Channel 4 News: Cvičení NATO v Norsku
13. 3. 2026
čas čtení
4 minuty
Moderátor, Channel 4 News, pátek 13. března 2026, 19 hodin: Mimo Blízký východ kanadský premiér Mark Carney ocenil společná cvičení
NATO v Norsku jako způsob, jak aliance posílí své obranné schopnosti
proti Rusku a jakékoli jiné vnější hrozbě. Tisíce vojáků ze 14 zemí se
účastní cvičení s krycím názvem Cold Response. Naše korespondentka
Catherine Sampson se k nám připojuje z Tromsø v severním Norsku se svou
„chladnou reakcí“:
Reportérka: Ano, Mark Carney sem přijel sledovat výcvik NATO,
jehož cílem je demonstrovat odhodlání a jednotu spojenců proti Rusku.
Dnes odpoledne však uspořádal společnou tiskovou konferenci s
představiteli Norska a Německa. Na ní všichni společně kritizovali
rozhodnutí USA dočasně zrušit sankce na ruskou ropu. V návaznosti na
konflikty ohledně pokusů prezidenta Trumpa převzít Grónsko to poukazuje
na další veřejný rozkol mezi Washingtonem a klíčovými spojenci v NATO.
Na zamrzlých polích a ve fjordech Norska se jednotky NATO pohybují po zasněženém terénu. Některé z nich se na celé týdny ukrývají v ledových lesích. Stíhačky hlídkují na obloze. Námořní síly se proplétají mrazivými vodami poblíž ruských hranic, kde jsou sledovány ponorky. Letos se zde shromáždilo 25 000 vojáků ze 14 zemí na cvičení známém jako Cold Response, které je přípravou na konflikt v arktických podmínkách.
Do centra této tankové přehlídky dorazil kanadský premiér Mark Carney, vyzbrojen slibem výrazně navýšit výdaje své země na obranu Arktidy. Za těmito fiktivními scénáři se skrývá drsná realita. Arktická oblast již není považována za oblast s nízkým napětím. Klimatické změny a tání ledu otevřely nové možnosti pro námořní trasy, těžbu ropy a plynu a sousedé Ruska na dalekém severu musí být schopni prokázat, že jsou připraveni se v případě nutnosti bránit.
Toto cvičení má zdůraznit jednotu partnerů NATO. Ale kroky USA, nejbližšího spojence Kanady, mohou rychle odhalit trhliny. Pane Carney, co si myslíte o tom, že USA uvolňují omezení na ruskou ropu? Odpověď přišla později na kontrolované tiskové konferenci po boku lídrů Německa a Norska.
Carney: Postoj Kanady je zachovat sankce vůči Rusku, zachovat sankce, včetně těch na stínovou flotilu, která tuto ropu přepravuje. Mezi Ruskem a Íránem dochází k velmi úzké spolupráci, která má vysokou cenu pro obyvatele Ukrajiny a představuje velkou hrozbu pro mír a bezpečnost v Evropě.
Reportérka: Norské úřady tvrdí, že USA zůstávají jejich nejdůležitějším spojencem. Požadavky prezidenta Trumpa na kontrolu nad Grónskem však vyvolaly konflikt uvnitř NATO, válka v Íránu odvádí pozornost a vyvolává obavy, že by zdroje mohly být přesměrovány na Blízký východ. Věří německý kancléř a kanadský premiér stále, že se na USA dá spolehnout, pokud jde o bezpečnost na severu?
"Ano. Norsko nyní mobilizuje nejen svou armádu, ale celou společnost."
V přístavním městě Narvik si civilisté nacvičují, jak by mohli pomoci s oběťmi v případě konfliktu. Domácnosti byly požádány, aby se připravily na to, že v krizi budou muset přežít samostatně alespoň jeden týden.
"Berou to velmi vážně a nyní víme, že každá druhá domácnost si například zásobuje vodu, nějaké jídlo a nějaké deky nebo troubu. To ale znamená, že druhá polovina populace to nedělá, ale úroveň zásobování domácností potravinami je mnohem vyšší než před pouhými několika lety. A to samozřejmě kvůli Ukrajině.
V posledních několika letech se Finsko i Švédsko připojily k Norsku a NATO v rychle se měnící bezpečnostní situaci. Dálný sever musí být ve vysoké pohotovosti.
1418
Diskuse