I Británie se bojí umělé inteligence. V Česku se to neřeší
30. 9. 2025
Británie riskuje, že svůj digitální osud přenechá Silicon Valley. Jak tvrdí manifest ústředí britských odborových svazů TUC, ti, kterých se to týká, musí mít větší slovo při utváření pracoviště budoucnosti
V knize The Making of the English Working Class (Vznik anglické dělnické třídy) levicový historik E. P. Thompson kritizoval povýšený přístup historie k luddismu, původnímu hnutí proti technologiím. Thompson ve své klasické historické práci napsal, že drobné zemědělce a tkalce, kteří se na počátku 19. století bouřili proti novým technologiím, nelze odbýt jako „slepě bojující proti strojům“. Oni se stavěli proti logice laissez-faire, logice neregulovaného kapitalismu, která ignorovala její katastrofální dopad na jejich životy.
Toto rozlišení stojí za to mít na paměti, když Británie rozbaluje červený koberec pro americké technologické giganty a tím outsourcuje moderní průmyslovou revoluci, která je ještě v plenkách. Fotografové, programátoři a spisovatelé by například mohli sympatizovat s bezmocností, kterou pociťují pracující lidé, kteří viděli, jak byly v zájmu zvýšení produktivity a zisku smeteny tradiční ochrany. Nelicencované využívání jejich tvůrčí práce k trénování generativní umělé inteligence přineslo Silicon Valley obrovské příjmy, zatímco živobytí těchto lidí se stalo stále nejistějším.
Širší veřejnost sdílí tyto obavy. Podle nového výzkumu Tony Blair Institute velká většina Britů vnímá AI spíše jako riziko pro ekonomiku než jako příležitost. Z pohledu současných a budoucích pracovníků není těžké pochopit proč. Automatizace velké části pracovní síly se může stát motorem růstu, pokud jde o výši dividend akcionářů; méně jasné je, jaké výhody to přinese lidem, kteří přijdou o práci.
Umělá inteligence již nyní zřejmě snižuje počet pracovních míst pro začátečníky v administrativních profesích. Energeticky náročné datové centrum, které prosazuje nová dohoda o prosperitě mezi Velkou Británií a USA, bude generovat značné (a neprojednané) náklady na životní prostředí, ale málo nových pracovních míst. V širším měřítku panuje ve veřejnosti neklid ohledně kulturního dopadu umělé inteligence. Skandál kolem britské pošty (kdy nefunkční software zničil existenci a život tisícům poštmistrů) odhalil nebezpečí, které představuje umožnění anonymním technologiím ovládat životy lidí v práci i mimo ni. Neprůhledné a zákeřné algoritmy zasévají neshody a podněcují extremismus a dezinformace online, což je sociální zlo ztělesněné v posměšném trollingu od Elona Muska.
Přestože se vládnoucí labouristé zoufale snaží přilákat soukromé investice, aby nastartovali růst, zdá se, že jsou spokojení s tím, že klíče k technologické budoucnosti Británie předají společnostem jako Nvidia a Microsoft. Bude to znamenat, že se hra bude hrát podle pravidel Silicon Valley, a hrozí tak vyprázdnění veřejné kapacity a dohledu. Když je v sázce tolik a již nyní převládá vnímání, že moc ve společnosti ovládly vzdálené, sobecké elity, je to bezohledný přístup.
Minulý měsíc zveřejnil Trades Union Congress strategii „pracovníci na prvním místě“ pro AI, v níž poznamenal, že „nekontrolované narušení není nevyhnutelné ani přijatelné“. Jeho výzva, aby byly při zavádění nových technologií slyšeny hlasy zaměstnanců, by měla být vyslyšena, a to nejen z hlediska růstu. Od kreativních odvětví po sociální péči, ti, kteří pracují v dotčených odvětvích, jsou v nejlepší pozici, aby pochopili společenské přínosy, které AI může přinést, stejně jako nebezpečí, která její zavedení může představovat.
Diskuse