Dezinformační útok na Britské listy na Wikipedii

4. 3. 2024 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut
„Proputinské“ Britské listy publikovaly např. desítky, ne-li stovky článků články Karla Dolejšího, které byly občas i na mě, zatvrzelého odpůrce režimů v Rusku a Číně, příliš „protiputinské“. Některé z nich pochvalně sdílel Alexandr Mitrofanov, kterého snad nikdo nemůže podezřívat z toho, že by byl proputinský.

Česká wikipedie má někdy strašlivou úroveň. Stačí se podívat na zdroje. Můj oblíbený příklad – ale je jich mnohem více – je heslo o čarodějnictví. V anglické verzi můžeme najít celý vějíř skutečně odborné literatury včetně v hesle mnohokrát citované knihy Ronalda Huttona The Witch (psal jsem o ní zde: https://blisty.cz/art/112876-zakladni-osveta-o-carodejnictvi.html). Nic takového v českém hesle není a podle toho taky vypadá.

Ještě více mě však před pár dny šokovala podoba hesla o Britských listech (odkaz si najde jistě každý sám, jen je třeba upozornit, že podoba hesla se může měnit). Ani ne tak svými tvrzeními, ale odkazy. Například to, že Britské listy údajně nerespektují pravidla seriózní žurnalistiky, je „dokázáno“ odkazem na Etický kodex Syndikátu novinářů. Takže to, že pan X je vrah, plyne z toho, že v zákoně je napsáno, že vražda se trestá. Ale je to ještě horší.

Heslo ve svém zjevném úsilí o diskreditaci Britských listů vybere několik článků a označí je za proputinské nebo za islamistickou propagandu, aniž by se zabývalo celkovou redakční politikou listu a diskusí vedenou na jeho stránkách. „Proputinské“ Britské listy publikovaly např. desítky, ne-li stovky článků články Karla Dolejšího, které byly občas i na mě, zatvrzelého odpůrce režimů v Rusku a Číně, příliš „protiputinské“. Některé z nich pochvalně sdílel Alexandr Mitrofanov, kterého snad nikdo nemůže podezřívat z toho, že by byl proputinský.

 

Ve skutečnosti je tomu tak, že Britské listy už od roku 2014 stály zejména díky postojům šéfredaktora na straně Ukrajiny a ztratily zřejmě právě kvůli tomu velkou část svých čtenářů. Možná ještě větší odliv čtenářského zájmu způsobil nekompromisní, a podle mě zcela správný, postoj šéfredaktora v době migrační krize roku 2015 a dalších let. Z podobných důvodů nyní Britské listy přejímají kritiku izraelské vojenské operace v Gaze.

Tím neříkám, jaký mám já osobně postoj k danému tématu. Nejvíce matoucí pro české publikum na Britských listech je asi právě to, že umožňují docela radikální názorovou pluralitu dokonce i uvnitř redakce. Ovšem nikoli ve smyslu pět minut pro Hitlera, pět minut pro Žida. Vůbec ne, právě naopak. Nacistické, rasistické apod. texty na Britských listech nenajdete (možná v době migrační krize měl tendenci k těmto postojům Štěpán Kotrba, ale ten už pro Britské listy dávno nepíše).

Typicky lze tuto pluralitu zažít při srovnání textů Daniela Veselého a Karla Dolejšího. Kdo by četl jen jednoho autora, zařadí si Britské listy zcela jinak než v případě, že bude číst oba. Přečte-li si oba, musí si udělat závěr, že Britské listy v mnoha ohledech následují západní debatu vzdělaných lidí (jakkoli nemám rád třeba pana Chomského, nelze ho prostě odbýt tím, že by nebyl součástí legitimní západní debaty vzdělaných lidí). Chápu, je to náročné. Nedává to snadnou odpověď na otázku: a kdo je vlastně ten dobrý?

Musím říci, že bych byl vděčen za solidní kritiku Britských listů, která vezme v úvahu celou šíři toho, co v nich vychází, a pokusí se hledat, jaký záměr je tím sledován. Vytrhnout ten či onen článek a zařadit na jeho základě celý list do nějaké škatulky znamená nic nepochopit. Možná má tento přístup vlastně sloužit k diskreditaci boje proti dezinformacím, protože za dezinformační lze pak označit prakticky cokoli. U listu, s nímž je po mnoho let spojen jeden z mluvčích Českých elfů, Bohumil Kartous, je opravdu pikantní mluvit o jeho dezinformační a proputinské podstatě. Anebo se točíme všichni v kruhu putinské propagandy, jejímž cílem je vyvolat ve společnosti takový zmatek, aby se mír stal válkou a válka mírem jako v Orwellově říši?



Pozn. JČ: Stále opakovaným tvrzením je komická lež, že Britské listy nezdrojují materiály citované ze zahraničních zdrojů. Čtenáři vědí, že zahraniční materiály zdrojujeme úzkostlivě od samého začátku Britských listů v roce 1996. Nemá smysl se pokoušet zjevné lži a nepravdy na české Wikipedii korigovat, lži jsou na její stránky okamžitě vráceny.

Avšak potřeba diskreditovat Britské listy lžemi je důvodná. Svou otevřeností a přinášením materiálů ze zahraničí narušují omezený jednostranný informační prostor v České republice. Proto je jen logické je označit za "proputinovský" a "dezinformační" server. Hraje v tom bezpochyby určitou roli i xenofobie.





2
Vytisknout
4744

Diskuse

Obsah vydání | 7. 3. 2024