Rusko-íránská aliance na pozadí globálních konfliktů sílí

28. 2. 2024

čas čtení 7 minut
Írán a Rusko v posledních několika letech vytrvale posilují bilaterální spolupráci, založenou především na ničení společných protivníků, ideologickém sbližování a rozšířené vojenské spolupráci, upozorňuje Taras Kuzio.

Teherán a Moskva zintenzivnily svůj obchod se zbraněmi a technickou pomoc v obranných záležitostech, čímž urychlily strategické sbližování.

Íránsko-ruské spojenectví je zakořeněno v historických mýtech a nacionalistických náladách, zejména proti sousedním zemím, se společným cílem čelit dominanci Západu.

Od začátku roku 2024 posílá Írán Rusku balistické rakety země-země a pravděpodobně v tom bude pokračovat. Nedávno bylo oznámeno, že Teherán dosud poslal ruské armádě asi 400 raket, z nichž mnohé patří do skupiny Fateh-110. Od vypršení zákazu OSN v říjnu 2023 íránští představitelé tvrdí, že Teherán může vyvážet jakékoli zbraně nebo munici do jakékoli země, která se jim zlíbí, a že zvýšení válečné pomoci Rusku demonstruje vojenskou sílu Islámské republiky. Od začátku totální invaze Moskvy na Ukrajinu v únoru 2022 se íránsko-ruské vztahy zaměřují především na rozšiřování spolupráce v obranných a bezpečnostních otázkách. Obecněji řečeno, partnerství se skládá ze čtyř vzájemně propojených částí: Nacionalismu, zničení společných protivníků, sdílené ideologie a podobných vojenských cílů.

Za prvé, ruští a perští nacionalisté jsou si podobní ve svém popírání existence ukrajinského a ázerbájdžánského národa. Tito nacionalisté věří, že Ukrajinci a Ázerbájdžánci nemají právo na existenci oddělenou od Ruska a Íránu. Ruští nacionalisté pohlížejí na tři východoslovanské národy jako na panruský národ skládající se z "velkých", "malých" a "bílých" Rusů – respektive Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Bělorusko se fakticky stalo vazalem Ruska poté, co Kreml po prezidentských volbách v roce 2020 zachránil běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka a zahájil invazi s cílem zničit Ukrajinu. Ruští nacionalisté věří, že Ukrajina je umělou entitou historicky vytvořenou Rakušany, Poláky a Vladimírem Leninem a v poslední době Washingtonem. Moskva označuje Ukrajinu za "antiruskou", vytvořenou Západem, aby podkopala panruskou jednotu.

Perští nacionalisté považují Ázerbájdžán za umělý konstrukt vytvořený sovětským režimem, protože region byl historicky součástí Íránu. Přibližně 20 milionů Ázerbájdžánců, což je dvojnásobek počtu obyvatel Ázerbájdžánu, žije v severním Íránu, který Sovětský svaz krátce okupoval v letech 1941 až 1946.

Úzká ekonomická, energetická a vojenská spolupráce Íránu s Arménií je výsledkem jeho špatných vztahů s Ázerbájdžánem. Na papíře Teherán podporoval územní celistvost Ázerbájdžánu a zároveň podporoval arménský iredentismus, okupaci Karabachu a pětinu ázerbájdžánského území v letech 1992 až 2020. Vývoz teokratického extremismu do Ázerbájdžánu prostřednictvím výcviku a financování extremistických islámských skupin a duchovních byl neúspěšný. Strategická a vojenská partnerství Ázerbájdžánu s Izraelem a Tureckem se snaží vyvážit perský nacionalistický iredentismus.

Za druhé, Rusko a Írán vedou svou válku proti Západu na Ukrajině a v Izraeli. Ruští a perští nacionalisté pohlížejí na Ukrajince a Izraelce jako na vetřelce na "historických" ruských a arabských územích, kteří by měli být zničeni. Doufají, že se Ukrajina stane satelitním státem Moskvy a izraelská území budou předána Palestincům.

Za třetí, Rusko a Írán obviňují Spojené státy ze současné globální nestability. Moskva a Teherán soustavně kritizují západní hodnoty. Snaží se nahradit údajný světový řád vedený Spojenými státy, který existuje od konce studené války, vágní multipolaritou. Začátkem tohoto roku ruský ministr obrany Sergej Šojgu řekl brigádnímu generálovi Mohammadu Rezovi Aštíjánímu, íránskému ministrovi pro logistiku ozbrojených sil, že Kreml usiluje o "skutečně rovný multipolární svět".

Hluboce zakořeněné přesvědčení Moskvy, že Rusko je od roku 1991 globálně nerespektováno, vede k útoku na kolektivní Západ. Kreml neustále kritizuje Washington za to, že nerespektuje jeho samozvané právo na výlučnou sféru vlivu v postsovětském prostoru. Ruský prezident Vladimir Putin a ruští nacionalisté v sobě chovají nostalgii po sovětských letech. Věří, že Spojené státy respektovaly Sovětský svaz jako rovnocennou supervelmoc s uznávanými sférami vlivu a rovnováhou sil v mezinárodních záležitostech.

Severní Korea se stala nejnovější stranou íránsko-ruského partnerství jako dodavatel dělostřeleckých granátů a možná i raket do Ruska. Čína sice podporuje ruskou ekonomiku nákupem zlevněných dodávek energie a zvyšováním objemu obchodu, ale zdržuje se posílání přímé vojenské pomoci Kremlu. Peking nicméně může posílat zbraně do Ruska přes Severní Koreu.

Za čtvrté, Írán a Rusko pokračují v rozšiřování vojenské spolupráce. Ruská armáda dováží větší množství íránských dronů, dělostřeleckých granátů a balistických raket země-země, některé s doletem téměř 400 km. Moskva také projevila zájem o íránské taktické rakety Ababil a Fateh. 6. února hackerská skupina Prana Network zveřejnila zpřístupněné dokumenty od Sahara Thunder, íránského výrobce dronů Shahed. Dokumenty odhalily, že íránsko-ruský kontrakt podepsaný v roce 2022 na dodávku 6 000 dronů Shahed stál 1,75 miliardy dolarů a Rusko jej zaplatilo zlatými pruty. V únoru některá média informovala, že Rusko brzy začne montovat sebevražedné drony Shahed-136 v továrně v Republice Tatarstán. Ruské síly rozsáhle používaly sebevražedné drony Shahed-131 a Shahed-136 proti ukrajinským civilním cílům a kritické infrastruktuře. Kreml plánuje získat bezpilotní letoun Shahed-107, který má dolet téměř 2 000 km a lze jej použít k průzkumu.

Írán zase vyjádřil zájem o dovoz ruských stíhaček Su-35. Teherán má o vojenský letoun zvláštní zájem, protože může být vybaven ruskými raketami vzduch-země dlouhého doletu, dále o útočné vrtulníky Mi-28, cvičné proudové letouny Jak-130 a radary. Íránská armáda navíc doufá, že od Ruska získá systémy protivzdušné obrany S-300 a S-400 na ochranu před potenciálními útoky dronů a raket. Izrael by pravděpodobně zahájil útoky, pokud by se Írán přiblížil k získání jaderných zbraní.

Před rokem 2022 Rusko nepodporovalo vývoj jaderných zbraní Teheránu. Od rozšířené invaze Moskvy na Ukrajinu zaujal Kreml neutrálnější postoj k íránskému jadernému programu. Moskva se zdržela tlaku na Írán, aby se znovu připojil k rozhovorům o obnovení společného komplexního akčního plánu (JCPOA) z roku 2015, a snaží se chránit Írán před mezinárodní kritikou Rady bezpečnosti OSN. JCPOA se stala rukojmím zhoršujících se vztahů Ruska se Západem. V důsledku toho by Moskva mohla aktivně pomáhat Íránu při získávání jaderných zbraní. Západní analytici tvrdí, že tuto možnost nelze vyloučit. Rusko-íránské partnerství by mohlo v nadcházejících měsících získat jadernou složku, aby bojovalo proti dominanci Západu ve světovém řádu.

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
3397

Diskuse

Obsah vydání | 1. 3. 2024