Rezignace Abbásova premiéra otevírá dveře pro návrat Palestinské samosprávy do Gazy

1. 3. 2024

čas čtení 7 minut
Toto oznámení dláždí cestu k vytvoření vlády technokratů v duchu reforem, které Spojené státy předpokládají pro poválečnou budoucnost enklávy, píše Antonio Pita.

Od loňského října, kdy začala válka v Gaze, premiér Palestinské samosprávy Muhammad Štajje, který v pondělí rezignoval, reagoval metaforou, když byl dotázán na možnost, že Palestinská samospráva převezme zpět kontrolu nad Gazou, jakmile Izrael skončí s Hamásem, který od roku 2007 vládne pobřežní enklávě sám. Štajje uvedl, že ze strany PA nedojde k žádnému návratu do Gazy bez politického řešení pro Západní břeh Jordánu a že úřad nepřevezme kontrolu nad pásmem Gazy "na palubě F-16 nebo izraelského tanku". Vyhlídky na takový scénář jsou mizivé, neboť izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal jasně najevo, že si nepřeje, aby Palestinská samospráva spravovala trosky Gazy, až konflikt skončí. Ale Štajjeho rezignace je nejvýznamnějším krokem ve čtyřech a půl měsících bojů za poválečné plány Spojených států.

Toto rozhodnutí – přijaté prezidentem Palestinské správy Mahmúdem Abbásem, který ho požádal, aby zůstal v úřadu jako dočasný premiér – otevírá dveře "pozítří", po kterém touží a na který Washington tlačí: Aby reformovaná PA s novými tvářemi znovu získala mezinárodní legitimitu potřebnou ke zvládání každodenních záležitostí. "Revitalizovaná", jak řekl americký prezident Joe Biden.

Toto oznámení dláždí cestu k vytvoření vlády technokratů, která nahradí tu současnou: Sklerotizovanou, zdiskreditovanou a strukturovanou Fatahem, frakcí vedenou Abbásem. "Je to nejpodstatnější akt realizace pozítří v Gaze a má tichý souhlas Hamásu," říká telefonicky Tahani Mustafa, palestinský analytik think-tanku International Crisis Group. Mustafa poznamenává, že Hamás "se už léta snaží zbavit se vlády v Gaze", což je úkol, který ho vnitřně vyčerpal a nedokázal zvrátit "jeho status mezinárodního vyvrhele". Hamás nyní zvýšil svou "sázku" na jednotu, dodává Mustafa, a to i za cenu toho, že nebude mít zastoupení v nové administrativě, což by Západ zbrzdilo.

Muhammad Mustafa byl po několik týdnů v silné pozici, aby převzal funkci nového premiéra Palestinské samosprávy. Na jedné straně je to volba, kterou Washington schválí. Předseda správní rady Palestinského investičního fondu, ekonom vystudovaný v USA, který zastával významné pozice ve Světové bance a udržuje kontakt s oficiálními představiteli ve Washingtonu. Na druhé straně je pro Hamás přijatelnou postavou. Ačkoli je považován za blízkého Abbásovi, byl místopředsedou vlády a šéfem ekonomiky v krátké vládě národní jednoty, která byla vytvořena v roce 2014 mezi oběma frakcemi a byla pověřena rekonstrukcí Gazy po izraelské ofenzívě v témže roce, která byla nejničivější až do vypuknutí současné války.

"Mezipalestinský konsensus"

Sám Štajje ve svém pondělním projevu objasnil cestu: "Další fáze a její výzvy vyžadují nové vládní a politické uspořádání, které bere v úvahu novou realitu v pásmu Gazy, rozhovory o národní jednotě a naléhavou potřebu mezipalestinského konsensu." Dodal, že bude zapotřebí "rozšíření suverenity Palestinské národní samosprávy nad celým územím, Palestinou".

Toto panorama je v rozporu s postkonfliktním plánem, který minulý týden představil Netanjahu. To spočívá v zachování "svobody jednání" pro izraelskou armádu v demilitarizované Gaze a ponechání "co nejvíce civilní správy a odpovědnosti za právo a pořádek" v rukou místních představitelů, kteří "nebudou ztotožňováni se zeměmi nebo subjekty, které podporují terorismus, a nebudou od nich dostávat platby". To znamená představitelé, kteří jsou ochotni spolupracovat s izraelskými vojenskými orgány a nemají žádné spojení s Hamásem nebo Palestinskou samosprávou. Izraelská televize Channel 12 minulý týden informovala o armádním pilotním projektu ve čtvrti Zejtún v hlavním městě Gazy, jehož cílem je vytvořit jakousi místní vládu. Vojenští velitelé se setkali s komunálními lídri, aby se je pokusili přesvědčit, aby vládli obyvatelům, kteří neutekli na jih. Netanjahuův plán také podmiňuje rekonstrukci zahájením "procesu deradikalizace" obyvatelstva a odmítá vytvoření palestinského státu.

Je to také v rozporu s náladou izraelského veřejného mínění. Pouze 11 % podporuje návrat Palestinské samosprávy do Gazy, podle průzkumu zveřejněného loni v prosinci Hebrejskou univerzitou v Jeruzalémě. 18 % si přeje anexi, 22 % vojenskou kontrolu, 18 % rozmístění mezinárodních sil na území a 23 % by dalo přednost koalici "umírněných arabských států".

Reforma OOP

Reforma Palestinské samosprávy probíhá paralelně s reformou Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), o níž se hovoří už léta, ale teprve nyní se zdá, že je brána vážně. OOP je mezinárodně uznávána jako oficiální zástupce palestinského lidu, ale nezahrnuje vítěze posledních voleb – Hamás – ani další frakce, jako je Islámský džihád, takže se stala zastaralou. Všechny palestinské frakce byly pozvány do Moskvy na konci měsíce. Podle arabskojazyčného deníku Asharq Al Awsat budou na stole dvě hlavní otázky: Vytvoření technokratické vlády a začlenění Hamásu a Islámského džihádu do OOP.

Diskreditace Palestinské samosprávy, a zejména Abbáse, je taková, že možnost, kterou prosazuje Washington, je hluboce nepopulární. Podle průzkumu, který v prosinci zveřejnilo Palestinské centrum pro politiku a výzkum, by si 60 % respondentů přálo, aby Hamás zůstal v čele Gazy i po válce; 16 % je pro vládu národní jednoty bez Abbáse; 7 %, PA v jejím současném složení a 3 % jedna nebo více arabských zemí. Pouhá 3 % si zvolila recept, který se rýsuje: Vládu národní jednoty s Abbásem jako prezidentem.

Tahani Mustafa počítá s dalšími dvěma kroky: Reformou Základního zákona (ekvivalent ústavy) a jmenováním viceprezidenta. Husajn aš-Šajch, Abbásova pravá ruka, je silným kandidátem. Od úmrtí zkušeného hlavního vyjednavače Sajíba Irikáta v souvislosti s COVIDem v roce 2020 raketově stoupal a je generálním tajemníkem a vedoucím vyjednávacího oddělení OOP. Podle průzkumu z roku 2023 by si ho však za příštího vůdce přála jen 3 % Palestinců. Aš-Šajch byl jedním ze dvou vůdců Palestinské samosprávy, kteří v neděli odcestovali do Ammánu, aby se připravili na Abbásovo setkání s jordánským králem Abdalláhem II., dalším americkým spojencem prosazujícím reformu Palestinské samosprávy, která by znovu převzala kontrolu nad Gazou.

Tento proces do jisté míry připomíná ten, který zažil bývalý palestinský vůdce Jásir Arafat během druhé intifády (2000-2005). Izrael a tehdejší USA Prezident George W. Bush ho obvinili z "podpory terorismu" a pokusili se ho donutit k odchodu. Neuspěli, ale přiměli ho, aby jmenoval premiéra: Abbáse. Myšlenkou je nyní vytvořit viceprezidentský úřad, který by se podělil o moc, kterou drží stále izolovanější a autoritářštější Abbás, a připravit jeho nástupnictví: Palestinskému prezidentovi je 88 let, má problémy se srdcem a je u moci už 19 let, aniž by šel k volbám.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1375

Diskuse

Obsah vydání | 5. 3. 2024