Turecko Rusku uzavřelo svůj hlavní ropný terminál

8. 3. 2024

čas čtení 3 minuty
Ruské ropné společnosti zažívají novou vlnu problémů na tureckém trhu kvůli rostoucímu tlaku Spojených států, které uvalily sankce na desítky tankerů "stínové flotily" a podařilo se jim zablokovat platby prostřednictvím tureckých, čínských a arabských bank.

Hlavní turecký terminál pro překládku ropy Dörtjol, který se nachází na pobřeží Středozemního moře, odmítl pracovat s ruskou ropou.

Přístav, který v roce 2023 přijímal rekordní objemy ropy z Ruska, již nebude přijímat náklad od ruských přepravců, oznámila v úterý společnost Global Terminal Services (GTS), která terminál spravuje.

"I v případě, že nedojde k porušení jakýchkoli zákonů, předpisů nebo sankcí, společnost nepřijme produkty ruského původu nebo produkty zasílané z ruských přístavů jako dodatečné opatření k současným pravidlům sankcí," vysvětlila GTS. Společnost uvedla, že na konci února rozeslala zákazníkům oznámení.

Podle společnosti Kpler přijal terminál v Dörtjolu v roce 2023 11,74 milionu barelů ruské ropy, což je sedmkrát více než celkový objem od všech přepravců v roce 2021.

Část této ropy byla pravděpodobně vyvezena, a to i do Evropské unie. Vývoz z terminálu tak v roce 2023 vyskočil téměř pětinásobně oproti roku 2021 na přibližně 24,7 milionu barelů. Po překládce v Dörtjolu se ropa obvykle vyvážela do řeckých přístavů Korint, Elefsis a Soluň a také do Rotterdamu a Antverp.

Poslední tanker s ruským palivem dorazil do Dertyolu 19. února a přivezl 511 tisíc barelů motorové nafty z Primorsku. GTS uvedla, že bude i nadále přijímat náklady z Ruské federace, které byly deklarovány před oznámením o ukončení obchodu.

Od ruské invaze na Ukrajinu Turecko ztrojnásobilo své nákupy ruské ropy a odebralo barely, které západní země opustily. Na svém vrcholu, na podzim roku 2023, objem vývozu z Ruské federace na turecký trh přesáhl 400 tisíc barelů denně, poté se podle údajů agentury Bloomberg za leden snížil na 260 tisíc barelů denně.

V únoru měly ruské společnosti potíže se získáváním peněz za suroviny dovážené do Turecka. Podle zdrojů agentury Reuters bylo důvodem zpřísnění sankční politiky amerického ministerstva financí, které hrozilo sekundárními opatřeními pro ty, kteří poruší uvalená omezení.

V lednu se podobné problémy objevily s Indií, která odmítla přijmout 14 tankerů se sachalinskou ropou Sokol poté, co si Rosněfť nemohla otevřít účet ve Spojených arabských emirátech, aby mohla přijímat platby v dirhamech.

Ruští diplomaté jednají s tureckou stranou o vyřešení problému s bankami, řekl 18. února ruský velvyslanec v Ankaře Alexej Jerchov. Odmítání bank spolupracovat s ruskými společnostmi podle něj "vzniklo v důsledku zpřísnění protiruských sankcí" a rozhodnutí amerického ministerstva financí. "Tím, že to dělají, foukají na vodu, i když je studená, praktikují takzvanou nadměrnou poddajnost," postěžoval si velvyslanec.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2700

Diskuse

Obsah vydání | 12. 3. 2024