Německo se stalo překážkou v srdci Evropy

25. 1. 2023

čas čtení 4 minuty
Berlín vědomě a záměrně brzdí dodávku tanků Kyjivu, napsal Jeremy Cliffe.

Olaf Scholz opravdu, ale opravdu nechce poslat tanky na Ukrajinu. To je podstata německé politiky týkající se vývozu zbraní, jakmile omezíte chabé výmluvy. Jednou z novějších bylo, že Berlín trval na tom, že pošle své tanky Leopard 2 nebo schválí jejich vývoz evropskými partnery, jako je Polsko, pokud USA pošlou své vlastní tanky.

Nová výmluva padla 20. ledna na summitu ukrajinských spojenců na americké letecké základně v Ramsteinu v západním Německu. Boris Pistorius, nový Scholzův ministr obrany, novinářům řekl, že nebylo učiněno žádné rozhodnutí o dodávce Leopardů, ale že vláda začne katalogizovat jejich zásoby. Přestože je lákavé nechat se vtáhnout do hlavolamu, proč německé vládě trvalo 11 měsíců války v Evropě, než začala toto cvičení, prostá realita je taková, že Berlín vědomě a záměrně ustrnul.

Když Christine Lambrechtová rezignovala na funkci ministryně obrany, v mnoha evropských metropolích (a ve Washingtonu) si oddechly úlevou. Očividně neplnila roli, stala se z ní trapná karikatura. Přesto, jak jsem napsal ve svém sloupku v New Statesman, připisovat berlínské tahanice ohledně vývozu zbraní do Kyjiva čistě jen jednomu špatnému jmenování v kabinetu by vždy vyvolalo zklamání. Německá neochota pomoci Ukrajině dosáhnout dalšího pokroku při získávání jejího území od Ruska byla vždy o něčem víc.

Scholz není hloupý. Pistorius také ne. Nebyla ostatně ani Lambrechtová. Německý kancléř skutečně věří, že podpora Ukrajiny nad rámec holého diplomatického minima by byla pro Rusko nebezpečnou provokací. Lidé kolem něj se trápí méně tím, jak může Ukrajina porazit útok Vladimira Putina, než tím, jak obnovit a stabilizovat vztahy s Moskvou po mírových rozhovorech. Takové instinkty jsou hluboce zakořeněny. Čerpají ze všeho, od hluboké, romantické německé spřízněnosti s Ruskem až po špatně zapamatovanou zprávu o východní politice kancléře Willyho Brandta v 70. letech (která ve skutečnosti kombinovala diplomatické zmírnění napětí vůči sovětskému bloku s pevným závazkem k obraně Západního Německa). Kancléřství pronásleduje také hluboký německý strach z jaderných zbraní, který má rovněž kořeny v minulosti země ve studené válce.

Německý přístup je však na mnoha frontách zavádějící. Jednak zcela přehlíží možnost – ne, pravděpodobnost –, že omezování postupu Ukrajiny může přinést svá vlastní nebezpečí, že i západní "zdrženlivost" může vést k eskalaci, že povzbuzený Putin by se pravděpodobně ukázal ještě bezohlednějším než ponížený Putin.

I při úzké definici vlastních zájmů Berlína je to slepá ulička. Zbytek Evropy začíná kolem Německa obcházet v širokém kruhu. Polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu večer v rozhlasovém rozhovoru řekl, že může poslat tanky bez německého souhlasu. "Souhlas je zde druhořadý, buď jej získáme rychle, nebo uděláme, co je potřeba, sami." Sympatie pro tento úhel pohledu existují ve velké části východní a severní Evropy a budou jen růst, jak se nyní zdá pravděpodobné, Scholzova vláda bude i nadále váhat. Ale vzorec – obcházení Německa, které se prostě zdá neschopné držet krok s událostmi – je širší. 19. ledna Emmanuel Macron, francouzský prezident, a Pedro Sánchez, španělský premiér, podepsali v Barceloně významnou smlouvu, což je jasným znamením, že Paříž ztrácí trpělivost se svým relativně neplodným spojenectvím s Berlínem a snaží se ho obejít.

Tato realita se v německém hlavním městě ještě neprosadila. Představa, že zbytek Evropy by se možná potřeboval pohybovat tempem rychlejším než těžkopádný germánský obr, narazí na vlivné hlavy až příliš zřídka. Je to město, kde se vydávání zvukomalebných proklamací o "odpovědnosti" a "lekcích z historie" často považuje za totéž, jako podle nich skutečně jednat. Neústupnost Německa je zradou obojího a přetváří geometrii evropské moci a spolupráce. Dnešní Německo má daleko k tomu, aby bylo lídrem Evropy, a stává se velkou překážkou v srdci kontinentu.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3580

Diskuse

Obsah vydání | 27. 1. 2023