Co je to vlastně ta přirozenost
11. 7. 2023 / Boris Cvek
Moje oblíbené téma už mnoho let je téma přirozenosti. Přirozenost je v tradiční v západní kultuře chápána jako správnost. Je to starý platónský a aristotelský trik, jak udělat naše normy a naše intuice něčím, co vyplývá ze samé přírody.
Kupříkladu přirozený sex je misionářský. Ženy jsou přirozeně citové a slabého rozumu. Královská moc a vrchnost jsou přirozeným uspořádáním společnosti. Platónův filozof v nebi viděl ideální obec a kupodivu byla velmi podobná idealizované spartské společnosti.
Pak se můžeme zabývat tím, co se skutečně v přírodě děje. Zjistíme, že většina pavouků toho a toho druhu dělá takové a takové sítě. Není to ovšem žádná norma, je to strategie přežití, která se osvědčila.
Tito pavouci tu nejsou od začátku světa, vyvinuli se stejně jako my z jednobuněčných organismů. Aby se mohli vyvinout, muselo docházet k velkým změnám. Z hlediska přirozeného chování jednobuněčných organismů jsme všichni my mnohobuněční zrůdy.
Může se ukázat, že nějaký malý počet zmíněných pavouků začne dělat sítě úplně jinak nebo se dokonce obejde bez sítí. Jsou divní, nepřirození, aberantní. Jenže pak může dojít ke změně přírodních podmínek a zrovna tito pavouci přežijí, zatímco ti normální vyhynou. To je evoluce. Žádné místo pro nějakou pevnou, stálou přirozenost v ní není.
Nicméně u pavouků jsme si celkem jisti tím – až na nepatrné právě zmíněné výjimky, na nichž ovšem stojí celá evoluce – že jako pavouci budou dělat prakticky pořád to samé. Situaci naprosto dramaticky komplikuje kultura.
Já jsem se narodil jako člověk, ale z toho vůbec neplyne, že budu mluvit česky, že budu žít ve 21. století, že budu znát teorii relativity a milovat demokracii. Kdyby mě někdo vzal z porodnice a odnesl do společnosti amerických Inků 10. století, byl bych jiným člověkem.
Je „přirozené“ to, co si myslíme, jaké máme zvyklosti, co děláme my, nebo Inkové 10. století? Nebo lovci a sběrači? Nebo jiné ze stovek kultur napříč dějinami a glóbem? Co vlastně míní ti, kteří tvrdí, že něco je přirozené?
Pokud to slovo používají v daném kontextu ve smyslu normální, běžné nebo pro nás normální, pro nás akceptovatelné, je to naprosto v pořádku. Bohužel v západní tradici má to slovo mnohem děsivější význam a jsou lidé, kteří se k tomu stále vracejí. Mělo by jim být jasně řečeno, že jsou zcela mimo realitu.
Diskuse