Jak může EU reagovat na americké vydírání ohledně Grónska?

21. 1. 2026

Poté co prezident Donald Trump oznámil, že uvalí 10% obchodní cla na osm evropských zemí, které jsou proti jeho anexi Grónska, začali představitelé EU zvažovat, jaká opatření použít k reakci.

K dispozici mají hlavně tři možnosti:

• Použití takzvané "obchodní bazuky" — nikdy předtím nepoužitého nástroje, který by mohl dokonce omezit přístup amerických firem v EU na trh.
• Zavedení odvetných cel.
• Pozastavení obchodní dohody mezi EU a USA, která dosud nevstoupila v platnost.

Hlavy států a vlád EU se ve čtvrtek sejdou na summitu — večeři sestavené ve spěchu, aby se koordinovalo, kterou z těchto možností blok použije v reakci na Trumpovy hrozby.

Dánská premiérka Mette Frederiksen o víkendu řekla: "Evropa nebude vydírána." Německý kancléř Friedrich Merz řekl: "Nechceme obchodní spor s USA."

Ale dostane ho. Následně jsou Dánsko a Norsko, Švédsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Velká Británie a Finsko terčem Trumpových cel poté, co předchozí týden vyslali do Grónska několik vojáků. Učinili tak jako znak solidarity s Dánskem, které od roku 1953 považuje Grónsko za autonomní stát ve svém království.

Ekonomické těžké zbraně

Slova, která jsou teď v Bruselu na rtech všech, jsou "Trade Bazooka" – slangový název pro technický zákon EU schválený už v roce 2023, oficiálně nazývaný EU Anti-Coercion Instrument (ACI).

Jeho spuštění by umožnilo Evropské komisi uvalit rozsáhlé obchodní bariéry na jakoukoli cílovou zemi, potenciálně včetně omezení přístupu na trh a blokací zahraničních investic.

Francouzský prezident Emmanuel Macron chce, aby ji EU uplatnila, ale italská premiérka Georgia Meloni a další váhají.

"ACI obsahuje mnoho nástrojů, které by mohly být účinné, pokud by byly nasazeny, například nákupní nebo vývozní kontroly klíčových vstupů pro americké dodavatelské řetězce," řekla Penny Naas, senior viceprezidentka German Marshall Fund, pro DW. "Nástroj však vyžaduje čas na implementaci."

ACI vznikla jako reakce na čínský ekonomický nátlak na Litvu, země podporující tchajwanskou nezávislost na Pekingu. Nikdy neměla být použita proti nejbližším spojencům Evropy.

Ignacio García Bercero byl kdysi hlavním vyjednavačem EU ohledně kontroverzní obchodní dohody "TTIP" mezi EU a USA, která se za Obamova prezidentství nepodařilo rozjet a byla pohřbena, když byl Trump poprvé zvolen v roce 2016.

Bercero věří, že důvody pro použití ACI v EU již byly splněny.

"To co se nyní děje s Grónskem je nejjasnější možný případ nátlaku," řekl Bercero v rozhovoru pro DW. "Je to hrozba pro územní celistvost členského státu EU."

Je 93 miliard € dostatečných?

Dohoda o obnovení souboru recipročních cel na americké produkty v hodnotě 93 miliard eur se zdá být pravděpodobným výsledkem čtvrtečního summitu lídrů EU.

Balík byl původně schválen již dříve v roce 2025 jako reakce na cla, která Trump oznámil proti zemím po celém světě.

Objevily se některé náznaky, že tato reakce bude Bílým domem vnímána jako mírná, ale Heather Grabbe, hlavní vědecká pracovnice think-tanku Bruegel, věří, že tlak na americkou ekonomiku před midterms by mohl být značný.

"Tato cla byla zvolena tak, aby obzvlášť bolela firmy, které mohou lobbovat u Trumpa, jako jsou američtí výrobci cigaret," řekla Grabbe v rozhovoru s DW v Bruselu.

"Ale nakonec obchodní válka, která zahrnuje vzájemná cla, poškodí i Evropany, protože jsme dost orientovaní na export," řekla. "Mnoho zboží v USA také zdražilo kvůli Trumpovým celním politikám, které budou v období před volbami do Kongresu zatěžovat republikánské kandidáty."

Je čas zrušit obchodní dohodu

Třetí možností by bylo následovat požadavek hlavních politických skupin v Evropském parlamentu, které volají po okamžitém zrušení obchodní dohody s USA z roku 2025 v souvislosti s hrozbou cel kvůli Grónsku.

Brusel a Washington podepsaly v létě 2025 dohodu, podle které EU souhlasila s přijetím 15 % cla při obchodování s USA, místo původních 20 %, které Trump oznámil na tzv. "Den osvobození". Výměnou za snížení o 5 % EU souhlasila s nulovými cly na USA, čímž se vzdálila od zavedení balíku v hodnotě 93 miliard eur, jak bylo uvedeno výše.

V té době Alberto Alemanno, profesor práva Evropské unie na HEC v Paříži, označil toto opatření za "ekonomickou kapitulaci" Evropské unie.

Říká, že EU by teď mohla zasáhnout USA tam, kde to opravdu bolí.

"Skutečný pákový vliv Evropy nepochází z toho, že by se Trumpovi vyrovnala cla," řekl Alemanno. "Vychází z toho, co americkou administrativu nejvíce trápí: evropské vysoké standardy, ochrana našich lidí a trhů — od ochrany dat, přes řízení AI, až po firemní odpovědnost po celém světě."

"Evropa by měla místo toho zdvojnásobit vymáhání a ještě více vyvážet své regulační standardy než dříve," řekl.

Zdroj v angličtině: ZDE