Jordánci si kladou otázku, zda nenastal čas vyhnat americké vojáky

23. 4. 2026

O osm dní později Spojené státy a Izrael bombardovaly Írán, čímž vyvolaly novou regionální válku.

V prvních dnech konfliktu deník Wall Street Journal poznamenal, že íránský dron poškodil radar systému THAAD v Jordánsku, což donutilo Washington tento klíčový vojenský systém nahradit. Později v březnu íránský velvyslanec při OSN Amir Saeid Iravani vydal „důrazný a kategorický protest“ proti Ammánu za to, že povolil využití svého území k útokům proti Teheránu.

Íránská válka přiměla některé Jordánce přehodnotit smysl přítomnosti přibližně 4 000 amerických vojáků v království. Americké vojenské základny byly původně zřízeny v Jordánsku a v celém Perském zálivu za účelem obrany hostitelských zemí, jak v rozhovoru vysvětlil profesor strategických studií na univerzitě Al-Hussein Bin Talal Dr. Hasan al-Dajah. V praxi však tyto základny nedokázaly ochránit ani samy sebe před íránskými útoky.

„Během nedávné války a dvanáctidenního konfliktu mezi Izraelem a Íránem vyvstaly otázky – proč z Jordánska děláme ‚bojiště‘?“ poznamenal v rozhovoru Mohammad Ersan, šéfredaktor AmmanNet. „Americká přítomnost učinila vojenské základny v Jordánsku legitimními cíli v očích Íránu a jeho spojenců, čímž se Jordánsko fakticky stalo přímou stranou tohoto konfliktu.“

Během poslední války Írán na Hašemitské království odpálil přes 250 raket a dronů. Konflikt vážně poškodil jordánský turistický průmysl; podle deníku Jordan Times bylo v Petře zrušeno 100 % březnových rezervací.

Frustraci vyvolává také široce rozšířené přesvědčení, že americká armáda, operující v jordánském vzdušném prostoru, zachytila četné íránské rakety směřující k Izraeli, uvedl v rozhovoru Dr. Anes Khasawneh, bývalý viceprezident univerzity Yarmouk. Někteří Jordánci byli nespokojeni s tím, že Američané sestřelili íránské drony vystřelené na Izrael vzhledem k vysokému počtu palestinských obětí ve válce v Gaze.

Frustrace z Washingtonu vedla zkušeného jordánského zákonodárce Saleha al-Armoutiho k tomu, aby v bouřlivém parlamentním projevu na konci loňského roku požadoval, aby Hašemitské království vyhostilo americké vojenské základny, které podle něj představují „hrozbu pro zpravodajskou službu a bezpečnost vlasti“.

Ředitelka mediálního oddělení královského dvora Reem Jazi žádost o rozhovor odmítla. Jordánské úřady odmítly upřesnit, kolik íránských útoků zasáhlo americké vojenské základny v Hašemitském království během války. Žádný průzkum nezjistil, jaký procentní podíl Jordánců podporuje přítomnost tisíců amerických vojáků od vypuknutí konfliktu, protože jordánská vláda často omezuje průzkumy týkající se citlivých témat. Neexistují žádné důkazy o tom, že by jordánská vláda změnila svou politiku ohledně hostování velkého počtu amerických vojáků.

Zatímco New York Times a PBS Newshour diskutovaly o amerických vojenských základnách v Jordánsku, jordánský ministr zahraničí Ayman Safadí 25. března trval na tom, že v Hašemitském království žádné zahraniční vojenské základny neexistují. O měsíc dříve Safadí slíbil, že Jordánsko nebude „odpalovací rampou“ pro útoky proti Íránu.

Khasawneh uvedl, že jordánská vláda se snaží bagatelizovat roli americké armády v Jordánsku během války s Íránem, protože si uvědomuje protiamerické nálady mezi jordánským obyvatelstvem a chce se vyhnout vyvolání domácích protestů. Nedávný průzkum Arab Barometer ukázal, že pouze 12 % Jordánců vnímá zahraniční politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa příznivě. Khasawneh dále vyjádřil lítost nad tím, že jordánští představitelé obešli parlament a schválili obrannou dohodu s Washingtonem na rok 2021, která dává americkým vojákům široké pravomoci.

Zároveň někteří Jordánci i nadále vidí výhody v přítomnosti amerických vojsk v Jordánsku. „Americká přítomnost funguje jako nárazník, který brání přímému přelévání regionálních konfliktů na jordánské území, a přispívá k zabezpečení severních a východních hranic proti ozbrojeným frakcím spojeným s Íránem – zejména těm, které operují z Iráku a zaměřují se na Jordánsko, jako je Saraya Awliya al-Dam,“ poznamenal Ersan.

Ještě před válkou s Íránem v roce 2026 čelily americké jednotky útokům uvnitř Hašemitského království. V roce 2024 vystřelila milice podporovaná Íránem dron v severovýchodním Jordánsku, zabila tři americké vojáky a zranila více než 40 dalších.

Jordánský kmenový vůdce Mohammed Khalaf Hadid se ohlížel na válku v Perském zálivu z roku 1991 jako na příklad toho, jak lépe řešit regionální konflikt. Tehdy se král Husajn odmítl připojit ke koalici vedené USA proti Saddámu Husajnovi a trval na tom, že cílem Washingtonu je „zahraniční hegemonie“. V souvislosti s vraždou íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího Hadid uvedl, že by bylo lepší, kdyby král Abdalláh II. přijal podobnou politiku a odmítl americkou vojenskou infrastrukturu v Hašemitském království. „Přítomnost amerických sil není v zájmu Jordánska,“ konstatoval Hadid.

Celý text v angličtině ZDE