USA: Ne tak úplně super úterý skončilo. Amerika má před sebou dvě jasné volby

7. 3. 2024

čas čtení 6 minut

Ať se nám to líbí, nebo ne, voliči mají na výběr mezi dvěma velmi jasnými a odlišnými Amerikami
, píše politolog Cas Mudde.

Ne tak úplně super úterý potvrdilo to, co všichni vědí už měsíc: prezidentské volby v USA budou opakováním těch před čtyřmi lety. Navzdory tisícům komentářů a stovkám milionů peněz na kampaň byl Donald Trump v republikánských primárkách nedostižný, zatímco Joe Biden nečelil žádnému skutečnému soupeři a vyhrál, aniž by vůbec vedl skutečnou kampaň. V jaké situaci jsou tedy nyní Spojené státy?

Nadcházející volby budou v mnoha ohledech stejné jako většina prezidentských voleb v USA v tomto století. Soupeřit budou dva nepopulární kandidáti, kteří většinou mobilizují "antivoliče" na základě široce sdíleného narativu, že budou  poslední volby, které "zachrání Ameriku". Situace je však ještě horší než před čtyřmi lety, protože se zhoršily jak volební kontext, tak politické klima.

 

Prezidentské volby v USA jsou  vždy v zásadě nedemokratické, a to kvůli sboru volitelů, elitářské pojistce, kterou Otcové zakladatelé vložili mezi lidové hlasování a skutečnou volbu prezidenta. Kromě toho je volební proces extrémně decentralizovaný, což usnadňuje zastrašování a potlačování voličů, zejména Afroameričanů - ale stále častěji také Hispánců a vysokoškolských studentů.

Je ironií osudu, že vzhledem k třetině Američanů, kteří považují Bidenovo zvolení za nelegitimní, byly prezidentské volby v roce 2020 "nejsvobodnější a nejspravedlivější" v historii USA. Nabízely rozsáhlé nové možnosti absenčního/mailového hlasování, částečně v důsledku pandemie Covidu-19 a odborníci prohlásili tyto volby za "nejbezpečnější v historii". Přesto republikáni zneužili své nepodložené tvrzení o "ukradených volbách", aby omezili možnost volit, především přijetím restriktivních zákonů o voličských průkazech a absenčním/mailovém hlasování na úrovni jednotlivých států, a znovu převzali kontrolu nad volebním procesem.

Dnes se více než 80 % Američanů obává o demokracii v USA a politického násilí v budoucnosti. Ve skutečnosti je to jedna z mála věcí, na které se demokraté a republikáni (stejně jako nezávislí) shodnou! Samozřejmě se ostře rozcházejí v tom, co je v sázce a kdo je hlavní hrozbou. Ironií je, že oba mají většinou pravdu, a to hlavně proto, že zastávají zásadně protichůdné názory na to, jaká má být Amerika.

Tvrzení republikánů, že demokraté chtějí "zničit Ameriku", vychází z křesťanského nacionalismu, který považuje USA za "křesťanský národ", založený na základech biblických hodnot a "tradiční" (implicitně bělošské) rodiny. A je pravda, že většina demokratů chce zničit tuto Ameriku, která možná byla realitou v dějinách země, ale je v jasném rozporu s její vlastní (uctívanou) ústavou.

V ostrém kontrastu s tím se většina demokratů obává, že další Trumpovo prezidentství by znamenalo konec americké liberální demokracie, tedy systému zakotveného v ústavě. A mají také pravdu. Desetiletí radikalizace učinila z Republikánské strany jednu z nejextrémnějších krajně pravicových stran na světě, která uspokojuje neliberální lidovou a mediální základnu, jež je do značné míry v souladu se svým paranoidním a neovladatelným vůdcem.

Je příliš brzy na to, abychom mohli říci, která Amerika v listopadu zvítězí. Prozatím průzkumy ignorujte, přinejmenším do října, protože klíčovým faktorem bude volební účast, která bude do značné míry záviset na okolnostech velmi blízko dne voleb. Stejně jako ve všech prezidentských volbách v 21. století kromě jediné zvítězí i nyní v lidovém hlasování demokratický kandidát. V nedemokratickém režimu, jakým jsou USA, to však není zárukou, že volby také vyhraje. Vzhledem k tomu, jak těsné budou pravděpodobně výsledky v několika klíčových státech, nás v případě Trumpovy prohry čeká vleklý právní boj, v němž by mohl mít konečné slovo stále více zaujatý Nejvyšší soud.

Aby takovému výsledku zabránili a zajistili, že americká demokracie zvítězí alespoň na další čtyři roky, čeká demokraty v nadcházejícím půlroce mnoho problémů. Zatímco republikánská základna je nažhavená, mnoho (potenciálních) demokratů je buď "neangažovaných", nebo slabě angažovaných v podpoře Bidena.  Zároveň se zdá, že některá liberální média, zejména New York Times, jsou odhodlána dělat stejnou chybu jako v případě "e-mailů Clintonové" v roce 2016, a jsou posedlá Bidenovým věkem a zdravím.

Řekněme si to na rovinu, věk a zdravotní stav Bidena i Trumpa jsou pro tak náročnou a mocnou funkci problematické, ale takový výběr daly strany a primárky americkému voliči. Náznaky, že demokraté mohou Bidena ještě nahradit a vyhrát proti Trumpovi, jsou zcela iluzorní. Nejenže jsou demokratičtí voliči a politici mnohem různorodější a rozdělenější než republikáni, ale neexistuje ani žádný jasný kandidát, který by je dokázal sjednotit lépe než Biden nebo který by takový status celebrity, jež by se Bidenovi a Trumpovi alespoň přiblížila. Tento nový kandidát by navíc musel budovat svou kampaň a jméno ve stínu demokratického prezidenta, který již v primárkách získal značný počet delegátů.

Ať se nám to tedy líbí, nebo ne, američtí voliči mají na výběr mezi dvěma velmi jasnými a odlišnými Amerikami, které reprezentují dva staří a nepopulární kandidáti. Pokud vyhraje Biden, příliš se toho nezmění - kromě ještě drzejšího povstání republikány vedených států proti federální vládě. Pokud se však do Bílého domu vrátí Trump, USA se zásadně změní, a to nikoli k lepšímu. Ať už mají potenciální demokratičtí voliči s Bidenem jakékoli (oprávněné) problémy, doufejme, že je do 5. listopadu překonají. Závisí na tom osud USA i světa.


Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3745

Diskuse

Obsah vydání | 12. 3. 2024