Proces s Julianem Assangem by vedl k zániku prvního dodatku Ústavy USA

25. 1. 2023

čas čtení 6 minut

Známý whistleblower Daniel Ellsberg se připojil k dalším předním novinářům, právníkům a obhájcům lidských práv a vyzval Bidenovu administrativu, aby upustila od žádosti o vydání a obvinění novináře a vydavatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, a to s odkazem na vážnou hrozbu, kterou by Assangeovo stíhání představovalo pro žurnalistiku na celém světě, soudí právní expertka Marjorie Cohn.

"Každé impérium potřebuje utajení, aby zakrylo své násilné činy, které jej udržují v chodu," svědčil Ellsberg během Belmarshského tribunálu, který se konal 20. ledna v Národním tiskovém klubu ve Washingtonu, D.C. Tribunál je pojmenován podle londýnské věznice Belmarsh, kde je Assange držen již téměř čtyři roky a kde bojuje proti vydání do Spojených států. Belmarshský tribunál, inspirovaný tribunálem Betranda Russella a Jeana Paula Sartra z doby vietnamské války, sponzorovaly organizace Democracy Now!, Defending Rights & Dissent, Courage Foundation, DiEM25, The Intercept, The Nation a PEN International.

Assange je obviněn z porušení zákona o špionáži za zveřejnění důkazů o válečných zločinech USA a v případě odsouzení mu hrozí 175 let vězení.

Bývalý předseda britské Labouristické strany Jeremy Corbyn vysvětlil, že pokud bude Assange odsouzen k doživotnímu trestu ve vězení s nejvyšší ostrahou ve Spojených státech, bude to mít mrazivý účinek na novináře.

Filozof, politický aktivista a spolupředseda tribunálu Srećko Horvat poznamenal, že americká vláda "nominálně obhajuje svobodu tisku, ale zároveň pokračuje v pronásledování vydavatele Juliana Assange".

Když Biden v roce 2020 kandidoval na prezidenta, na Světový den svobody tisku oznámil: "Všichni jsme solidární" s 360 novináři, kteří jsou po celém světě vězněni "za svou novinářskou práci". Biden citoval výrok Thomase Jeffersona z roku 1786: "Naše svoboda závisí na svobodě tisku, a tu nelze omezit, aniž by byla ztracena."

Od Bidenova zvolení však jeho administrativa odmítla odvolat obvinění, která proti Assangeovi vznesl Donald Trump. Biden ignoroval skutečnost, že Obamova a Bidenova administrativa, která na základě zákona o špionáži stíhala více whistleblowerů než všechny její předchůdkyně dohromady, odmítla Assange obžalovat kvůli "problému zvanému New York Times". Obamova administrativa se domnívala, že kdyby Assange obvinila, musela by obvinit i The New York Times a další média, která rovněž zveřejnila utajovaná vojenská a diplomatická tajemství.

Dne 28. listopadu 2022 deníky The New York Times, Guardian, Le Monde, Der Spiegel a El País zveřejnily otevřený dopis, v němž vyzvaly Bidenovu administrativu, aby stáhla obvinění ze zákona o špionáži proti Assangeovi. "Zveřejňování není zločin," napsali s tím, že Assange je prvním vydavatelem, který byl obviněn podle zákona o špionáži za vyzrazení vládních tajemství.

Nejznámějším počinem WikiLeaks je video "Collateral Murder" z roku 2007, které ukazuje, jak bitevní vrtulník americké armády Apache usmrtil 11 neozbrojených civilistů, včetně dvou zpravodajů agentury Reuters a muže, který přišel zraněným na pomoc. Dvě děti byly během incidentu zraněny. Videoklip odhaluje důkazy o třech porušeních Ženevských konvencí a polní příručky americké armády.

Spolumoderátorka pořadu Democracy Now! a druhá spolupředsedkyně tribunálu Amy Goodman uvedla, že k událostem zachyceným na videu Collateral Murder "by nikdy nedošlo", kdyby byly deníky o válce v Iráku zveřejněny o šest měsíců dříve. "Bylo by zahájeno vyšetřování," spekuluje Goodman. "A proto svoboda tisku, volný tok informací, zachraňuje životy," dodala.

Jak však poznamenal ředitel projektu ACLU Speech, Privacy and Technology Project a hlavní právník Edwarda Snowdena Ben Wizner: "Žádná vláda nebude dobrovolně zveřejňovat své vlastní zločiny. K tomu potřebujeme odvážné zdroje informací, které disponují důkazy z první ruky; potřebujeme svobodný tisk a odvážné vydavatele, kteří jsou ochotni tyto informace přinést veřejnosti.

Wizner konstatoval: "Dobrá investigativní žurnalistika je vždy konspirací. Je to spiknutí, jehož cílem je ukončit monopol na informace, který kontrolují vlády, a dát lidem příležitost, aby mohli soudit mocné lidi a hnát je k odpovědnosti. Ale toto je poprvé, kdy vláda USA tento druh spolupráce obvinila jako zločinné spiknutí."

"Zákon o špionáži by měl být zrušen," svědčil veřejný intelektuál Noam Chomsky. "Ve svobodné a demokratické společnosti nemá místo. Neměli bychom se divit, že se tento zákon nyní používá k trestání novinářské práce," konstatoval Chomsky.

Chomského kritiku zákona o špionáži podpořili i další svědci. Advokátka Jesselyn Radack, jež obhajovala většinu whistleblowerů vyšetřovaných a obviněných na základě tohoto zákona, uvedla, že obžalovaní se podle zákona o špionáži nemohou domoci spravedlivého procesu. Tyto případy jsou podle jejího mínění zamořeny utajováním a jsou definovány kafkovskými rysy.

Politický ředitel organizace Defending Rights & Dissent Chip Gibbons s tímto hodnocení souhlasí: "Nenechte se mýlit, tento pokus uvěznit Assange je součástí většího úsilí umlčet ty, kteří odhalují zločiny impéria, militarismu a amerického národně-bezpečnostního státu. Assange je novinář a vydavatel, a nikoli whistleblower, ale normalizace používání zákona o špionáži proti whistleblowerům vydláždila cestu k jeho bezprecedentnímu obvinění."

"Pokud se chystáte použít zákon proti novináři v hrubém rozporu s prvním dodatkem," prohlásil Ellsberg, je "první dodatek je v podstatě mrtvý".

"Novináři jsou nejdůležitější lidé, protože vytvářejí dějinné poznámky pod čarou," sdělila tribunálu aktivistická spisovatelka Suchitra Vidžajan. "Lži začínají války a mlčení umožňuje beztrestnost," dodala. Assange je podle ní politický vězeň a disident Západu.

Assange se proti příkazu britského ministerstva vnitra k vydání do USA odvolává k Nejvyššímu soudu s tím, že by byl vydán za politický trestný čin, což je v rozporu se smlouvou o vydávání mezi USA a Velkou Británií. "Nejenže je špionáž čistou formou politického trestného činu, ale samotná obžaloba proti Julianu Assangeovi je plná obvinění z politických motivů," uvedl před soudem stávající šéfredaktor WikiLeaks Kristinn Hrafnsson.

 

Celý článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5349

Diskuse

Obsah vydání | 27. 1. 2023