OSN: Válka, pandemie a klimatické šoky uvrhly od roku 2019 122 milionů lidí do hladovění
13. 7. 2023
Pět agentur OSN ve středu ve výroční zprávě odhalilo, že v důsledku klimatické nouze, ozbrojených konfliktů a pandemie koronaviru se v posledních několika letech na celém světě potýká s hladověním více než 100 milionů lidí.
Nejnovější zpráva o stavu potravinové bezpečnosti a výživy ve světě ukazuje, že hlad loni postihl 691 až 783 milionů lidí, přičemž střední hodnota je 735 milionů - tedy o 122 milionů více než v roce 2019, tj. před pandemií koronaviru, píše Jessica Corbett.
"V letech 2021-2022 bylo dosaženo pokroku při snižování hladu v Asii a v Latinské Americe, ale hlad stále roste v západní Asii, Karibiku a ve všech subregionech Afriky," uvádí zpráva Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj (IFAD), Dětského fondu OSN (UNICEF), Světové zdravotnické organizace (WHO) a Světového potravinového programu (WFP).
Pokud jde o výživu, více než 3,1 miliardy lidí na světě - neboli 42% globální populace - si v roce 2021 nemohlo dovolit zdravou stravu, což představuje celkový nárůst o 134 milionů lidí ve srovnání s rokem 2019, uvádí se v publikaci. Celosvětově v roce 2022 148,1 milionu dětí mladších 5 let (22,3 %) zaostávalo v růstu a 37 milionů (5,6 %) trpělo nadváhou.
Dokument se také dívá do budoucnosti a varuje před prognózou, že v roce 2030 bude chronicky podvyživených téměř 600 milionů lidí, což je asi o 119 milionů více než ve scénáři, kdyby nedošlo k pandemii ani k válce na Ukrajině, a asi o 23 milionů více, kdyby nedošlo k válce na Ukrajině.
Druhým ze 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs), které si členské státy OSN stanovily pro rok 2030, je vymýcení hladu. Vzhledem k současným podmínkám i očekáváním do konce tohoto desetiletí představuje splnění tohoto cíle náročnou výzvu, jak napsali vedoucí představitelé pěti agentur ve své zprávě.
"Není
pochyb o tom, že tyto hrozby budou přetrvávat, což vyžaduje, abychom i nadále
vytrvale budovali odolnost vůči nim. Stále však existují důležité megatrendy,
které je třeba plně pochopit při navrhování politik pro splnění cílů SDG
2," pokračuje publikace. Jedním z takových megatrendů, na který se
zaměřuje letošní zpráva, je urbanizace.
Nová publikace vyvolala vášnivé výzvy k akci ze strany vedoucích představitelů OSN, včetně generálního tajemníka Antónia Guterrese, který ve videoposelství uvedl, že ve světě hojnosti by nikdo neměl hladovět a nikdo by neměl trpět krutostí podvýživy. Tato zpráva o stavu potravinové bezpečnosti a výživy však vykresluje drsný obraz naší reality.
"Existují však paprsky naděje: Některé regiony jsou na dobré cestě k dosažení některých cílů v oblasti výživy pro rok 2030. Celkově však potřebujeme intenzivní a okamžité globální úsilí o záchranu cílů udržitelného rozvoje," prohlásil Guterres. "Musíme vybudovat odolnost vůči krizím a otřesům, které jsou příčinou potravinové nejistoty - od konfliktů až po klima. Musíme ochránit úspěchy v oblasti výživy dětí, a to i před riziky, která představuje rostoucí obezita. A musíme zajistit, aby potravinové systémy byly vhodné pro budoucnost."
Prezident IFAD Alvaro Lario ve svém prohlášení zdůraznil, že svět bez hladu je možný: "To, co nám chybí, jsou investice a politická vůle k realizaci řešení ve velkém měřítku. Hlad můžeme vymýtit pouze v případě, pokud z něj uděláme globální prioritu."
"Investice do drobných zemědělců a jejich přizpůsobení se změně klimatu, přístup k technologiím a financím na zakládání malých zemědělských podniků mohou něco změnit. Drobní výrobci jsou součástí řešení," řekl Lario. "Při správné podpoře mohou produkovat více potravin, diverzifikovat výrobu a zásobovat městské i venkovské trhy výživnými a lokálně pěstovanými potravinami."
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse