Zvěrstvo zvané open-space

7. 3. 2024 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 5 minut

Proč je tenhle rozhovor anonymní, je nasnadě :-)

R = reportér, P = pracovník

R: Díky, že jste ochoten ke zkušenostnímu rozhovoru o práci v „open-space“. Kolik vás v té společné kanceláři pracuje?

P: Také děkuji. Je nás přesně dvacet. K tomu dva vedoucí v kukaních na opačných koncích naší „tělocvičny“.

R: Co vám na tomhle uspořádání pracovního prostoru přijde nejšílenější?

 

P: Nikdy (a prosím promyslete pravý význam toho slova) nemáte ani kousek soukromí. Ani na složitější práci. Ani když se nějaká práce musí udělat co nejrychleji, třeba kvůli nebezpečí z prodlení. NIKDY. Leda, když se zdržíte na záchodě, jenže tam je v rámci energetických úspor zatracená zima.

R: Jak se dá (ve Vašem případě) takhle existovat 20 let?

P:  Těžko. Jedině tak, že více či méně obětujete svoje zdraví. Vlastně celou dobu řešíte nějaké dílčí zdravotní problémy, celou jejich škálu; ale netušíte proč tomu tak je... a není, kdo by vám s tím pomohl, poradil.

R: Jaké zdravotní problémy tedy způsobuje dlouhodobý pobyt v open-space?

P:  Špatně spíte, budíte se mezi vlkem a psem a v hlavě vám běží takový či makový film o problémech. Mozek pořád něco řeší. Ráno byste šel spát, ale místo toho jdete do práce. Tam vás z nepřetržitého hlaholu a šumu bolí hlava (ve stejné místnosti jsou navíc i přepážky pro veřejnost). Skoro nikdy vám nefunguje normálně trávení - a - problémy jsou nepochopitelně protichůdné. Po letech provozu vám začne pištět v uších, to ještě nevíte, že se to bude jen zhoršovat. Najednou vám zjistí vysoký tlak přesto, že vcelku dodržujete životosprávu - nepřežíráte se, nepijete, nekouříte. Díky neustálému průvanu v letní sezóně, protože lidi se samozřejmě nedomluví na koordinovaném větrání a klimatizace je pro obyčejné úředníky příliš drahá investice, vás pořád bolí záda. Další, spíš už drobnosti, vynechám. Jak se líbí v takovém otevřeném prostoru infekcím, není třeba komentovat. Problém je, že se vám sype zdraví různými směry a vy netušíte proč! Že existuje nějaký syndrom open-space daný právě těmito příznaky si jednoho dne najdete náhodou na netu...

R: Jde o tom nějak konverzovat s lidmi na pracovišti?

P: V podstatě ne. V Česku (hlavně na „venkově“) je každý šťastný, pokud má práci alespoň trochu přiměřenou svému vzdělání, protože skutečnou politiku zaměstnanosti, jak víme, náš stát nemá v popisu práce. Tak proč by člověk riskoval konflikt se zaměstnavatelem? K problematice open-space navíc mlčí rady zaměstnanců, odbory... nebo jste někde někdy něco podstatného od někoho významného o téhle šílenosti zaslechl? Lidi se shodnou na konstatování, že je to sice blbý, ale stejně s tím nikdo nic neudělá.

R: A co veřejnost – ta by vás nepodpořila v nějakém řešení?

P: Jak využít ve prospěch úředníků veřejné mínění v zemi, kde jsou úředníci stigmatizováni? Kde jsou ponižováni do role nebezpečných strašidel, škodících programově všem ostatním slušným lidem? Kdo z politiků veřejnosti vysvětluje, že potřebné množství úředníků je přímo úměrné katastrofické extenzi naší legislativy, kterou schvalují právě ONI – politici?! Občanům se v případě otevřeného přepážkového pracoviště (jako je u nás) jednak open-space bude líbit, protože mají přehled a dohled nad tím co úředníci dělají i když je přímo neobsluhují; ale je i možné, že někteří nám to přejí způsobem: „Živíme Tě z našich daní, tak kušuj!“

R:  Jak tedy neskončit v Bohnicích nebo na Krchově?

P: Těžko, ale je to o vůli chtít se s tím popasovat a neprohrát na body. Musíte si každý den najít něco pozitivního a klidného, k čemu se trochu upnete. Třeba vás potěší nějaký pozitivní člověk. Z toho pak chvíli žijete. Je důležité si uvědomit o jaký problém jde. Zlo si pojmenovat. Pak s tím teprve můžete začít nějak bojovat. I proto se mi zdá tenhle rozhovor důležitý – může snad trochu pomoci řadě lidí, minimálně s uvědoměním si problému. Nejde tu o zdravotnickou poučku, jde, bohužel, o REALITU.

R:  Zvažoval jste předčasný důchod... jak to dopadlo?

P: V září 2023 jsem měl poprvé možnost požádat o něj k novému roku. V září 2023 mi stát tuhle možnost zrušil. Žádné legitimní očekávání. BUM! Uvidíme, jak se s tím porovná náš ústavní soud. Buď musí jít proti lidem nebo proti vládě.

R: Proč se neseberete a nejdete pracovat jinam?

P:  Dobrý vtip! Takže jako že v šedesáti přijdu na pohovor do firmy a řeknu: „ Mám po dvacetileté práci v open-space „cirhózu-trombózu-dávivý kašel... paradentózu... už jsem to našel“, tak to potřebuju u vás nějak překlepat do důchodu. A oni mě radostně a s láskou přijmou :-)

R:  Tak amen s Vámi.

P:   I s Vámi.


0
Vytisknout
3120

Diskuse

Obsah vydání | 12. 3. 2024