„Středověká“ nerovnost v oblasti zdraví ničí britské státní zdravotnictví, varují odborníci

30. 6. 2025

 
Jiný uvedl, že nemocnice jsou svědky „mrazivého“ trendu, kdy zranitelní lidé, mladí i staří, úmyslně ubližují sami sobě, aby si zajistili nocleh. Obavy vyvolává také rostoucí počet „dickensovských“ nemocí, včetně svrabu, křivice a spály.

Tyto informace byly zveřejněny v rámci několikaměsíčního vyšetřování deníku Guardian, které se zabývalo dopady prohlubující se chudoby na „rozpadající se“ zdravotnictví.

Ministryně financí Rachel Reevesová na začátku tohoto měsíce oznámila reálné zvýšení každodenních výdajů na zdravotnictví o 29 miliard liber – do roku 2029 až na 226 miliard liber –, což představuje téměř polovinu všech nekapitálových veřejných výdajů vlády v tomto období.

Wes Streeting, ministr zdravotnictví, slíbil, že do chudých oblastí nasměruje miliardy liber z dodatečných prostředků pro zdravotnictví tím, že zakáže nemocnicím nadměrné výdaje a přepracuje vzorec pro stanovení výše finančních prostředků pro ordinace praktických lékařů.

Tento čtvrtek představí tento ministr vládní desetiletý plán pro zdravotnictví, který bude zahrnovat radikální plány na transformaci zdravotnictví ze služby zaměřené primárně na léčbu nemocí na prevenci.

Vedoucí představitelé zdravotnictví však varují, že škrty v jiných klíčových oblastech – a dlouho odkládané plány na reformu sociální péče a řešení dětské chudoby – povedou k tomu, že nemocnice a praktičtí lékaři budou muset „řešit následky“.

Obavy panují také ohledně toho, jak se Streetingova ambice přesunout zdravotní péči od léčby k prevenci slučuje s hlubokými škrty v regionálních nezávislých radách pro péči, které jsou pod tlakem, aby do konce tohoto roku zrušily až 12 500 pracovních míst.

Saffron Cordery, zástupkyně výkonného ředitele zdravotnictví NHS Providers, která zastupuje zdravotnictví trusty, vyzvala k meziresortnímu přístupu k řešení dopadů chudoby na zdraví.

„Prevence je lepší než léčba, ale po mnoha letech nedostatečných investic a škrtů je třeba udělat mnohem více, aby bylo možné dosáhnout ambiciózního cíle vlády, kterým je jasnější zaměření na prevenci nemocí,“ uvedla.

„Chudoba, která se ještě zhoršila v důsledku krize životních nákladů, přispěla k rekordní poptávce po přetížených službách v oblasti duševního zdraví, zejména u dětí a mladých lidí.“

Komplexní zpráva zveřejněná nadací Joseph Rowntree Foundation (JRF) v roce 2016 odhadla, že 29 miliard liber z výdajů zdravotnictví souvisí s chudobou.

Jeden z autorů zprávy, prof. Donald Hirsch z Loughborough University, uvedl, že ačkoli přesné náklady nelze bez opakování studie zjistit, budou pravděpodobně mnohem vyšší.

„V současné době vynakládáme na zdravotnictví mnohem více než v roce 2014, a pokud by podíl připadající na chudobu zůstal stejný, náklady by vzrostly na téměř 50 miliard liber,“ uvedl.

„Ve skutečnosti by mohly být mnohem vyšší, protože mnohem více lidí se potýká s vážnými obtížemi, včetně hladu a bídy, které mohly posílit souvislosti mezi chudobou a špatným zdravotním stavem, a tím i vyšší výdaje na zdravotnictví.“

Studie naznačují, že přibližně čtvrtina všech výdajů na akutní nemocniční péči a primární péči lze připsat většímu využívání těchto služeb lidmi žijícími v chudobě. S 50 miliardami liber ročně by výdaje na zdravotní deprivace byly podobné rozpočtu na obranu a představovaly by přibližně 1 libru z každých 10 liber, které vláda vynakládá na všechny veřejné služby.

Zpráva Royal College of Physicians zveřejněná minulý týden odhaduje, že znečištění ovzduší, které neúměrně postihuje znevýhodněné komunity, přispívá k asi 30 000 úmrtí ročně a nákladům na zdravotní péči a ekonomickým ztrátám ve výši asi 500 milionů liber týdně.

Katie Schmuecker, hlavní politická poradkyně JRF, uvedla: „Bez naléhavého závazku k řešení hluboké chudoby nemůže žádný plán na zlepšení veřejných služeb uspět a zdravotnictví i ekonomika budou i nadále trpět.

„Těžké životní podmínky způsobují zbytečné škody na zdraví lidí a brzdí naši ekonomiku, a pokud v této oblasti nebudeme jednat, bude nás to všechny draho stát.“

Schmueckerová uvedla, že rozšířená deprivace má „devastující“ dopad na zdravotnictví a ekonomiku. Studie ukázaly, že lidé žijící v chudobě jsou nemocnější a k lékařské péči se dostávají později, což přispívá k téměř dvojnásobnému počtu přijetí na pohotovost u nejchudších skupin a o 68 % vyššímu počtu urgentních přijetí.

Dr. Andy Knox, zastupující lékařský ředitel integrované zdravotní rady Lancashire a South Cumbria, která zahrnuje některé z nejchudších oblastí Británie, uvedl, že pouze „úplná systémová změna“ v přístupu k veřejnému zdraví může zabránit prohlubování nerovností.

„Situace, ve které se nacházíme, je naléhavá,“ řekl. „Nevytvořili jsme zdravou společnost, a to zejména pro naše nejvíce znevýhodněné komunity, což má nyní hluboce negativní dopad a vyvíjí obrovský tlak na náš systém zdravotní péče.“

Zpráva Health Foundation z loňského roku zjistila, že nerovnosti v oblasti zdraví budou podle očekávání pokračovat i v příštích 20 letech, přičemž lidé v nejchudších oblastech budou pravděpodobně diagnostikováni s vážnými nemocemi o deset let dříve než lidé v nejbohatších oblastech. Podle Úřadu pro národní statistiku se rozdíl v délce života mezi těmito oblastmi v celé Británii od roku 2013 zvětšil.

Hugh Alderwick z Health Foundation uvedl, že vládní mise zaměřená na boj proti chudobě a jejím dopadům na zdraví „se zdá být neúčinná“. Řekl, že tlak na zdravotnictví bude i nadále růst, pokud nebudou přijata „smysluplná politická opatření ke zlepšení sociálních a ekonomických podmínek lidí“.

Mluvčí vlády uvedl, že ministři jsou „odhodláni změnit život lidí k lepšímu, pomoci jim dostat se z chudoby a chránit ty, kteří to nejvíce potřebují“.

Mluvčí dodal: „V rámci našeho plánu změn jsme oznámili nový balíček v hodnotě 1 miliardy liber na reformu krizové podpory, rozšíření bezplatných snídaňových klubů, zvýšení minimální mzdy a podporu 700 000 nejchudších rodin zavedením spravedlivé sazby splácení odpočtů z univerzálního kreditu.