Jan Egeland: Izrael lže

29. 2. 2024

čas čtení 4 minuty
"Bylo to nepřiměřené od samého začátku.  Vytvořili zde nyní opět generaci nenávisti.  Proč by někdo, kdo nemá nic společného se 7. říjnem, jemuž zničili  domov a zabili rodinu - -  Mluvil jsem s jednou, teď jsem dojatý, teď jsem mluvil s kolegyní, které zabili celou rodinu. To je válka proti terorismu? Ne. To je pomsta. A těm, kteří to rozpoutali, se to vrátí."

Od minuty 6.30:


Moderátor, Channel 4 News, středa 28. února 2024, 19 hodin: Po útoku Hamásu 7. října byla izraelská reakce v Gaze ohromující. Podle ministerstva zdravotnictví vedeného Hamásem zemřelo téměř 30 000 lidí a přes 70 000 jich bylo zraněno. Podle OSN je čtvrtina obyvatel Gazy na pokraji hladomoru a téměř všichni obyvatelé jsou odkázáni na nedostatečnou humanitární potravinovou pomoc, aby přežili. Dnes jsem hovořil s Janem Egelandem, generálním tajemníkem Norské rady pro uprchlíky. Nachází se v jižním městě Rafáh, kde 1,4 milionu lidí hledá bezpečí, ale obává se, že dojde k izraelské pozemní ofenzívě. Požádal jsem ho, aby popsal scény, které vidí.

 
Jan Egeland: Myslím, že situace je opravdu strašná. Jinak se to popsat nedá. Jsem humanitární pracovník už velmi mnoho let, ale takové trauma, zoufalství, bída, rozčarování lidí tady v Rafáhu je v jiném měřítku, lidé se bojí. Neustále nad námi hučí drony. Slyším jich teď několik, když spolu mluvíme. Lidé se samozřejmě velmi bojí, aby se i toto poslední útočiště, kde je  jeden a půl milionu lidí, nestalo válečnou scénou. Bude to skvrna na dějinách Izraele a na těch, kteří mu poskytli zbraně, tedy na Spojených státech, Velké Británii, Německu a několika dalších.

 
Moderátor: Jak lze tedy podle vás dosáhnout příměří? Protože jste také velmi zkušený v mírových jednáních, ano.


Jan Egeland: Není to samozřejmě žádná raketová věda. Musí dojít k propuštění nebohých izraelských rukojmích, kteří jsou stále někde dole v tunelech. Mimochodem, musí dojít k dohodám také o těch tisících nezvěstných Gazanů, kteří jsou zadržováni a o kterých nikdo nemluví, a to musí být nějaká politická dohoda. Ta dá Izraeli bezpečnost, kterou si zaslouží, a uznání, které si zaslouží od celého arabského světa, výměnou za nějakou spravedlnost, nějakou budoucnost, nějakou naději, nějaké živobytí pro Palestince pro jednou. Od roku 1948.

Moderátor: Izrael tvrdí, že neomezuje množství přicházející pomoci. Jaká je skutečnost, kolik pomoci tam je a kolik se tam dostává?

Jan Egeland: No, Izrael lže a nezakrývejme si zde fakta. Na místo, kam by mělo přijet pět - šest set kamionů, přijíždí denně jen několik kamionů, desetitisíce kamionů byly zakázány. V Karm Šelonu jsou dlouhé fronty, v Rafahu ještě delší. Izrael kontroluje každé kilo, které tam jede, a brání tak pomoci hladovějícím dětem. Jinak se to nedá popsat, Izrael a jeho podporovatelé USA, Velká Británie, Německo a další nedovolili, aby k těmto lidem proudila pomoc ani jeden jediný den od 7. října. Pochopte, že to bylo potřeba. Ani jeden den.

Moderátor:  Víte, že když Izrael slyší taková slova, říká, že svět nikdy nedovolil Izraeli, aby se bránil, a Izrael se v jejich očích brání před terorismem. Jaká je vaše odpověď pro ně?

Jan Egeland: Ale já jsem pro boj proti teroru. Nikdy jsem nesouhlasil se zabíjením tisíců žen a dětí. Tisíce žen a dětí nebylo nic, co by se blížilo legitimní válce proti teroru. Bylo to nepřiměřené od samého začátku.  Vytvořili zde nyní opět generaci nenávisti.  Proč by někdo, kdo nemá nic společného se 7. říjnem, jemuž zničili  domov a zabili rodinu - -  Mluvil jsem s jednou, teď jsem dojatý, teď jsem mluvil s kolegyní, které zabili celou rodinu. To je válka proti terorismu? Ne. To je pomsta. A těm, kteří to rozpoutali, se to vrátí.
 

3
Vytisknout
1806

Diskuse

Obsah vydání | 1. 3. 2024