Putin vyhlásil překvapivé „velikonoční příměří“ a tvrdí, že Rusko do pondělí na Ukrajinu nezaútočí
19. 4. 2025
Ukrajinci reagují na příkaz ruského prezidenta přerušit boje z „humanitárních důvodů“ skepticky
Vladimir Putin vyhlásil „velikonoční příměří“ s tím, že ruské síly zastaví bojové operace od sobotní 18. hodiny moskevského času do nedělní půlnoci.
Ruský prezident překvapivě uvedl, že nařizuje dočasné zastavení bojů z „humanitárních důvodů“. Uvedl, že očekává, že Ukrajina bude následovat jeho příkladu, a prohlásil, že to bude test, zda má „režim“ v Kyjevě zájem na míru.
Putin se tak vyjádřil na setkání s vrchním velitelem ruské armády Valerijem Gerasimovem, které přenášela státní televize. Ukrajinci reagovali skepticky a poukazovali na to, že prohlášení bylo učiněno ve stejnou dobu, kdy v celé kyjevské oblasti zazněl poplach před leteckým útokem.
Rusko od své skryté invaze na východní Ukrajinu v roce 2014 mnohokrát porušilo příměří. Na rozdíl od Ukrajiny odmítlo realizovat třicetidenní přestávku v bojích, kterou před více než měsícem navrhla Trumpova administrativa.
V sobotním projevu Putin uvedl, že Kyjev se provinil tím, že „stokrát“ porušil dohodu o zdržení se útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Nařídil Gerasimovovi, aby připravil „okamžitou reakci“, pokud by se to opakovalo.
„Rusko již dříve vyhlásilo a porušilo takové příměří,“ napsal na sociálních sítích Anton Geraščenko, blogger a bývalý poradce ukrajinského ministerstva vnitra.
Vyšlo to v souvislosti se zprávami, že Trumpova administrativa zvažuje uznání Krymu jako ruského území v rámci snahy o zprostředkování mírové dohody mezi oběma stranami.
Podle zdrojů citovaných agenturou Bloomberg jsou USA možná ochotny poskytnout Putinovi strategické vítězství a akceptovat ruskou kontrolu nad poloostrovem. V roce 2014 se ruské speciální jednotky zmocnily Krymu, který Putin anektoval po fingovaném referendu.
Diplomatické uznání ze strany USA by bylo v rozporu s Chartou OSN a konsensem, který po roce 1945 platil, že země se nemohou zmocnit území silou. Většina států, včetně Spojeného království, odmítla nezákonné převzetí území Ruskem uznat.
Případný ústupek Bílého domu Moskvě pravděpodobně vyvolá kritiku někdejších evropských spojenců USA a zuřivou reakci na Ukrajině. Přichází v době, kdy Donald Trump v pátek prohlásil, že pokud se nepodaří dohodnout mírovou dohodu, USA mohou „jít dál“.
„Pokud to teď jedna ze stran z nějakého důvodu velmi ztíží, tak prostě řekneme, že jste blázni. Jste hlupáci, vy hrozní lidé,“ prohlásil Trump a dodal: „A my si to prostě necháme líbit. Ale doufejme, že to nebudeme muset dělat.“
Rozhovory o urovnání mají pokračovat tento týden v Londýně. Z úniků informací vyplývá, že USA prosazují dohodu vstřícnou vůči Kremlu, podle níž by si Rusko ponechalo okupované oblasti na jihu a východě Ukrajiny a také Krym.
Zvažuje také zrušení sankcí vůči Moskvě a další „pobídky“, uvedl deník New York Post. Trump naopak na Ukrajinu vyvíjí nátlak, v podstatě přerušil vojenskou pomoc a požaduje podíl na lukrativním nerostném bohatství země.
Ruská taktika zjevně spočívá v tom, že znovu předkládá své maximalistické požadavky a zároveň zesiluje ofenzivu na bojišti. Při rozhovorech s Trumpovým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem Putin trval na odvolání Zelenského, demilitarizaci Ukrajiny a jejím „neutrálním“ statusu mimo NATO.
Zdá se, že Ukrajina je ochotna akceptovat zmrazení konfliktu podél stávající 1 000 km dlouhé frontové linie. Zelenskyj však kategoricky odmítl Witkoffův nedávný výrok, že by Krym a další čtyři ukrajinské provincie měly být natrvalo předány Rusku.
„Nevidím pro něj (Witkoffa) žádný mandát, aby mluvil o ukrajinských územích. Tato území patří našemu lidu, našemu národu a budoucím generacím Ukrajinců,“ řekl Zelenskyj minulý týden.
Mírová dohoda bude fungovat pouze v případě, že Rusové přestanou bojovat, uvedli američtí představitelé pro agenturu Bloomberg. „Jednání budou neplodná, pokud Kreml nebude souhlasit s ukončením nepřátelských akcí. Poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině je nedílnou součástí jakékoli dohody,“ přiznal jeden z nich.
Zdroj uvedl, že žádné konečné rozhodnutí ohledně Krymu nebylo učiněno. Od amerického návrhu příměří a před sobotním „velikonočním příměřím“ Putin zintenzivnil útoky na ukrajinské civilisty a infrastrukturu.
V pátek zemřeli dva lidé, když Rusko vypálilo tři balistické rakety na obytnou čtvrť Charkova, druhého ukrajinského města. Útok následoval po ničivém úderu na město Sumy na Květnou neděli, při kterém zahynulo 35 lidí včetně dvou dětí.
Rusko spravuje Krym již více než 11 let a přeměnilo jej z rekreačního střediska na významné vojenské centrum. Byl využit jako odrazový můstek pro Putinovu invazi v plném rozsahu v roce 2022. Obrněné kolony obsadily velké části Chersonské a Záporožské oblasti a také město Mariupol.
Ukrajina se pravidelně zaměřuje na ruské armádní a námořní základny na Krymu. Bombardovala velitelství ruské černomořské flotily v přístavu Sevastopol za použití britských raket Storm Shadow. Pomocí bezpilotních letounů a bomby umístěné v autě se zaměřila také na most spojující poloostrov s Ruskem.
Diskuse