Trump a ukrajinský skandál: Proč jde o takový průšvih?

2. 10. 2019

čas čtení 4 minuty
Procedury Rady národní bezpečnosti jsou praktickými projevy hodnot - a Trumpovo pohrdání těmito pravidly odráží jeho odmítání těchto hodnot, píše Loren Dejongeová Schulmanová.


Ve čtvrtek ráno zpravodajský výbor Sněmovny reprezentantů zveřejnil odtajněnou stížnost whistleblowera na prezidenta Spojených států a miliony národněbezpečnostních expertů najednou tvítovaly plné strachu. Podstata memoranda je hluboce znepokojující. Současně hlasitý segment sociálních médií reagoval stejně důrazně na porušení procesů, které zpráva detailně popisuje.

Strávila jsem deset let v Pentagonu a Radě národní bezpečnosti. Zahraničněpolitičtí veteráni si na výkonu našeho řemesla dávají zvlášť záležet - a jsou přesvědčeni, že existuje způsob, jak se věci dělají, zatímco všechny ostatní jsou jednoduše špatně. Trump uráží náš smysl pro slušnost a zanechává jen málo stop svědčících o tom, že mu naše profesionální pravidla vyhovují, nebo že o nich vůbec ví. Držíme se procesů, které vykonáváme, protože fungují, protože jsou zřejmě odvozeny od vlády zákona a protože je to snadnější než je zpochybňovat. Ale prozkoumejte je podrobně a vypadají odlišně: Jako praktické manifestace norem a hodnot.

Přepis Trumpova telefonátu s ukrajinským prezidentem vypadá velmi povědomě.

Stížnost whistleblowera je šokující, protože nehledě na machinace jeho personálu se Trump snažil vést tento rozhovor s úmyslem provádět svůj osobní a politický byznys. Ignoroval pečlivou vládní přípravu takových telefonátů, která mu má pomoci prosazovat politické cíle - expertízu dostupnou pouze prezidentům - a místo toho usiloval o konspiraci a zmatené pomluvy neznámého původu.

Záznamy hovoru byly "zamčeny": Zřejmě odstraněny z dostupných serverů a počítačů těch, kdo předtím četli přepis, a na radu poradců uloženy v samostatném uzavřeném systému užívaném výlučně za účelem skladování šifrovaných materiálů. Ve výsledku to znamená, že přepis byl umístěn v nejzabezpečenější kanceláři v komplexu Bílého domu a chráněn stejně jako utajované materiály, protože jeho přepis byl tak trapný.

Když tyto záznamy byly odtajněny, Trumpův bídný vztah k pravdě zrodil tisíc konspirací ohledně důvěryhodnosti těchto oficiálních vládních záznamů a hlubokého významu přehánění.

Když jsem sloužila v administrativě prezidentů Bushe a Obamy, byla jsem přesvědčena, že klíčové hodnoty naší demokracie začínají oddaností principu nadřazování veřejného zájmu nad osobní a politický zisk. Tento závazek jsem denně viděla naplňovat se desítkami různých způsobů. Prosazováním transparence a delegování v zahraniční politice tito prezidenti ukázali svou víru, že úředníci pod přísahou mohou nadřadit svou zemi nad vlastní zájmy.

A procesy a procedury, které jsme dodržovali, to uváděly do praxe.

V posledních třech letech a zejména v minulém týdnu bylo vyplýtvána spousta inkoustu kvůli Trumpově nedostatku protokolu v zahraniční politice; upozorňovalo se, že spoléhá na špatné lidi; že je špatně připraven; věří špatným tlumočníkům. Většina těchto komentářů, včetně mých, mířila mimo. Problémem není, že Trump nezná pravidla. Problémem je, že převálcoval naše procesy, aby prosazoval sadu cílů, s nimiž jsme se nedokázali vypořádat.

Způsob, jak pracuje národněbezpečnostní komunita, je založen na předpokladu, že prezident spolupracuje se svou vládou, ne že jedná proti ní, a že jeho výkon zahraniční politiky je čistě v zájmu USA. To na čem doopravdy záleží není způsob, jak jsou distribuovány přepisy hovorů, ale Trumpovo užití zahraničněpolitických pravomocí k prosazování jeho osobních zájmů. Experti na prezidentské pravomoci a zákon věnují příští měsíce hodnocení toho, zda prezidentovo chování představuje porušení ústavních povinností. Avšak nevhodné procesy, které prosazoval, odhalily hodnoty, které chtěl prosadit.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
8934

Diskuse

Obsah vydání | 7. 10. 2019