Zemřel Milan Kundera, ve věku 94 let

12. 7. 2023

čas čtení 6 minut
Co je nejvýznamnějším charakteristickým rysem Kunderova díla? Mystifikace, píše Jan Čulík. Zoufalství nad neschopností poznat svět, takže si z něho můžeme jen dělat vtípky. "Jsem aprílové dítě," (narodil se 1. dubna 1929), varoval sám Kundera. V jednom ze svých pozdějších děl cituje svou fiktivní manželku Věru: "Milane, jak ti říkala maminka, ty si pořád ze všech děláš legraci a dej si pozor, nikdo tě nebude brát vážně."

Jedním z  typických vtípků Milana Kundery bylo, že jeho světoznámá hra Jakub a jeho pán se běžně hrála (asi dvěstěkrát) za normalizace v Ústí nad Labem pod jménem Evalda Schorma. StB to nezaznamenala, ačkoliv hra byla na Západě známá.







Takto shrnují jeho život a dílo v Deutsche Welle:






Milan Kundera proslul romány, v nichž se zabýval myšlenkami, pocity a přesvědčením jednotlivce, ale i sexem a vztahy.

Ve svém mistrovském díle Nesnesitelná lehkost bytí vyprávěl Kundera příběh milostného trojúhelníku na pozadí Pražského jara. Tento epos udělal z Kundery po svém vydání v roce 1984 mezinárodní literární hvězdu.

Do té doby žil český spisovatel a disident téměř deset let v pařížském exilu. Jeho knihy byly v Československu zakázány a poté, co ho vláda podporovaná Sovětským svazem v roce 1978 zbavila občanství, zůstal nejslavnějším českým exilovým spisovatelem.

Po sametové revoluci, pádu železné opony a vzniku České republiky se spisovatel do vlasti již nevrátil. "O návratu se mi ani nezdá," řekl jednou v rozhovoru pro německý týdeník Die Zeit. "Svoji Prahu jsem si vzal s sebou; vůni, chuť, jazyk, krajinu, kulturu."

Kunderovy romány začaly v Československu znovu vycházet od 90. let, ale "Nesnesitelná lehkost bytí" vyšla v jeho rodné zemi až v roce 2006.

Socialistické divadlo

Milan Kundera se narodil 1. dubna 1929 v Brně v Československu a byl ovlivněn nejen českou kulturou, ale ještě více tím, že se jako spisovatel prosadil za socialismu.

Jako absolvent střední školy vstoupil v roce 1948 s nadšením do komunistické strany, o dva roky později byl vyloučen pro "nepřátelské smýšlení a individualistické sklony". To mělo následky: Kundera musel přerušit studium na FAMU, kde studoval hudbu a literaturu a kde teprve začínal.

Jako spisovatel debutoval v roce 1953 básnickou sbírkou "Člověk, zahrada širá".   Později znovu vstoupil do komunistické strany - a byl opět vyloučen. Byl to složitý vztah.

Kundera psal povídky a v roce 1967 vyšel jeho první román "Žert".

Po násilném potlačení Pražského jara v roce 1968, proti němuž vystupoval, se autor stal personou non grata. Jako zastánce reformního komunismu byl v roce 1969 vyloučen ze Svazu spisovatelů a v roce 1970 opět ze strany, byla pozastavena jeho pedagogická činnost na Filmové akademii, jeho divadelní hry byly staženy z repertoáru, jeho publikace zakázány a jeho knihy byly staženy z prodeje v knihkupectvích.

Francouzský exil

Kundera navzdory cenzuře pokračoval v psaní. Se svou komunistickou minulostí se vyrovnal v románech "Život ie jinde" (1973) a "Valčík na rozloučenou" (originální název 1972, "The Farewell Party"). Autor věděl, že tato díla budou

Autor věděl, že tato díla nebudou v Československu vydávána. Místo toho vyšly ve Francii, v zemi, která mu v roce 1975 nabídla útočiště a učitelské místo v Rennes a později v Paříži.

Z exilu Kundera nadále prosazoval svá literární témata, přičemž pro svá díla dále využíval československý kontext. Jelikož byl ze země vyhoštěn již v době, kdy v roce 1978 vyšla Kniha smíchu a zapomnění, zbývala socialistickému vedení v jeho vlasti pouze možnost odebrat spisovateli občanství.

V roce 1984 Kundera vydal "Nesnesitelnou lehkost bytí"; kniha se dostala na seznamy bestsellerů po celém světě a udělala z Kundery hvězdu. Román se později dočkal úspěšné filmové adaptace s Juliette Binocheovou a Danielem Day Lewisem v hlavních rolích.

Byla to správná kniha ve správný čas.

Přestože jeho pozdější díla jako Nesmrtelnost (1990) si také našla pozornost, jejich úspěch nebyl tak velký. Někteří literární kritici považovali tyto romány za příliš filozofické a esejistické, jiní autora chválili jako průkopnického moralistu, kritika západoevropské civilizace a postmodernismu.

Zrádce?

Socialismus spisovatele znovu dostihl v roce 2008, kdy byl obviněn, že v roce 1950 prozradil policii amerického špina, který pak na řadu let zmizel v pracovním táboře. 

Kundera se přestal veřejně vyjadřovat ke své minulosti a do Česka jezdil inkognito za svými přáteli. Bývalý premiér Andrej Babiš mu na usmířenou znovu nabídl české občanství, Kundera se však k nabídce nevyjádřil.

Poslední festival bezvýznamnosti

V roce 2014, po desetileté pauze, vydal Kundera nový román "Festival bezvýznamnosti". Čtyři muži se v něm procházejí Paříží a vyprávějí - známým Kunderovým humorným i tragickým stylem - o osobních překážkách. Dlouho očekávaná kniha se stala hitem v celé Evropě, i když kritika byla rozpolcená. Někteří román chválili jako "mistrovské dílo", jiní mluvili o "křečovitém díle stáří". Stejně jako "Nesnesitelná lehkost bytí" se zabýval některými svými oblíbenými tématy: sexualitou, filozofií, s postavami přemítajícími o ironii a bezvýznamnosti života. 

0
Vytisknout
4531

Diskuse

Obsah vydání | 17. 7. 2023