V čem je příčina negativních postojů zhruba poloviny Čechů k Unii

28. 2. 2024 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty
Když v pondělní publicistice Radiožurnálu představoval Martin Buchtík ze STEMu výsledky projektu rozsáhlého šetření postojů české populace k Evropské unii, řekl, myslím, velmi jasně, že král je nahý. Společnost je rozdělena na několik skupin, pokud jde o vztah k Unii, a zhruba je to půl na půl. Buchtík začal tím, že mezi politiky nemá Unie v ČR žádného obhájce, žádné zastání. A podle mě trefil hřebík na hlavičku.

Je pravda, že ve vládě máme čtyři jasně prozápadní, prounijní strany. Ale jsou v této agendě prakticky bezmocné proti ODS. Navíc každý i ten sebevíce pozitivní diskurs o Unii musí u nás vždy obsahovat nějaké „ale“. Což o to, Unie má jistě mnoho chyb, ale zrovna ve státě, kde vládnou naši politikové, je to jako když chudáci z chatrče hledají chyby na skvostném paláci.

V tom, jak skvěle funguje náš stát, je také podle Buchtíka skutečný kořen negativních postojů české populace k Unii. Ve skutečnosti je Unie pro její odpůrce jen zástupné téma, jak plyne z dat, o nichž mluvil Buchtík na Radiožurnálu. Typický odpůrce Unie v ČR je člověk, který je ekonomicky frustrovaný a odmítá polistopadový vývoj. A protože členství v EU je plodem polistopadového vývoje, tak nenávidí taky Unii. Nenávidí prostě establishment.

Je to vrcholný paradox, protože chudým lidem by se žilo v původních zemích Unie lépe než u nás. I těm lidem, kteří mají pocit bezpráví, nefunkčnosti demokracie a selhání veřejných institucí, by se žilo lépe. Stačí se podívat na český systém exekucí nebo na české možnosti sociálního bydlení. Jenže, jak také říkal pan šéf STEMu, Češi toho o Unii vědí velmi málo. Ostatně u nás lidé nevědí pořádně ani to, jak funguje český parlament. Účast do senátních voleb je zoufale nízká a o moc to není lepší ani v krajských a komunálních volbách. Jak se pak někdo může divit, že lidé nechodí volit do unijních voleb? Kdo má být v Česku odpovědný za jejich politickou vzdělanost a vyspělost? Unie?

Co z toho plyne pro tzv. prozápadní, proevropskou vládu? Že by měla usilovat o blahobyt, snížení míry frustrace, včetně té ekonomické, ve společnosti a osvětu? Co by vlastně měla říkat lidem, kdyby to myslela poctivě? Něco v tomto smyslu: podívejte se na neschopnost českých politiků a buďte rádi, že jste v Unii, bez ní by to tu čeští politici zničili úplně, bez ní by tu řádily anonymní akcie, mafiánská bratrstva a už zcela nezastírané, brutální ožebračení obyčejných lidí. Opravdu si nemyslím, že přeháním. Ostatně země jako Maďarsko a Slovensko nebo Polsko ukazují, co postkomunističtí politici dokáží, když se rozejdou s hodnotami Unie. Král, tedy východní politik jako alternativa ke zlému Bruselu, je nahý.

3
Vytisknout
3456

Diskuse

Obsah vydání | 1. 3. 2024