Izraelské vraždění dětí, které podporuje Lipavský: Výstřely a vlna paniky: záběry ukazují poslední okamžiky 12letého chlapce zabitého na Západním břehu Jordánu

1. 3. 2025

Zabíjení dětí na Západním břehu Jordánu již není ničím výjimečným, zejména od doby, kdy Izraelské obranné síly (IDF) po útoku Hamásu 7. října 2023 a začátku války v Gaze zintenzivnily operace na okupovaném území. Jejich intenzita se zvýšila od lednového příměří v pásmu.

V letošním roce byly zatím zabity přibližně dvě děti týdně, což je mírně nad průměrnou mírou za rok 2024, kdy bylo zabito 93 dětí. Pracovníci zabývající se lidskými právy se obávají, že se počty mohou dále zvyšovat, protože IDF přenášejí techniku z Gazy na Západní břeh, vyhánějí desítky tisíc lidí z jejich domovů, srovnávají čtvrti se zemí a dále uvolňují „pravidla nasazení“, která se týkají toho, kdy smí voják zahájit palbu.

Říká se tomu „gazifikace“ a stává se to novou normou. Případ Aymana al-Hammouniho však vyniká jasností důkazů, ilustrovaných záběry ze dvou bezpečnostních kamer, které vyprávějí příběh posledních okamžiků dítěte.

Ayman a jeho desetiletý bratr Aysar šli se svou matkou Anwar navštívit svého dědečka a strýce, kteří žili v jiné části Hebronu, Džabal Džawharu. Cesta přes město trvala v neutuchajícím hebronském provozu hodinu a zahrnovala přechod z Palestinci kontrolovaného Hebronu do oblasti spravované IDF, která je součástí složité mozaiky územního rozdělení uvaleného na Západní břeh Jordánu.

Džabal Džawhar se nachází nedaleko Hrobky patriarchů, kde je údajně pohřben Abraham a jeho biblická rodina, což je místo posvátné pro muslimy, židy i křesťany. V pátek večer, než se tam židovští osadníci přijdou pomodlit, provádějí IDF v okolních palestinských čtvrtích agresivní hlídky. Armáda, kterou stále častěji obsazují a vedou Izraelci z řad národní náboženské pravice, je na Západním břehu Jordánu všeobecně vnímána jako ozbrojené křídlo osadnického hnutí.

Kolem půl sedmé večer si Ajmán právě vyřizoval pochůzku do bytu svého dědečka a vracel se do domu svého strýce Tárika, když se na hlavní silnici vzdálené 60 metrů po svažité dlážděné uličce ozval rozruch.

Ozval se výstřel, lidé začali utíkat a do uličky vjel mladý muž ze sousedství, jehož strýc bydlel vedle, v bílém autě, jehož přední sklo prorazila kulka. Zaparkoval před Tariqovým domem, vystoupil a prohlížel si ránu, v níž mu střepina skla zasáhla rameno.

Scénu zaznamenaly dvě bezpečnostní kamery, jedna na rohu Tariqova dvora mířící dolů do uličky a druhá umístěná před bytem Aymanova dědečka Mohammada Badera al-Ajlouniho v nejvyšším patře, která se dívala na auta před Tariqovým domem a přes uličku, v úhlu 90 stupňů k úhlu druhé kamery.

Obě sady záběrů ukazují Aymana a jeho dva bratrance vycházející z Tariqova domu spolu s dalším z jeho strýců, Nadeemem al-Ajlounim, který zraněnému muži podává kapesník na řeznou ránu v rameni. Ayman se dívá, drobná postava se opírá o zadní sedadlo bílého auta, hnědou tašku má zavěšenou na rameni.

Pak se z uličky ozve další rozruch a další výstřel, po kterém se malý uzlíček lidí, včetně Aymana a jeho bratranců, rozběhne do úkrytu. Ayman vběhne do brány Tariqova domu a zmizí z dohledu kamer, načež se z uličky ozve další výstřel. Předpokládá se, že to byla kulka, která zasáhla Aymana. Záběry nade vší pochybnost neprokazují, kdo ji vypálil, ale jasně ukazují, že přišla ze směru izraelských vojáků, kteří postupovali k domu a kteří na místo dorazili o několik vteřin později.

V nastalém zmatku se zdá, že trvá několik vteřin, než si Aymana všimnou. Jako první ho spatřil jeho mladý strýc Nadeem. „Ležel na schodech domu, hned u brány. Šel jsem ho zvednout, ale poznal jsem, že už je pryč,“ řekl Nadeem.

Pak kamery ukazují další nával paniky a siluety tří vojáků postupujících uličkou, namířené zbraně, z nichž jedna má podél hlavně svítící jasnou baterku. Zraněný soused, Aymanův bratranec a jeho malý bratr Aysar, který mezitím sešel dolů z dědečkova bytu, se škrábou pryč mezi zaparkovanými auty. Nadeem vyběhne z Tariqovy přední branky a nese Aymana, ale v zoufalé snaze dostat se pryč upustí bundu a pak i Aymana.

Chlapcovo tělo zůstane ležet na zemi mezi autem a zdí Tariqovy zahrady, když vojáci dorazí k domu. Několik vteřin se rozhlížejí a pak si všimnou těla, v tu chvíli se otočí a klidně odcházejí, v zádech křik Aymanovy matky poté, co zakopne o tělo svého syna.

Nadeem znovu nabere Aymanovo bezvládné tělo a spolu s Tariqem se vydávají uličkou ve stopách ustupujících vojáků směrem k nedaleké nemocnici.

Bylo už příliš pozdě. Rodina ještě neobdržela lékařskou zprávu, ale skupina na obranu dětí Defence for Children International - Palestine (DCIP), která čerpá ze svých kontaktů v hebronské nemocnici, kam byl Ayman převezen, uvedla, že kulka pronikla do zad a uvízla v plicích.

Nassar a Nadeem také uvedli, že Ayman byl střelen do zad, zatímco Mohammad, dědeček, řekl, že zranění bylo do horní části břicha.

Nassar dostal telefonát v Ramalláhu, kde pracuje na stavbě a v bezpečnostní službě pro palestinskou samosprávu. Nejprve mu příbuzný řekl, že byl Ajmán zastřelen, ale Nassar se dožadoval pravdy a v době, kdy byl na cestě, už věděl, že je jeho syn mrtvý.

Přítel ho vezl celou noc a cestou se pohyboval po armádních kontrolních stanovištích. Na jednom místě severně od Betléma, známém jako „kontejnerové kontrolní stanoviště“, bylo Nassarovi řečeno, aby vystoupil z auta, přičemž na něj mířila zbraň.

Pozůstalý otec uvedl, že když se dozvěděl, co se stalo v Hebronu, začal se mu arabsky mluvící voják posmívat a tvrdil, že to byl on, kdo zastřelil Ajmána, a řekl Nassarovi: „Přesvědč mě, že jsem ho zastřelil zbytečně.

„Doufáme, že budete následovat svého syna,“ vzpomínal a voják dodal.

IDF na otázky týkající se Aymnovy smrti neodpověděly. V některých předchozích případech bylo pod tlakem médií vyhlášeno vyšetřování, které však jen zřídkakdy vyústilo ve věcné kroky. V roce 2019 byl voják odsouzen k jednomu měsíci veřejně prospěšných prací za zastřelení čtrnáctiletého chlapce v Gaze. Ale i takováto triviální odpovědnost je mizivá.

Izraelská skupina pro lidská práva Ješ Din vypočítala, že pravděpodobnost, že izraelský voják bude stíhán za zabití Palestinců, je pouhých 0,4 % - jedno stíhání na 219 smrtelných případů, na které armáda upozornila.

Ve středu se Aysar poprvé od střelby vrátil do školy, ale nedokázal se smířit s tím, že uvidí třídu svého staršího bratra naproti své třídě. Nassar požádal učitele, zda by ho mohl přemístit.

Ayman byl předčasně narozené dítě a v nemocničním inkubátoru ležel více než měsíc, vzpomíná Nassar. Být dítětem však na Západním břehu Jordánu není příliš velkou ochranou.