat, že vzhledem k interním rozporům v alianci vilniuský summit Kyjivu neposkytne konkrétně formulovaný časový plán pro vstup do NATO. Je však zcela zjevné, že ožehavá otázka vstupu Ukrajiny do Severoatlantického paktu i nadále zůstane „na stole“, aniž by účastníci summitu provedli poctivou analýzu všech svých dosavadních kroků, včetně zasílání čím dál sofistikovanějších zbraní Kyjivu; tedy zda tato vojensko-politická strategie přispěla k větší bezpečnosti NATO, potažmo evropského kontinentu.
Diskuse